Motorový vůz M 290.0: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Odstavec Související projekty rozšířen na samostatnou kapitolu; další zpřesnění a doplnění zdrojů
Řádek 51:
 
=== Podvozky a hnací ústrojí ===
[[Soubor:ČSD M290.0 engine and transmission.jpg|thumb|Březen 1936: Podvozek s kompletní pohonnou soustavou – spalovacímdieselovým motorem, stejnosměrným generátorem a elektromotorem. Hnací náprava je na snímku vlevo.|alt=]]
Každý vůz měl dva dvounápravové [[Podvozek (železnice)|podvozky]] velkého rozvoru 4150&nbsp;mm. [[Uspořádání pojezdu]] bylo (1A)’ (A1)’, tedy vnitřní dvojkolí hnací a vnější volné. Přímo do podvozků byly instalovány hnací agregáty – původně [[Vznětový motor|vznětové]], které ale byly ještě během výroby nahrazeny tiššími [[Zážehový motor|zážehovými]] šestiválci Tatra T&nbsp;67, každý o výkonu 165&nbsp;[[Koňská síla|koní]] (123&nbsp;kW). Jako palivo se používala lihobenzínová směs. Dvě nádrže pod představky vozu měly objem 220&nbsp;l a oddíl rezervní nádrže o objemu 30&nbsp;l.<ref name=":10">{{Citace elektronického periodika
| titul = Památkový katalog - 537065101_10 - vůz motorový železniční M 290.002 "Slovenská strela"
Řádek 207:
| jazyk = sk-SK
| datum přístupu = 2019-02-08
}}</ref> tedy o 61&nbsp;082,90&nbsp;Kč méně, než kolik smlouva předpokládala. Podle [[Kryšpínovo označení lokomotiv|Kryšpínova systému značení]] jim byla přidělena řada M&nbsp;290.0 a pořadová čísla 01 a 02. Nikdy se nevyráběly sériově, zůstalo pouze u dvou objednaných kusů, protože pozornost ČSD se již upínala na kapacitnější řešení – vícevozové motorové soupravy nebo aerodynamické parní lokomotivy. Roku 1937 vypsalo ministerstvo soutěž na čtyrnápravové rychlíkové vozy, již s požadavkem na možnost jízdy s přípojnými vozy do hmotnosti 100 tun. Ministerstvo zadalo Tatře vývoj [[Motorový vůz M 462.0|vozu řady M 462.0]] s naftovými motory, Sousedíkovým přenosem výkonu a pohonem všech náprav a současně si od [[ČKD|ČKD Praha]] objednalo prototypový kus [[Motorový vůz M 260.0|řady M 260.0]], později přezdívaného ''stříbrný šíp''.
 
=== Pravidelný provoz (1936–1939) ===
Řádek 248:
Během prvního roku provozu musel být motorový vůz nahrazen parním vlakem během 11 z 291 jízd, tedy pouze v necelých 4 % případů, což byl na v podstatě prototypové vozy úctyhodný výkon.<ref name=":11" />
 
Ani vozům M&nbsp;290.0 se nevyhnuly nehody. Vůz 02 měl nehody dvě.<ref name=":11" /> První byla srážka s tělem prasete, které vypadlo z nákladního vlaku. Došlo ke zohýbání aerodynamického opláštění na spodku vozu, poškození bylo opraveno během roční revize.<ref name=":11" /> V létě 1937 vůz 02 v plné rychlosti smetl poblíž [[Česká Třebová (nádraží)|České Třebové]] fotografa stojícího v kolejích. Jeho osudná fotografie vlaku se vydařila, nestačil už ale včas uhnout.<ref name=":11" /><ref name=":3" /> Vůz 01 se koncem roku 1938 čelně střetl s nákladním automobilem, zadní čelo vozu bylo zdemolované a během oprav jezdil místo něj vůz 02.<ref name=":11" /> Oprava proběhla patrně přímo u výrobce v Kopřivnici.<ref name=":13" /> <!-- Ohledně srážky s fotografem panují nejasnosti:
V článku ČD pro vás byla publikována osudná fotografie, kterou měl v roce 1937 pořídit usmrcený fotograf.
Stejné fotografie se však s číslem 2402a nachází ve archivu fotodesek Tatra datovaná do roku 1936. Rok tedy nesedí, na druhou stranu je to jediná fotografie, která nebyla nasnímána na fotodesku přímo, ale šlo jen o přefocení klasické papírové fotky.
 
Ohledně data poslední nehody panují nejasnosti:
Očividně jinak dobře informovaný zdroj na Railpage uvádí, že srážka vozu 01 a automobilem se stala až koncem roku 1939.
Naproti tomu v archivu fotodesek Tatra se nachází snímek havarovaného vozu 01 datovaný na květen téhož roku. -->
 
=== Druhá světová válka a poválečná léta (1939–1948) ===
Řádek 389 ⟶ 395:
}}</ref> Nedochované prvky interiéru budou znovu vyrobeny – od každého dílu se dochoval alespoň jeden kus, což umožňuje vyrobit přesné repliky.<ref name=":4" />
 
