Wikipedie

Satirické divadlo Večerní Brno: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
oprava na Král-Vávra
Veryuu (diskuse | příspěvky)
15 editací
Aktualizace textu Historie, doplnění tabulek a výběru z repertoáru
značky: nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
'''Večerní Brno''' (Satirické divadlo Večerní Brno, Kabaret Večerní Brno, Večerní Brno, Divadlo u Jakuba) je označení pro divadelní soubor, který mezi lety 1959 a 1992 působil v [[Brno|Brně]]. Jednalo se o jediné satirické divadlo v republice. Soubor působil v [[Divadlo Radost|divadle Radost]], Juranově domě a domě Jakub, kde dnes sídlí [[Divadlo Bolka Polívky]]. Se souborem jsou spjaty osobnosti jako herec Lubomír Černík, herec [[Jiří Pecha]], zpěvačka [[Eva Pilarová]], herec [[Miroslav Horníček]] nebo zpěvák [[Waldemar Matuška]].<ref name=":0">{{Citace monografie
{{neověřeno}}
| titul = Bylo nebylo satirické divadlo Večerní Brno : 1959-1992
| url = https://www.worldcat.org/oclc/85552121
| vydavatel = I. DE. A
| místo = Brno
| isbn = 8023847929
| isbn2 = 9788023847925
| počet stran = 167 s.
| oclc = 85552121
| příjmení = Smejkal, Zdeněk, 1927-
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| vydání =
| rok vydání =
| strany =
}}</ref> Divadlo bylo zrušeno v roce 1992.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kovářová
| jméno = Klára
| titul = Režijní postupy Evžena Sokolovského v Satirickém divadle Večerní Brno
| url = https://is.muni.cz/th/ozvme/
| vydavatel = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
| místo = Brno
| datum vydání = 2002
| datum přístupu = 9. 4. 2019
}}</ref>
 
=='''Historie'''==
'''Satirické divadlo Večerní Brno''' byl divadelní soubor, který fungoval v [[Brno|Brně]] v letech [[1959]] až [[1992]], zprvu bez vlastních prostor.
 
=== Historie'''50. léta''' ===
Divadlo vzniklo z několika různých kulturních skupin působících v Brně. Jednou z nich byla například skupina členů Divadla Julia Fučíka,<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
Soubor vznikl v [[1950–1959|50. letech]] v čele s [[Vladimír Sís (režisér)|Vladimírem Sísem]], [[Lubomír Černík|Lubomírem Černíkem]], [[Alexandr Reznikov|Alexandrem Reznikovem]]. V tomto období se skupina hlásila k odkazu [[Jiří Voskovec|Voskovce]] a [[Jan Werich|Wericha]]. Skupina neměla žádné stálé prostory, a tak hrála například v divadelním sále [[Divadlo Reduta|Reduta]], v [[Divadlo Radost|Divadle Radost]] a na [[Brněnské výstaviště|Brněnských veletrzích]].
| příjmení = Just
| jméno = Vladimír
| titul = Večerní Brno
| url = http://encyklopedie.idu.cz/index.php/Ve%C4%8Dern%C3%AD_Brno
| vydavatel = Divadelní ústav
| místo = Praha
| datum vydání = 2000
| datum přístupu = 13. 5. 2019
}}</ref> dále kolektiv divadla Směr (L. Černík, V. Sís). Hlavními iniciátory založení Večerního Brna byli členové literární redakce brněnského rozhlasu. V té době v rozhlasu pod vedením [[Jan Skácel|Jana Skácela]] pracovali [[Miroslav Skála]], Vlastimil Pantůček a Karel Tachovský.<ref name=":0" />
 
Inspirací pro vznik Večerního Brna byly polské kabarety.<ref name=":0" /> Založení souboru je spjato se jmény jako [[Olga Zezulová]], Lubomír Černík, Ladislav Suchánek a Ladislav Štancl. Večerní Brno v tomto období stavělo repertoár především na improvizovaných estrádních večerech.<ref name=":1" />
První program na Brněnském veletrhu nesl název Večerní Brno. Jednalo se o pásmo zarámované divadelními novinkami, drobnými texty, písničkami, [[Parodie|parodickými]] [[skeč]]i. Uplatňovaly se zde především nedivadelní postupy (rozhlasové principy – důraz kladený na slovo a slovní humor), dialogy před [[Předscéna|forbínou]] zpracovávaly především běžné záležitosti občanského života.
 
