Boleslav II. Lysý: Porovnání verzí

'''Boleslav II. Lysý''' zvaný '''Rogatka''' ([[Polština|polsky]] ''Bolesław II Łysy'', ''Bolesław Rogatka'', [[1220]]/[[1225|25]] – [[26. prosinec|26. prosince]] [[1278]]) byl vratislavský, hlohovský a lehnický kníže z rodu [[slezští Piastovci|slezských Piastovců]]. Založil tvrz [[Višňová (Polsko)|Višňová]] (''Wiśniowa''), z které se později stal zámeček v neorenesančním stylu.

Narodil se jako nejstarší syn [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] a jeho ženy [[Anna Lehnická|Anny]], dcery českého krále [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] Po otcově smrti v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]] roku [[1241]] byl již sice on a jeden z jeho bratrů [[Měšek Lubušský|Měšek]] plnoletí, ale vládu za ně vykonávala jejich matka. V roce [[1242]] se chopil vlády a jelikož Měšek zemřel týž rok, stal se suverénním vládcem Vratislavska. Za svého panování ztratil velkou část územních zisků svého otce a děda; [[Malopolsko]] obsadil Konrád Mazovský, [[Velkopolsko]] si rozdělili mezi sebe synové [[Vladislav Odonic|Vladislava Odonice]] a část [[Lubušsko|Lubušska]] byla prodána [[seznamSeznam magdeburských biskupů a arcibiskupů|magdeburskému arcibiskupovi]].

Ani na domácí scéně se mu nevedlo lépe. I ostatní jeho bratři dospěli a začali si nárokovat část knížectví. V roce [[1248]] mezi nimi došlo k dohodě. Boleslav si ponechal větší část země, Lehnici a [[Hlohovské knížectví|Hlohovsko]], a [[Jindřich III. Bílý]] získal město [[Vratislav (město)|Vratislav]] a okolí. Zbylí dva bratři, [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav VratislavskýSlezský|Vladislav]], byli určeni k církevní dráze a měli proto jen formálně spoluvládnout (Konrád s Boleslavem, Vladislav s Jindřichem). Jenže Konrád odmítl titul [[seznam pasovských biskupů|pasovského biskupa]] a požadoval po svém sourozenci svou část Slezska. Proto mu roku [[1254]] podstoupil Hlohovsko. Nakonec se z jeho knížectví vydělilo roku [[1273]] [[Javořsko]], které spravoval jeho syn [[Jindřich V. Tlustý]].