Verze z 15. 8. 2007, 19:46 editovat Aktron (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 229 editací revert; Definice článku Medium capacity system jako příklady uvádí linky Butovskaja a Ankaray, což jsou lehká metra přímo prototypová. People mover je zase něco jiného, to patří snd pd neknvnční drhy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 8. 2007, 20:03 editovat zrušit editaci Aktron (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 229 editací rozšíření, snaha o vyjasnění názvoslovné zmatkovice Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Gorchakova.jpg\|right\|thumb\|Stanice lehkého metra [[Ulica Gorčakova]] v Moskvě]] '''Lehké metro''' je druh [[MHD\|městské hromadné dopravy]] podobný [[metro\|metru]] nebo jiným městským drahám (například [[VAL]]). Na vybudování lehkého metra jsou nutné menší náklady než na to klasické, jeho přepravní kapacita je však nižší, ~~pokud~~tedy je ~~tedy~~-li použit ~~stejný~~srovnatelný počet vlaků. Soupravy lehkého metra mohou být automatické a jezdit na speciálních pneumatikách (byť takto bývá provozované i metro klasické, například v [[Paříž]]i). Aby přepravní výkony dosáhly stejných hodnot jako u metra klasického, musí být vlaků nasazeno více. To může však podle některých kritiků prodražovat provoz celého systému. <ref>[http://www.petrakolinska.cz/?page=co-pisi-o-petre&id=35 Informace o možnosti vybudovat lehké metro v Praze a některých jeho přínosech i nedostatcích na stránkách Petry Kolínské]</ref>Lehké metro, ale také i [[podpovrchová tramvaj]], jejsou alternativou městské hromadné dopravy zvláště pro města se zhruba půl milionem obyvatel, kde by klasické bylo příliš velké, nákladné a nevytížené. ~~Nevýhodou~~V ~~lehkého~~některých ~~metra~~případech jejsou ~~nízká~~tyto ~~kapacita~~systémy však ~~souprav~~budovány i ~~menší~~ve ~~stanice~~městech větších, a to buď z nedostatku financí, nebo ve snaze vyhnout se případné naddimezované dopravní stavbě. Nevýhodou lehkého metra je nízká kapacita souprav (soupravy jsou často kratší, užší apod.) či menší stanice (právě z úsporných důvodů). Lehké metro bývá často nadzemní (jako například v [[Istanbul]]u), pokud bývá vedeno v podzemí tak je založené mělko a díky menším parametrům se mohou trasy lépe přizpůsobit geologickým podmínkám měst (tj. menší poloměry oblouků apod). == Vlaky == Soupravy lehkého metra mohou být automatické a jezdit na speciálních pneumatikách (byť takto bývá provozované i metro klasické, například v [[Paříž]]i). Aby přepravní výkony dosáhly stejných hodnot jako u metra klasického, musí být vlaků nasazeno více. To může však podle některých kritiků prodražovat provoz celého systému. <ref>[http://www.petrakolinska.cz/?page=co-pisi-o-petre&id=35 Informace o možnosti vybudovat lehké metro v Praze a některých jeho přínosech i nedostatcích na stránkách Petry Kolínské]</ref> == Sítě lehkého metra ve světě == Řádek 10 ⟶ 16: * [[Lehké metro v Istanbulu]] * [[Butovskaja (linka lehkého metra v Moskvě)\|Moskevská linka metra Butovskaja]] * [[Beovoz]] * [[Lehké metro v Amsterdamu]] Koncepce lehkého metra je nejrozšířenější v [[Evropa\|Evropě]], byť i jiná města ostatních kontinentů často disponují systémy, za lehké metro označitelné. Avšak ty bývají často označovány jinak (například [[USA\|americký]] [[Light Rail]] a podobně i v některých asijských metropolích). Tyto provozy se od sebe liší a přecházejí tak od rychlodrážní tramvajové sítě až k plnohodnotným podzemním drahám. To odpovídá situaci, kdy tyto dopravní stavby byly navrhovány na potřeby jednoho konkrétního města, namísto používání šablonových projektů. == Lehké metro v Praze ==

Lehké metro: Porovnání verzí