|
Přitom ovšem jedni i druzí na něco zapomínají. Realisté, kteří zdůrazňují obecné a společné, snadno zapomenou, že člověk žije především svůj vlastní život a má tedy své individuální zájmy, které se nedají shrnout do obecného dobra. Nominalisté obvykle přehlížejí, že smlouva je možná jen tam, kde se lze spolehnout na vymahatelnost práva a trh jen tam, kde společnost zaručuje bezpečí osob a majetku.
Jedno tedy zřejmě nemůže být bez druhého a společnosti se řídí nejen Aristotelovým, ale i obecněstarým řeckým „ničeho příliš“obsaženém již v pojmu sofrosyné (uměřenosti)příliš“: obě krajnosti vedou ke špatným koncům a společnost si musí hledat zlatý střed, který je ovšem věcí neustálého vyjednávání a opravování.
== Realismus a nominalismus v sociologii ==
Jednou z příčin nejednoznačnosti předmětu sociologie jsou dvě odlišná ontologická východiska vymezování charakteru sociální reality, a to jsou sociologický realismus (bývá spojován s pozitivismem) a sociologický nominalismus (který je spojován s anti -pozitivismem).
''Sociologové -realisté'' zkoumají společnost z vnějšku, což znamená, že společenské skupiny a společnosti "existují nadindividuálně, jako svébytná a na individua neredukovatelná jsoucna."<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník.'' Heslo Realismus, str. 910.</ref> Podle realistické teorie lidé vytvářejí svůj svět z původního materiálu, který už je v daném světě k dispozici, a pracuje s ním podle pravidel, kterékterá určuje daná společnost. Sociologický realismus tak nedává příliš prostor svobodě a kreativitě jednotlivců, kteří existují nezávisle na sociální realitě.<ref name="A"> {{Citace monografie | příjmení = Kubátová | jméno = Helena | příjmení2 = Znebejánek | jméno2 = František | titul = Základy sociologie | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci | místo = Olomouc | rok = 2008 | strany = 16 }}</ref> Realistická teorie popisuje vztah příčiny a důsledku jevů, jinak řečeno je hlavním cílem ''vysvětlení'' fungování společnosti. Hlavní roli ve vztahu společnost-jedinec z tohoto hlediska hraje společnost, a proto bytí (to, jak lidé jsou) předchází vědomí (to, jak lidé myslí). Podle sociologického realismu je teorie zrcadlem, které odráží skutečnost.<ref name="A"/> Nejvýznamnějšími zástupci tohoto sociologického východiska byli [[Émile Durkheim]] a zástupci francouzské sociologie. Do sociologického realismu patří například fenomenologická sociologie, která analyzuje a zkoumá jevy v daných strukturách, nebo konsensuální sociologie, jež se zabývá společností jakožto systémem vzájemně propojených prvků.
| příjmení = Kubátová
| jméno = Helena
| příjmení2 = Znebejánek
| jméno2 = František
| titul = Základy sociologie
| vydání =
| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci
| místo = Olomouc
| rok = 2008
| počet stran =
| strany = 16
| isbn =
}}</ref> Realistická teorie popisuje vztah příčiny a důsledku jevů, jinak řečeno je hlavním cílem ''vysvětlení'' fungování společnosti. Hlavní roli ve vztahu společnost-jedinec z tohoto hlediska hraje společnost, a proto bytí (to, jak lidé jsou) předchází vědomí (to, jak lidé myslí). Podle sociologického realismu je teorie zrcadlem, které odráží skutečnost.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kubátová
| jméno = Helena
| příjmení2 = Znebejánek
| jméno2 = František
| titul = Základy sociologie
| vydání =
| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci
| místo = Olomouc
| rok = 2008
| počet stran =
| strany = 17
| isbn =
}}</ref> Nejvýznamnějšími zástupci tohoto sociologického východiska byli [[Émile Durkheim]] a zástupci francouzské sociologie. Do sociologického realismu patří například fenomenologická sociologie, která analyzuje a zkoumá jevy v daných strukturách, nebo konsensuální sociologie, jež se zabývá společností jakožto systémem vzájemně propojených prvků.