=== '''60. léta''' ===
Skupina se tak stala divadlem, které ovšem stále nemělo budovu. Úspěšné uvedení hry ''Anděl na střeše'' (duben 1960) zajistilo divadlu prostor v Juranově domě. Jako první v tomto prostoru byla uvedena inscenace ''Pozor hodný pes'' (prosinec 1960) v režii [[Evžen Sokolovský|Evžena Sokolovského]] (šéfa tehdejší [[Mahenovo divadlo|Mahenovy činohry]]).
Po uvedení hry ''Anděl na střeše'' (1960) v Lidovém domě v Husovicích<ref name=":2" /> zakotvilo divadlo v Juranově dělnickém domě.<ref name=":0" /> Jako první v tomto prostoru byla uvedena inscenace ''Pozor hodný pes'' (prosinec 1960) v režii [[Evžen Sokolovský|Evžena Sokolovského]].<ref name=":2" />
 
Mezi lety 1961 a 1966 stál v čele Večerního Brna jako umělecký vedoucí právě [[Evžen Sokolovský|Sokolovský]] (ve stejném období působil také jako šéfrežisér Mahenovy činohry). Ukončil éru pásem a kabaretních forem, které se staly přežitkem, a zaměřil se výhradně na satirickou komedii.<ref name=":0" /> V roce 1962 přišel s myšlenkou uvedení aktualizace ''Hamleta III'' od [[Emil František Burian|E. F. Buriana]]''.'' Po zásadních aktualizacích, které provedl Vladimír Fux, se text od původní předlohy odchýlil natolik, až vznikl úplně nový dramatický text ''Hamlet IV. aneb Cirkus Elsinor''. Po této inscenaci byla Fuxovi nabídnuta pozice dramaturga ve Večerním Brně.<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
V dalších letech vzniklo mnoho her, například ''Revolver a polibky'' (duben 1961), ''Charleston v šest hodin ráno'' (červen 1961), ''Štěnice'' (únor 1962), ''Hamlet IV. aneb Cirkus Elsinor'' (květen 1962), ''Drak je drak aneb Kterak žužličtí k rozumu přišli'' (leden 1963), ''Král-Vávra'' (podtitul Nonstop nonsens; únor 1964) či ''Mít zelené tělo'' (červen 1964).
| titul = Večerní Brno - zmizelé divadlo
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10421515806-vecerni-brno-zmizele-divadlo/31329434005/
| periodikum = Česká televize
| datum přístupu = 2019-05-13
| jazyk = cs
| jméno = Ceska Televize;
| příjmení =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> Hereckou hvězdou tohoto období byl Lubomír Černík, který představoval typickou postavu přemýšlivého a inteligentního klauna. Další významní herci této doby byli Ladislav Suchánek, Dobroslav Riegel, Mája Beránková, Stáňa Klapková, Miroslav Výlet, Zdeněk Blažek, Jiří Jurka či [[Karel Augusta]].<ref name=":0" />
 
Největším úspěchem této éry Večerního Brna byla inscenace hry ''Král Vávra'' (1969) [[Milan Uhde|Milana Uhdeho]].<ref name=":1" /> Myšlenka inscenace ''Krále Vávry'' se zrodila v dramaturgické pracovně [[Bořivoj Srba|Bořivoje Srby]], tehdejšího dramaturga Mahenovy činohry, kterému [[Milan Uhde]] prezentoval svůj nápad dramatizovat text ''[[Král Lávra (báseň)|Král Lávra]]'' [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]]. Vlivem doby, která znemožňovala uvedení textu tohoto typu v Mahenově činohře, byl [[Milan Uhde|Uhde]] [[Bořivoj Srba|Srbou]] poslán do Večerního Brna za [[Evžen Sokolovský|Sokolovským]], který se zinscenování tohoto textu zhostil.<ref name=":3" />
V roce [[1965]] došlo na brněnské divadelní scéně k přesunům. Divadlo Večerní Brno se přestěhovalo do budovy bývalého [[Městské divadlo Brno|Divadla bratří Mrštíků]] (bylo dostavěno [[Janáčkovo divadlo]]) na [[Jakubské náměstí (Brno)|Jakubské náměstí]].
 
