Pieter van Laer: Porovnání verzí

Jeho starší bratr [[Roedolff van Laer]] se také stal malířem a byl znám jako Roeland van Laer či Orlando van Laer. Jeho nejmladší bratr [[Nicolaes Bodding]] či Nicolaes Boddingius byl učitel, spisovatel a [[Nizozemsko|nizozemský]] ministr. Pieter van Laer byl pravděpodobně v Haarlemu žákem [[Esaias van de Velde|Esaiase van de Velde]], nizozemského krajináře. Vliv tohoto malíře na tvorbu Van Laera ukazuje jeho rané dílo. Dokládá to kresba podepsaná Pieter Bodink, která se blíží stylu Van de Velde. Roku 1625 cestoval Van Laer přes [[Francie|Francii]] do Říma, pravděpodobně ve společnosti svého bratra Roelanda. Zde se stal členem skupiny [[Bentvueghels]], sdružení většinou vlámských a nizozemských umělců v Římě, kteří byli známí svými [[Iniciační rituál|iniciačními]] rituály, které zahrnovaly spoustu pití. Pieter van Laerova přezdívka v Bentvueghels byla ''Il Bamboccio'', což znamená ‎''oškliváOšklivá panenka‎'' nebo ‎''loutka‎Loutka‎''. Byla to narážka na jeho podivný vzhled, neboť měl údajně neobvykle dlouhé nohy, krátkou hruď a téměř žádný krk. Byl také znám svým špičatým knírem. Obrazy, které Pieter van Laer namaloval v Římě, iniciovaly nový styl žánrového malířství. Díla vytvořená v tomto stylu byla nazývána ''[[Bamboccianti|Bambocciate]]'' podle jeho přezdívky. Pieter van Laer se stal inspirací a ústředním bodem, kolem kterého se umělci, tvořící v podobném stylu seskupili během svého pobytu v Itálii.

Pieter van Laer měl v Římě úspěšnou kariéru, přesto se kolem roku 1639 vrátil do Nizozemska. Zde žil hlavně v [[Amsterdam|Amsterdamu]] a později v Haarlemu. Datum, místo a příčina smrti van Laera nejsou známy. <ref name="emr">{{Citace monografie

| vydání = 2. vydání}}</ref> Muselo se to stát až po roce 1641, neboť je známo, že vytvořil ilustraci pro knihu písní v Harlemu. Je možné, že v té době odcestoval zpátky do Itálie. Podle záznamu v závěti jeho sestry z roku 1654 nebyly v posledních 12 letech o něm žádné zprávy. Italský životopisec [[Giovanni Battista Passeri]] uvedl, že van Laer zemřel na podzim roku 1642. Holandský životopisec [[Arnold Houbraken]] oznámil, že van Laer se na konci svého života potýkal s depresemi a spáchal sebevraždu utopením.