== PodobnéNástupnické projekty ==
 
* [[Motorová jednotka M 492.0]] – pro začátek války nerealizovaný projekt rychlé (130&nbsp;km/h) třívozové jednotky, jejíž pohon projektoval rovněž Josef Sousedík.
=== Vývoj před 2. světovou válkou ===
* [[Motorový vůz M 260.0]] – konkurenční projekt lokomotivky [[ČKD]] z roku 1939. Pro začátek války nebyly dokončeny zkoušky a jediný prototyp kvůli nevyhovujícím brzdám nemohl jezdit rychleji než 90&nbsp;km/h.
Jak již bylo zmíněno, vozy M&nbsp;290.0 byly objednány a dodány v počtu pouze dvou kusů. Ačkoliv se v provozu osvědčily a slavily úspěchy, další vozy již nebyly objednány. Příčinou byla pravděpodobně nedostačující přepravní kapacita – ''strela'' byla navržená k provozu sólo, tedy bez přípojným vozů, a všechna sedala měla jen ve druhé vozové třídě.<ref name=":13" />
 
Roku 1936<ref name=":14">{{Citace elektronického periodika
| titul = Unikáty na kolejích a prototypy
| url = http://www.prototypy.cz/?rada=825
| periodikum = www.prototypy.cz
| datum vydání = 2001-
| datum přístupu = 2019-05-11
}}</ref> vypsalo Ministerstvo železnic soutěž na čtyřnápravové rychlíkové motorové vozy, nově již s požadavkem na možnost jízdy s přípojnými vozy do hmotnosti 100&nbsp;tun. Nabídky podala Tatra, [[ČKD|ČKD Praha]], [[Škoda (podnik)|Škoda Plzeň]] a brněnská [[Královopolská|Královopolská strojírna]]. Ministerstvo učinilo objednávky hned dvě.<ref name=":13" /><ref name=":14" />
 
Tatře zadalo vývoj [[Motorový vůz M 462.0|vozu řady M&nbsp;462.0]] s naftovými motory, Sousedíkovým přenosem výkonu a pohonem všech náprav a současně si od [[ČKD|ČKD Praha]] objednalo prototypový kus [[Motorový vůz M 260.0|řady M&nbsp;260.0]], později přezdívaného ''stříbrný šíp''.<ref name=":13" />
 
S vývojem řady M&nbsp;462.0 se v Tatře sice začalo, ale práce byly čím dál pozvolnější, až utichly úplně.<ref name=":13" /><ref name=":14" /> Příčiny jsou předmětem spekulací. Například, že německé vedení firmy vývoj záměrně sabotovalo.<ref name=":13" />
 
*Naproti [[Motorovýtomu vůzprototyp řady M &nbsp;260.0]] se konkurenčnív projektČKD postavit lokomotivkypodařilo, ale pro [[ČKD]]Německá zokupace rokuČech, 1939.Moravy Proa začátekSlezska|nacistickou válkyokupaci]] nebyly dokončeny zkoušky a jediný prototyp kvůli nevyhovujícím brzdám nemohl jezdit rychleji než 90&nbsp;km/h.
 
=== Vývoj po 2. světové válce ===
Válka těžce poznamenala osudy autorů ''Slovenské strely –'' Josef Sousedík a Vladimír Grégr se zapojili do odboje a byli popraveni nacisty. Hans Ledwinka skončil po válce na 6 let ve vězení a poté v roce 1951 emigroval do Německa.
 
I přesto však na přelomu čtyřicátých a padesátých let v Tatře vznikl projekt třídílné motorové jednotky [[Motorová jednotka M 492.0|M&nbsp;492.0]] ''Tatran,'' který měl koncepčně navázat na ''Slovenskou strelu'' a stejně jako ona využívat Sousedíkův systém přenosu výkonu.<ref name=":15">{{Citace elektronického periodika
| titul = Železničář {{!}} Ganz: příběh maďarských maratonců v české kotlině
| url = https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/tema/ganz--pribeh-madarskych-maratoncu-v-ceske-kotline/-10339/19,0,,/
| periodikum = zeleznicar.cd.cz
| datum přístupu = 2019-05-11
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Motorový vlak Tatra M 492.0 - Pokec všeobecný - Fórum
| url = http://www.tatra-club.com/forum-tema/motorovy-vlak-tatra-m-492-0-18562
| periodikum = Tatra klub
| datum přístupu = 2019-05-11
}}</ref>
 
Mezinárodní dělba práce v rámci [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]] svěřila výrobu motorových jednotek Maďarsku a na český železniční průmysl připadly jiné úkoly. K výrobě ''Tatranu'' nedošlo a místo toho bylo pořízeno deset maďarských motorových jednotek Ganz Hargita, u ČSD vedených jako řada [[M495.0|M&nbsp;495.0]].<ref name=":15" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Motorové jednotky na našich kolejích: něco málo úvodem
| url = https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/002394-Motorove-jednotky-na-nasich-kolejich-neco-malo-uvodem/
| periodikum = VLAKY.NET
| datum přístupu = 2019-05-11
| jazyk = en
}}</ref>
 
== Odkazy ==
Řádek 455 ⟶ 499:
| datum přístupu = 2009-04-20
| vydavatel = Elektro.cz
}}
* {{Citace elektronické monografie
| titul = Sbírka fotodesek Tatra, kombinát Kopřivnice, skleněné negativy č. 2149-2684, datum vzniku: 1932–1940.
| url = http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=69BF2956D18B11E5AB77001167D6B623
| datum přístupu = 2009-05-11
| vydavatel = Digitální archiv Zemského archivu v Opavě
}}