V roce 1965 se divadlo přestěhovalo do bývalého působiště [[Divadlo bratří Mrštíků|Divadla bratří Mrštíků]] na [[Jakubské náměstí (Brno)|Jakubském náměstí]] (dům Jakub, kde dnes sídlí [[Divadlo Bolka Polívky]]). Se změnou prostoru se pojila také změna repertoáru. Kromě autorských her členů Večerního Brna byly uváděny také mnohé hry jiných soudobých autorů, např. ''[[Vyrozumění]]'' ([[Václav Havel]]), ''Nežert'' ([[Ludvík Kundera]]). Divadlo se tehdy při uvádění činoherního repertoáru potýkalo s potížemi souvisejícími především s nedostatkem profesionálů v hereckém souboru.<ref name=":0" />
Roku [[1968]] nastoupil do divadla [[Peter Scherhaufer]], který se snažil o jakousi generační výpověď. Uváděl se například ''[[Kat a blázen]]'' (září 1968), ''[[Těžká Barbora]]'' (květen 1969), jeho hry byly ovšem velice provokativní, a tak na počátku [[1970–1979|70. let]] musel divadlo opustit.
 
Následně se v čele divadla vystřídali Miroslav Zejda (1966-1967) a [[Peter Scherhaufer]] (1967-70). Společně s druhým jmenovaným přišli někteří herci, kteří spolu s ním absolvovali [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|JAMU]]: František Hromada, Ludmila Kolářová, [[Jiří Pecha]] a Milan Rozkydálek.<ref name=":2" /> V době obou ředitelů zesilovala linie uváděných inscenací, které utvářely image divadla politické satiry s vyhraněnou politikou.<ref name=":1" /> Uváděl se například ''[[Kat a blázen]]'' [[Jiří Voskovec|Voskovce]] a [[Jan Werich|Wericha]] (září 1968) nebo aktualizovaná ''Svoboda v Koucourkově'' (1968) Jana Nepomuka Nestroye. Inscenace dosáhla sto dvaceti repríz, ale z důvodu nastávající normalizace byla společně s inscenací ''[[Kat a blázen]]'' stažena z repertoáru.<ref name=":0" />
Divadlo jako jediné na Moravě zůstalo satirickým divadlem, a tak zde mohl režírovat například [[Pavel Dostál]] (''[[Balada z hadrů]]'', ''[[Fénix vstává z popela]]'').
 
S přicházející normalizací se režie [[Peter Scherhaufer|Petera Scherhaufera]] změnily, musel inscenovat politicky méně dráždivé kusy. V této době dostal i režijní dozor. Na počátku 70. let musel [[Peter Scherhaufer|Scherhaufer]] divadlo opustit, protože mu nebyla prodloužena smlouva. Spolu s ním odešli i další členové souboru, mezi nimi např. i [[Jiří Pecha]].<ref name=":0" />
V roce [[1989]] obdrželo divadlo univerzální a nepříznakový název '''Divadlo U Jakuba''' podle [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)|vedle stojícího chrámu]]. Divadlo nakonec bylo z finančních důvodů zavřeno.
 
=== '''70. léta''' ===
{{Portály|Brno}}
Mezi lety 1970 a 1972 se stala výraznou součástí Večerního Brna dvojice [[Milan Lasica]] a [[Július Satinský]], kteří se do Brna přesunuli poté, co jim byla zakázána činnost na [[Slovensko|Slovensku]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kyselová
| jméno = Eva
| titul = Divadlo na korze ‒ slovenská stopa štúdiových divadiel
| url = https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/115944/1_Theatralia_14-2011-2_5.pdf?sequence=1)
| vydavatel =
| místo = Brno
| datum vydání = 2011
| datum přístupu = 13. 5. 2019
}}</ref> Na scéně Večerního Brna uvedli dvě inscenace, a to ''Večer pro dva'' (1970) a ''Jak vznikla slípka'' (1971).<ref name=":0" />
 
