Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: typogr. oprava
odkazy
Řádek 3:
{{Různé významy}}
 
'''Sekera''' je ruční pracovní [[nástroj]], používaný především k opracovávání [[dřevo|dřeva]] sekáním.
'''Sekera''' je ruční pracovní [[nástroj]], používaný především k opracovávání [[dřevo|dřeva]] sekáním. Podobně jako mnoho jiných nástrojů byla v minulosti používána též jako sečná [[zbraň]]. Používá se i v potravinářství k dělení větších kusů masa či k sekání kostí mrtvých zvířat, tedy v [[řeznictví]]. Používají ji tesaři, dříve též dřevorubci, ale také například hasiči. Sekera je jedním z nejstarších lidských nástrojů. V archeologických vykopávkách byly nalezeny sekery z kamene, později byly vyráběny z bronzu a nakonec ze železa a ocele.
 
== Historie ==
Skládá se z [[topůrko|topůrka]] a [[hlava sekery|hlavy sekery]]. Původní sekery byly v pravěku pravděpodobně bez topůrka - tzv. [[pěstní klín]]. První doložené topůrko je 8000 let staré.
Sekera je jedním z nejstarších lidských nástrojů. V archeologických vykopávkách byly nalezeny nejstarší pravěké sekery z kamene bez topůrka, tzv. [[pěstní klín]]. První doložená topůrka jsou kolůem 8000 let stará. Nástroj se nazývá sekeromlat.
Později byly sekery odlévány z bronzu, kovány ze železa nebo z oceli, někdy s vtloukanou výzdobou z jiných kovů. V minulosti sekera sloužila i jako sečná [[zbraň]]. Barbarské kmeny v Evropě: Keltové, Vikingové, Langobardi aj. Germáni ji užívali zejména od 6. do 9. století. Další byly sekery Slovanů a sekery kočovných nájezdníků z Východu: Avarů a Maďarů. Bojová vrhací sekera franských kmenů se nazývala ''franciska'', uherská sekera ''fokoš''<ref>Petr Klučina: ''Zbroj a zbraně. Evropa 6. – 17. století''. Paseka, Praha-Litomyšl 2004, s. 95-100</ref>. Slovanské sekery se širokým ostřím, na spodní straně rozšířené v bradu a s dlouhým topůrkem, tzv. [[Bradatice|bradatici]] užívali dřevorubci při klučení lesů - tedy kácení stromů při kolonizaci pohraničí země ve 12.-13. století. Podobný tvar má řeznická ''širočina''.
 
== Popis a využití ==
Sekera se skládá z [[topůrko|topůrka]] a [[hlava sekery|hlavy sekery]]. Hlava sekery má obvykle tvar klínu s otvorem, které se nazývá oko, v němž je pak pevně vsazeno [[topůrko]]. Topůrko tvoří rukojeť nástroje, jedná se de facto o krátkou násadu tohoto nástroje. Topůrko bývá v oku hlavy nástroje fixováno klínkem, hlava sekery pak může být ještě dodatečně fixována pomocí podlouhlé plechové bezpečnostní zarážky, která se vkládá do oka v hlavě sekery a je pevně spojena s topůrkem (obvykle je připevněna šroubky). Sekera je v praxi používána především k sekání či tesání do dřeva, ke kácení stromů (zde se používají tzv. [[podtínací sekera|podtínací sekery]]). Používají ji [[tesařství|tesaři]], dřevorubci, [[hasič]]i a řezníci, v [[řeznictví]] slouží k dělení větších kusů masa či k sekání kostí mrtvých zvířat. Tesaři obvykle používají více typů různých seker, nejběžnější je speciální tesařská sekera se širokým ostřím, [[tesařská širočina]]. V [[Kanada|Kanadě]] se používá pro tamní dřevorubeckou činnost speciální sekera (tzv. [[dvojitá kanadská sekera]] resp. [[kanadská sekera]]) se dvěma břity respektive se dvěma ostřími, v Evropě se tento typ sekery prakticky nepoužívá.
 
== Druhy seker ==
Řádek 17 ⟶ 20:
Bojové sekery vyráběné jako zbraně se od seker určených pro dřevorubce nebo tesaře liší. Topůrka mají delší (až 45&nbsp;cm), bývají větší a těžší a ostří mohou mít na obou stranách, případně mají na druhé straně bodec. Bodec může být i ve směru topůrka (topůrko se pak zasouvá do prohlubně, nikoliv do otvoru). Dalším prodloužením topůrka vzniká [[halapartna]].
 
Válečné sekery byly používány v severní [[Evropa|Evropě]] v dobách [[Vikingové|Vikingů]] ([[9. století|9.]] - [[10. století|10.]] století) a později až do [[13. století]] {{Doplňte zdroj}}. Sekery určené k vrhání zvané [[Tomahavk]]y bylypoužívali používány severoamerickýmiseveroameričtí [[Indiáni|indiány]]. Ve [[fantasy]] bývají válečné sekery obvyklou zbraní [[trpaslík]]ů.
 
== Sekera jako popravčí nástroj ==
Řádek 62 ⟶ 65:
* slangovým slovem sekera je také někdy označován peněžní [[dluh]] (''pít v hospodě na sekeru)
* Z historie: ještě v 50. letech minulého století bylo možno pozorovat party starých tesařů, kteří se vyučili ještě za monarchie. Na své nářadí byli hrdí a sekery s břitvovým ostřím byly samozřejmostí. Když si naslinil chloupky na ruce, břitem sekery je lehce oholil. Nářadí si nepůjčovali ani mezi sebou — i když vedle ležela sekera kolegy, došel si radši zvlášť pro svoji. Nechtěl potom poslouchat výčitky, že mu ji ztupil. Když šli do kantýny na svačinu, sekeru měli za pasem vždy sebou. Bývali to Páni Řemeslníci…
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Eisner, Jan: Základy kovářství v době hradištní v Československu. In: Slavia antiqua, roč. 1, 1948, s. 367 - 394.
* Krejčí, Štěpán: Sekera – středověký nástroj i zbraň. in:''Pevnost'', č. 6, s. 66 - 67.
* Pleiner, Radomír: Staré evropské kovářství. Praha ČSAV 1962.
* Štajnochr, Vítězslav: Tesařské sekery, nástroje tesařské technologie. In:''Muzejní a vlastivědná práce'', roč. 16, 1978, č. 3, s. 148 - 168.
 
== Externí odkazy ==
Řádek 68 ⟶ 79:
* {{Wikislovník|heslo=sekera}}
 
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
 
Řádek 76 ⟶ 86:
[[Kategorie:Truhlářské nástroje]]
[[Kategorie:Sečné zbraně]]
[[Kategorie:Řeznictví]]