Velikonoce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Když tam bylo že představoval to je minulý čas a potom tam bylo vede Hospodin?!?!? To jako wtf značky: školní IP editace z Vizuálního editoru |
m →Velikonoční symboly: raději sjednocení na přítomný čas, lepší odkazy, eo do ref |
||
Řádek 31:
== Velikonoční symboly ==
[[Soubor:Velikonoční beránek.jpg|Velikonoční beránek|náhled]]
'''[[Ovce|Beránek]]'''
'''[[Svatý Kříž|Kříž]]''' je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím. Tento symbol je ale mnohem starší.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/220719-velikonocni-pondeli-pomlazka-kraslice-a-dalsi-symboly-velikonoc/ - Velikonoční pondělí - pomlázka, kraslice a další symboly Velikonoc</ref> Ukřižování odpovídá zimnímu [[slunovrat]]u, kdy Slunce vstupuje do [[souhvězdí Jižního kříže]].
Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením '''velikonočního ohně''', který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční '''[[Svíčka|svíce]]''' ([[paškál]]). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly ''Α'' a ''Ω'', tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do [[letnice|letnic]] a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem. [[Pálení čarodějnic]] či [[Beltain]] je pohanskou obdobou (například [[Påskkärring]]) a například ve Finsku se koledníci převlékají za čarodějnice.<ref>http://www.topzine.cz/velikonoce-ve-svete-odlozte-pomlazku-a-poznejte-jine-zvyky - Velikonoce ve světě. Odložte pomlázku a poznejte jiné zvyky!</ref> Oheň zde symbolicky očišťuje od zlého ze zimního období.
Řádek 43:
Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například [[zajíc|zajíček]] má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod [[jaro|jara]], avšak např. v [[Byzantská říše|byzantské]] [[ikonografie|ikonografii]] představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.
'''[[Křen selský|Křen]]''' symbolizuje hřebíky či hořkost utrpení Krista. Zvyk pojídat křen o Velikonocích se udržuje především v Polsku, Rakousku a Slovinsku.<ref>[http://books.google.co.uk/books?id=k_Xpkx8qEgoC&pg=PA15&lpg=PA15&dq=%22chren+symbolizuje+klince%22&source=bl&ots=fltGP8bErJ&sig=ADxpFKJSwwPJxLjvppNHbHCZwGU&hl=en&sa=X&ei=lQx6U-70CIrY7AaNi4DgDg&ved=0CB4Q6AEwAA#v=onepage&q=%22chren%20symbolizuje%20klince%22&f=false]</ref> Odpovídá židovské tradici, kdy o pesachu se pojídá jako hořká bylina (''maror'' symbolizující utrpení při Exodu) při [[Seder]], kdy se také pojídá kost z beránka či ''bejca'' (vejce).
'''[[Mléko]] s [[med]]em''' symbolizuje dvojjedinost Krista. Ve formě tzv. jidáše symbolizuje provaz [[Jidáš Iškariotský|Jidáše Iškariotského]]. Mléko a strdí symbolizuje [[Svatá země|zaslíbenou zem]] z Exodu, což je přejato i do legendy o [[Praotec Čech|Praotci Čechovi]]. S beránčím [[Amon]]em byl ztotožňován i [[Zeus]], který byl jako mladý krmen mlékem a medem. Dvojjediný Amon-[[Re (bůh)|Re]] má slzy, ze kterých se zrodili lidé a které symbolizují med nebo včely. Reova manželka [[Hathor]] (respektive [[Mut]]) je kraví bohyní mléka (symbolizuje [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčnou dráhu]]).
| |||