70. léta byla pro Večerní Brno kritická. Kromě [[Peter Scherhaufer|Petera Scherhaufera]] odešel i Ladislav Štancl a dramaturg Rudolf Žák, zemřel ředitel Miroslav Zejda, Lubomír Černík byl donucen k odchodu a následně spáchal sebevraždu. V roce 1973 přišel do divadla [[Jiří Krejčík]] a začal se souborem Večerního Brna zkoušet inscenaci ''Manželství po francouzsku''.<ref name=":0" /> Divadlo ztratilo tvář autorské satirické scény a až do konce svého působení v roce 1992 se řadilo mezi běžná repertoárová divadla.<ref name=":1" />
 
=== '''80. léta''' ===
Období osmdesátých let charakterizují např. inscenace [[Pavel Dostál|Pavla Dostála]] ''Gaudeamus igitur'' (1985) nebo ''Balada z hadrů'' (1986). Dalšími inscenacemi tohoto období byly např. ''Zojčin byt'' (1985) Josefa Morávka a ''Velký kombinátor končí'' (1989) [[Vladimír Morávek|Vladimíra Morávka]].<ref name=":0" />
 
=== '''90. léta''' ===
Mezi lety 1988 a 1990 bylo Večerní Brno součástí administrativního komplexu Brněnská divadla. Po zrušení tohoto uskupení se divadlo přejmenovalo na Divadlo U Jakuba a vrátil se do něj režisér [[Evžen Sokolovský|Sokolovský]].<ref name=":1" /> Ten se rozhodl znovu uvést ''Hamleta IV''. a divadlo tak přiblížit období jeho největší slávy. Tato snaha byla ovšem marná a v roce 1992 bylo divadlo k 7. 10. rozhodnutím zřizovatele, města [[Brno|Brna]], zrušeno.<ref name=":0" />
<br />
 
== '''Umělečtí šéfové, šéfrežiséři a režiséři'''<ref name=":0" /> ==
{| class="wikitable"
|'''Jméno'''
|'''Od'''
|'''Do'''
|-
|[[Evžen Sokolovský]]
|1961
|1967
|-
|Luděk Ambrož
|1965
|1966
|-
|[[Peter Scherhaufer]]
|1967
|1970
|-
|[[Arnošt Goldflam]]
|1976
|1978
|-
|Leonard Walletzký
|1980
|1985
|-
|Pavel Harvánek
|1983
|1990
|-
|[[Pavel Rímský]]
|1984
|1984
|-
|Otto Řídký
|1988
|1989
|-
|Jiří Tauber
|1989
|1990
|-
|[[Evžen Sokolovský]]
|1990
|1992
|}
 
== '''Budovy'''<ref name=":0" /> ==
{| class="wikitable"
|'''Název'''
|'''Adresa'''
|'''Kdy'''
|-
|[[Divadlo Radost|Loutkové divadlo Radost]]
|Bratislavská 32, Brno
|sezóna 1959/1960
|-
|Lidový dům
|Musilova 2, Brno – Husovice
|1960
|-
|Juranův dům
|Milady Horákové 18, Brno
|od 1960 do 1965
|-
|Dům Jakub
|Jakubské náměstí 5, Brno
|od 1966 do 1992
|}
 
== '''Geneze názvu divadla'''<ref name=":1" /> ==
{| class="wikitable"
|'''Název'''
|'''Kdy'''
|-
|Kabaret Večerní Brno
|1959–1961
|-
|Večerní Brno
|1961–1963
|-
|Satirické divadlo Večerní Brno
|1963–1990
|-
|Divadlo u Jakuba
|1990–1992
|}
Titul ''Večerní Brno'' nemá, podle Vladimira Fuxe, svého autora.<ref name=":3" /> Vznikl jako narážka na skutečnost, že [[Praha]] má svůj večerník, zatímco [[Brno]] ne. ''Večerní Brno'' byl také název pro první kabaretní pásmo, které mělo premiéru 21. září 1959 v [[Divadlo Radost|divadle Radost]].<ref name=":2" />
<br />
 
