Trevír: Porovnání verzí

'''Trevír''' ({{Vjazyce2|de|''Trier''}}, {{Vjazyce2|fr|''Trèves''}}) je [[Německo|německé]] město s bohatou historií ve spolkové zemi [[Porýní-Falc]], blízko hranice s [[Lucembursko|Lucemburskem]]. Je považováno za nejstarší [[Město|městské sídlo]] v Německu s nejstarším založením a je sídlem univerzity, založené roku 1473. Místní římské památky, katedrála sv. Petra a kostel P. Marie jsou součástí [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]].

Trevír leží v rozšířené části údolí [[Mosela|Mosely]], kde větší část města leží na pravé straně řeky. Svahy porostlé lesy a částečně i vinohrady stoupají k plochým vrcholkům vrchoviny [[Hunsrück]] na jihu a na severu k vrchovině [[Eifel]]. Vzdálenost k hranicím Lucemburska je asi 15 km. Nejbližší větší města jsou [[Saarbrücken]] asi 80 km jihozápadně, [[Koblenz]] asi 100 km severovýchodně a [[Lucemburk]] asi 50 km západně od Trevíru.

Ve 2. polovině [[3. století]] se Trevír stal sídelním městem [[biskup]]a; prvním biskupem byl [[Eucharius]]. Toto [[biskupství]] je nejstarší severně od [[Alpy|Alp]] a vždy patřilo k nejvýznamnějším součástem církevní organizace v německých zemích. V letech [[271]] až [[274]] se stalbyl sídlem proticísaře [[Tetricus I.|TetricuseTetrica I.]]. V roce [[275]] byl Trevír zničen vpádem [[Alamani|Alamanů]]. Za [[Konstantin Veliký|Konstantina Velikého]] byl znovu postaven a stal se sídelním městem jedné ze čtyř prefektur [[Starověký Řím|Římské říše]]. V této době vznikly stavby jako císařské lázně a aula paláce (současná Konstantinova bazilika – ''Konstantisbasilika''). S 80 000 až 100 000tisíci obyvateli byl největším městem na sever od Alp.

V [[5. století]] byl Trevír opakovaně dobyt Franky v letech [[413]] a [[421]] a v roce [[451]] byl dobyt a vypálen [[Hunové|Huny]]. Kolem roku [[475]] patřilo město s konečnou platností Frankům.

[[Soubor:Trier Dreikönigenhaus BW 1.JPG|náhled|upright|„Dreikönigenhaus“„Dům u tří králů“, středověký obytný dům]]

Roku [[870]] se stal součástí [[Východofranská říše|Východofranské říše]]. Z počátku bylo město řízeno hrabětem, od roku [[902]], kdy přešla moc z hraběte na arcibiskupa bylo město řízeno fojtem. Arcibiskupové trevírští patřili k nejmocnějším západoněmeckým feudálům a patřili mezi [[kurfiřt]]y. Od [[10. století]] se Trevír snažil dostat pod správu říše. Roku [[1212]] obdrželo město od císaře [[Ota IV. Brunšvický|Oty IV.]] uvolňovací dopis, který byl potvrzen [[Konrád IV. Štaufský|Konrádem IV]]. Roku [[1309]] se Trevír opět dostal pod jurisdikci arcibiskupa, kterým tehdy byl mocný [[Balduin Lucemburský]]. Status arcibiskupského města byl roku [[1364]] potvrzen císařem [[Karel IV.|Karlem IV.]] a roku [[1580]] říšským komorním soudem. Roku [[1473]] byla v Trevíru založena vysoká škola, která byla roku [[1797]] za Napoleona zrušena.

V [[19. století]] se město rozšířilo za [[středověk]]éstředověké [[hradby]], které měly krátkodobě význam, protože se u vstupních bran vybírala [[daň]] z [[Obilniny|obilí]] a řeznických výrobků. Tato daň byla zavedena roku [[1820]] a byla významným zdrojem peněz pro město. V roce [[1875]] byla nahrazena jinou daní, která nevyžadovala dovozní kontroly, a tocož mělo za důsledek postupné bourání středověkých hradeb. Dne 3. prosince povolil ministr kultury zbourání hradeb – to požadovala velká část obyvatelstva. Do roku [[1876]]/1877 byly zbourány 4čtyři městské brány. Hradbami zůstaly před obyvatelstvem chráněny jen některá zařízení armády jako cvičiště (dnešní ''Palastgarten'' a [[Kaiserthermen]] – císařské lázně) s částmi ''Südallee'' a úřadu pro zásobování. Do konce 19. století zmizely všechny další zbytky hradeb, což umožnilo další rozvoj města.

Po skončení [[první světová válka|první světové války]] v roce [[1918]] se z Trevíru stáhla pruská vojska. Byla nahrazena francouzskou posádkou, která se stáhla až v roce [[1930]].

[[Národně socialistická německá dělnická strana|Nacionálními socialisty]] zřízená kasárna na kopci Petrisberg byla přeměněna na známý zajatecký tábor STALAG XII ve kterém byli umístěni hlavně francouzští zajatci. Od září [[1944]] bylo město nedaleko fronty a bylo skoro denně ostřelováno spojeneckým dělostřelectvem. V prosinci 1944 byly na město provedeny 3 těžké nálety bombardovacích letadel. Při, těchtopři náletechnichž zahynulo asi 420 lidí a bylo poškozeno mnoho budov. Během války bylo 1 600 domů zcela zničeno. Dne 2. března [[1945]] bylo město po slabém odporu dobyto spojenci.

* '''Dálnice''' A 64 spojuje Trevír s [[Lucemburk]]em. V blízkosti města probíhá dálnice A 1 ze [[Saarbrücken]] do Kolína, napojená na dálnicí A 602.

* Nejbližší '''letiště''' jsou Lucemburk (40km40 km) a Frankfurt nad Mohanem (70km70 km).

* Barokní '''kostel sv. Paulina''' z roku 1753 podle plánů [[Johann Balthasar NeumannJNeumann|J. B. Neumanna]] na místě biskupského kostela ze 4. století.

* Muzeum K.Karla Marxe v jeho rodném domě