Spojené království: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Dějiny: -nadpis |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 153:
[[Zákon o nástupnictví]] (1701) vyloučil katolické Stuartovce z dědictví trůnu, a tak roku 1714 britskou korunu získal hannoverský kurfiřt [[Jiří I.]] Jeho dynastii zpočátku ohrožovala [[Jakobitské povstání|jakobitská povstání]], vznikající již od roku 1688 na podporu svrženého [[Jakub II. Stuart|Jakuba II.]] a jeho dědiců, ta však skončila [[Bitva u Cullodenu|bitvou u Cullodenu]] (1745), poslední regulérní pozemní bitvou na půdě Velké Británie. Povaha vykonávání moci se začala proměňovat, když se whig [[Robert Walpole]] stal po [[Jihomořská bublina|burzovním krachu roku 1720]] nejmocnějším ministrem, prvním z řady [[Seznam premiérů Spojeného království|britských premiérů]].{{Sfn|Morgan (2011)|p=324–335}} Panovník zůstal ceremoniální [[Hlava státu|hlavou státu]], zatímco hlavní výkonnou moc získal ministerský předseda a jím vedená [[Vláda Spojeného království|vláda]]. Vznikl takzvaný [[westminsterský systém]], jenž se pak spolu s [[Angloamerické právo|anglosaským právem]] rozšířil do mnoha zemí v britské sféře vlivu. Whigové pak řídili Velkou Británii až do roku 1770, kdy se premiérem stal [[Frederick North|lord North]], toryovský politik připomínaný jako ten, kdo ztratil většinu kolonií v Severní Americe.
K dalším britským politikům 18. století patřili podporovatel kolonialismu [[William Pitt]], který Británii provedl [[Sedmiletá válka|sedmiletou válkou]], a jeho syn [[William Pitt mladší]], který ji řídil během [[Napoleonské války|napoleonských válek]]. Po neúspěšném [[Irské povstání roku 1798|irském povstání]] z roku 1798 [[zákony o unii Velké Británie a Irska]] s účinnosti od roku 1801 zrušily Irské království a připojily ho k Velké Británii, čímž vzniklo Spojené království Velké Británie a Irska. Roku 1830 prosadil premiér [[Charles Grey]] první významnou [[Reformní zákon (1832)|reformu voleb]], jež dala volební právo asi 14 % dospělých mužů, zatímco předtím mohlo volit méně než 10 % mužů. Později proběhly další reformy volebního a politického systému, takže roku 1885 smělo volit již asi 56 % dospělých mužů. [[Velký irský hladomor]] z konce 40. let 19. století, při kterém vláda [[Robert Peel|Roberta Peela]] neposkytla strádajícím – zejména strádajícím katolíkům – dostatečnou pomoc, měl kolem milionu obětí. To podpořilo [[irský nacionalismus]], z něhož vzešlo separatistické hnutí [[Feniáni|feniánů]], uchylující se k terorismu. [[Benjamin Disraeli]], jediný britský premiér židovského původu, zformoval na toryovské základně moderní [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní stranu]], jejímž dalším vůdčím představitelem byl [[Robert Cecil]]
[[Soubor:The British Empire.png|náhled|upright 2.5|Mapa zeměkoule s červeně vyznačenými regiony, které někdy ovládala Velká Británie, a jejich anglickými názvy. Červně podtržené jsou názvy těch, které patří Británi doposud.]]
| |||