== '''Výběr z repertoáru''' ==
 
=== '''Hamlet IV. aneb Cirkus Elsinor (1962)''' ===
Inscenace v režii [[Evžen Sokolovský|Evžena Sokolovského]] měla premiéru 27. května 1962. Text Vladimíra Fuxe byl vytvořen na základě úpravy ''Hamleta III.'' [[Emil František Burian|E. F. Buriana]]. V průběhu zkoušení však došlo k mnoha přepisům a vkladům, až se z textu stala transkripce a vznikl ''Hamlet IV. aneb Cirkus Elsinor.'' Fux pracoval při přípravě inscenace jak s původním [[William Shakespeare|Shakespearovým]] ''[[Hamlet|Hamletem]]'', tak s ''Hamletem'' Julesa Laforgua a s ''Hamletem III''. [[Emil František Burian|E. F. Buriana]].<ref name=":0" />
 
Inscenace byla divácky úspěšná. Jedním z důvodů byla také skutečnost, že si divák v inscenaci našel narážky i na takové věci, které autory nezamýšleli na scéně zobrazovat.<ref name=":0" /> Kritika byla z inscenace nadšena a chválila ji např. v literárním časopise [[Host do domu (časopis)|Host do domu]] i Divadelních novinách.<ref>{{Citace monografie
| titul = Kabaret večerní Brno : proces, vedený pěstiteli a milovníky veselých estrád a komunální satiry proti satirickému divadlu Večerní Brno
| url = http://worldcat.org/oclc/23079645
| vydavatel = Orbis
| oclc = 23079645
| příjmení = Rejnuš, Miloš.
}}</ref>
 
=== '''Drak je drak čili kterak Žužličtí k rozumu přišli (1963)''' ===
Hru ''Drak je drak čili Kterak Žužličtí k rozumu přišli'' napsali společně Vladimír Fux, [[Miroslav Skála]] a Vlastimil Pantůček. Za režií opět stál [[Evžen Sokolovský]] a premiéru měla 17. ledna 1963. Jednalo se o kritiku režimu schovanou za příběhem o zmoudření středověkých Žužličanů, kteří si k zakrytí svých hříchů vymysleli neexistujícího draka.<ref name=":1" /> V následujícím roce se tento text stal nejhranějším titulem v celém [[Československo|Československu]]. Na repertoáru jej mělo dvacet pět divadel.<ref name=":0" /> Inscenace byla populární jak díky hudbě Ladislava Štancla, tak výtvarnému zpracování Vladimíra B. Růžičky a dosáhla více než sto repríz.<ref name=":3" />
 
=== '''Král Vávra (1969)                                                                              ''' ===
Text [[Milan Uhde|Milana Uhdeho]] ''Král Vávra'', který měl premiéru 26. února 1969, zrežíroval opět [[Evžen Sokolovský]]. Na této inscenaci se podílela i šansoniérka [[Ljuba Hermanová]]. Zatímco hry ''Hamlet'' a ''Drak'' byly blízké tradiční poetice [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]], ''Král Vávra'' neměl s [[Osvobozené divadlo|Osvobozeným divadlem]] mnoho společného.<ref name=":0" /> Inscenace se stala největší satirou v historii divadla vůbec, neboť byl přímou kritikou režimu prezidenta [[Antonín Novotný|Antonína Novotného]].<ref name=":2" /> ''Králem Vávrou'' skončila nejvýznamnější etapa Večerního Brna.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Uhdeho Král-Vávra a jeho inscenace ve Večerním Brně
| url = https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/114673
| periodikum = digilib.phil.muni.cz
| datum vydání = 2013-07-04
| datum přístupu = 2019-05-13
| jméno = Klára
| příjmení = Kovářová
}}</ref>
 
=== '''Autobus (1984)''' ===
V roce 1984 byl novým kmenovým režisérem Večerního Brna jmenován Pavel Harvánek. Hned jeho první inscenace ve Večerním Brně ''Autobus'' byla přijata velice pozitivně a posléze se stala největším úspěchem sezóny. Večerní Brno se s touto inscenací zúčastnilo jubilejní přehlídky ke 100. výročí brněnského divadelnictví.<ref name=":0" />
 
=== '''Gaudeamus igitur (1985)''' ===
Inscenace Pavla Dostála měla premiéru 25. dubna 1985. Jednalo se o inscenaci ze studentského prostředí z doby [[Heydrichiáda|Heydrichiády]]. Inscenace se vyznačovala především hudbou Richarda Pogody.<ref name=":3" />
<br />
<references />
[[Kategorie:Divadla v Brně]]
<br />
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Satirické_divadlo_Večerní_Brno“