Liberalismus: Porovnání verzí

'''Liberalismus''' ([[Latina|latinsky]] ''liber'' svobodný, ''liberalis'' svobody se týkající, svobodomyslný) je [[politika|politický]] směr nebo také [[filosofický pohled]], který stojí na tom, že [[svoboda]] je prioritní politická hodnota. Tato [[ideologie]] původně vznikla v [[17. století]] v [[Anglie|Anglii]] a má kořeny v evropském [[osvícenství]]. V různých oblastech světa se však liberalismus dále vyvíjel odlišně, a proto může mít slovo „liberalismus“ celou řadu významů v závislosti na kontextu a regionu.

Základní hodnotou liberalismu je [[svoboda]]. Tím se liší od zbylých dvou demokratických politických názorů ([[konzervatismus|konzervatismu]] i [[socialismus|socialismu]]). Stejně jako ony je však v protikladu k [[Totalitarismus|totalitarismu]]. Od [[anarchismus|anarchismu]] se liberalismus odlišuje tím, že stát považuje za nutný k ochraně svobody. Liberalismus usiluje o maximální svobodu, a to jak osobní, tak i ekonomickou, náboženskou a politickou. [[Klasický liberalismus]] dobře charakterizuje citát: „Svoboda tvé pěsti končí na špičce mého nosu“.{{Zdroj?}}

Počátky liberalismu sahají do [[osvícenství]], vzniku svobodného pohledu na svět, a jeho uplatnění ve [[filosofie|filozofii]] a [[politika|politice]]. Liberalismus chce osvobodit společnost od [[ideologie|ideologií]], které se snaží obhajovat nutnost nesvobody (příklad: „vše jest od milosti boží“). Základem jeho politické filozofie je [[individuum]], [[Občanství|občan]], který má co největší svobodu. Svoboda je podle liberálního přesvědčení základem společnosti, na němž [[stát]], [[politika]] a [[hospodářství]] spočívají a který stát chrání. Kde začíná osobní svoboda, končí státní moc, která může zakročit jenom, jen když je porušena svoboda osobní.

Pro liberalismus konce 18. a začátkem 19. století byla cílem svoboda a individualismus. Pomocí „[[laissez faire]]“ mělo docházet k omezování státních zásahů do hospodářství, a tedy i posílení role jednotlivce. V politice šlo hlavně o ochranu občanských svobod jednotlivců. Avšak v první třetině 20. století hlavně v USA nabývá tento pojem zcela jiný nádech, nadále má vyjadřovat spíše blahobyt a rovnost, které se mají konečně stát alternativou svobody. Americká levice tedy pod pojmem liberalismus prosazuje odlišné záměry oproti původnímu významu pojmu i oproti evropskému úzu;{{Zdroj?}} pro americkou levici liberalismus představuje podporu centralizované moci a široké zásahy do ekonomické oblasti. Změna v chápání liberalismu je citelnější v oblasti ekonomické než v politické.{{Zdroj?}}

V některých vyspělých zemích, např. ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], se prosadila tato definice liberalismu: ''Svoboda a zodpovědnost – pro každého bez rozdílu.{{Zdroj?}}'' Svoboda a zodpovědnost jak ekonomická, tak politická, taki sociální. Tito liberálové jej považují za jedinou alternativu k [[tržní fundamentalismus|tržnímu fundamentalismu]], „divokému kapitalismu“ (svoboda bez zodpovědnosti) na straně jedné a k „všeovládajícímu státu“ (zodpovědnost bez svobody) na straně druhé. Nepovažují se za ani pravé, ani levé. Poukazují na to, že svoboda bez zodpovědnosti směřuje k rozpadu společnosti na „mocensko-politické klany“, jejímž zájmům je společnost vydána napospas. Zároveň poukazují na to, že zodpovědnost bez svobody vede k [[Totalitarismus|totalitě]] a k rostoucí [[byrokracie|byrokracii]], jejímž zájmům je společnost nakonec podřízena.{{Zdroj?}}

Podle kritiků je neoliberalismus [[ekonomie|ekonomická]] a [[ideologie|ideologická]] jednostrannost politiky. Jeho zastánci ale poukazují na nutnost změn, které [[etatismus|etatisticky „přebujelý stát“]] a rostoucí [[Ekonomická regulace|regulace trhů]] vyžadují. Tento spor a toto označení vznikly v sedmdesátých70. letech 20. století, kdy některé státy začaly snižovat bariéry regulace mezinárodních a vnitřních trhů s cílem docílit [[volný trh|volného trhu]]. I přes svou nejednoznačnou definici se pojem neoliberalismus často používá v souvislosti s [[Washingtonský konsenzus|Washingtonským konsenzem]].{{Zdroj?}} Neoliberalismus akceptuje určitou [[stát]]ní roli v ekonomice, jako nezbytnost nezávislých [[centrální banka|centrálních bank]] a ochrany [[právo|práva]] a [[bezpečnost]]i. Zároveň ale vyžaduje omezení role státu ve všech možných oblastech, a tím umožněné snížení [[daň]]ového zatížení.

V USA se smysl slova liberalismus postupně změnil a nyní jím jsou označeny politické ideály, které jsou v Evropě považovány za sociálně-demokratické. Klasický liberalismus, ve smyslu, v jakém je používán v Evropě, se proto ve Spojených státech nazývá libertarianismem. Mezi klasicky liberální a libertariánské strany se řadí například americká Libertarian[[Libertariánská partystrana (''USA)|Libertariánská strana'']] (Libertarian party), v Česku [[Strana svobodných občanů]].<ref>{{Citace elektronického periodika

* [[Karl Raimund Popper]]

* [[Friedrich August von Hayek]]

* [[Ludwig von Mises InstitutInstitute]]