Druhé východisko pohledu na sociální realitu je ''sociologický nominalismus''. Výchozí představa při zkoumání sociální reality je zde protikladná v porovnání se sociologickým realismem. Dle sociologického nominalismu je to právě individuální jednání, které vytváří společnost. Každý člověk má ve své hlavě určitá stanoviska, díky kterým do společnosti vnáší řád a pravidla. Sociologie by se podle této teorie měla zabývat takovým chováním, které má smysl a kterým je brán ohled na jiné lidi. Lidé dávají význam věcem, jevům a ostatním lidem, s jimiž se ve svém životě setkávají tím, že je hodnotí na základě svých vlastních hodnot. Zatímco sociologický realismus se snaží společnost popsat a vysvětlit, sociologický nominalismus chce také pochopit její význam, smysl a hodnoty.<ref name="A"/>{{Citace monografie Ve vztahu jedinec-společnost hraje klíčovou roli jedinec.<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník.'' Heslo Realismus, str. 910.</ref> Na rozdíl od sociologického realismu v této teorii nezáleží na tom, z jakých materiálů lidé vytváří svůj svět. Sociologický nominalismus nechává člověku prostor pro kreativitu a svobodu. Teorie je podle nominalismu pouhým nástrojem, kterým bychom mohli být schopni pochopit skutečnost.<ref name="A"/> Toto sociologické východisko je spojeno například se jménem [[Max Weber|Maxe Webera]] - významného německého sociologa a dnes z něj vycházejí spíše američtí než evropští sociologové. K sociologickému nominalismu patří například interakcionismus, dle kterého sociální realita není přesně daná a vnucovaná lidem, ale jedinci tuto realitu mohou přetvářet a přizpůsobovat si ji během procesu interakce.
| příjmení = Kubátová
| jméno = Helena
| příjmení2 = Znebejánek
| jméno2 = František
| titul = Základy sociologie
| vydání =
| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci
| místo = Olomouc
| rok = 2008
| počet stran =
| strany = 16
| isbn =
}}</ref> Ve vztahu jedinec-společnost hraje klíčovou roli jedinec.<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník.'' Heslo Realismus, str. 910.</ref> Na rozdíl od sociologického realismu v této teorii nezáleží na tom, z jakých materiálů lidé vytváří svůj svět. Sociologický nominalismus nechává člověku prostor pro kreativitu a svobodu. Teorie je podle nominalismu pouhým nástrojem, kterým bychom mohli být schopni pochopit skutečnost.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kubátová
| jméno = Helena
| příjmení2 = Znebejánek
| jméno2 = František
| titul = Základy sociologie
| vydání =
| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci
| místo = Olomouc
| rok = 2008
| počet stran =
| strany = 17
| isbn =
}}</ref> Toto sociologické východisko je spojeno například se jménem [[Max Weber|Maxe Webera]] - významného německého sociologa a dnes z něj vycházejí spíše američtí, než evropští sociologové. K sociologickému nominalismu patří například interakcionismus, dle kterého sociální realita není přesně daná a vnucovaná lidem, ale jedinci tuto realitu mohou přetvářet a přizpůsobovat si ji během procesu interakce.
=== Realismus (vysvětlení) a nominalismus (porozumění) ===
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
*Kubátová, Helena - Znebejánek, František, ''Základy sociologie''. Olomouc: Univerzita Palackého 2008
*Petrusek, M. (red.), ''Velký sociologický slovník.'' Praha: Karolinum 1998. Heslo Realismus, str. 910
=== Související články ===
* [[Aristotelés]]
* [http://plato.stanford.edu/entries/universals-medieval/ ''The Medieval Problem of Universals.'' – en]
* [http://www.newadvent.org/cathen/11090c.htm The Catholic Encyclopedia, heslo ''Nominalism, Realism, and Conceptualism'' - en]
* [http://www.friesian.com/universl.htm ''The Friesian School'' on universals]
* [http://www.iep.utm.edu/u/universa.htm Internet Encylclopedia''Encyclopedia of Philosophy'' on universals]
* [http://www.science.uva.nl/~seop/entries/universals-medieval/ ''The Mediaeval Problem of Universals'' atna the Stanford Encyclopedia of Philosophy]
* [http://www.blutner.de/philos/Texte/steg.html Wolfgang Stegmüller: ''Geschichte des Universalienstreits'' - de]
* [http://www.uni-konstanz.de/FuF/ueberfak/sfb511/publikationen/universalien.html#2.5.3 Georg Reichelt über Universalien - de]
| 