Verze z 4. 5. 2019, 20:42 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m překlepy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 5. 2019, 00:04 editovat zrušit editaci Packa (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 33 843 editací →‎Fáze letu: zpět - spojený tvar je správně (obdobně jako znovuobjevení) Přejít na další porovnání →
Řádek 33: # „Zvedání“, nabírání výšky ({{Vjazyce\|en}} {{Cizojazyčně\|en\|''boost''}}) – trvá 3-5 minut, během ní se raketa dostane do výšky (nebo již vzdálenosti od povrchu) 150-400 km # Střední fáze ({{cizojazyčně\|en\|''mid-course''}}) – trvá v průměru okolo 25 minut, jedná se o [[Suborbitální kosmický let\|suborbitální vesmírný let]] s [[Apsida (astronomie)\|apogeem]] přibližně 1200 km, raketa si vybírá nejkratší cestu k cíli (korigovanou o rotaci Země); již v této fázi může vypouštět [[MIRV]] nebo využít prostředky proti protiraketovým systémům: vypouštění návnad, rušení vlastního elektromagnetického odrazu vypuštěním oblaku jemně rozdrcených hliníkových plíšků. Vstup do kosmického prostoru v takovýchto vzdálenostech od Země má své výhody: prostor bez atmosféry neklade odpor pohybu, což je energeticky výhodné; na trajektorii rakety nepůsobí vítr, bouře a jiné atmosférické vlivy; raketa může dosáhnout výšku, rychlost a úhel úderu, který znemožňuje její zničení z místa cíle konvenčními způsoby. # ~~Znovu vstoupení~~Znovuvstoupení do atmosféry ({{cizojazyčně\|en\|''reentry''}}) – začíná ve výšce 100 km a trvá asi 2 minuty. Vstup do atmosféry klade vyšší nároky na návrh takovýchto raket. Současné rakety dopadají na cíl rychlostí okolo 4 km/s (~14 000 km/h). Několik málo typů hlavic balistických střel dokáže i při této rychlosti měnit své cíle a manévrovat ([[Bulava]], [[UGM-96 Trident I]]). Rakety s doletem nižším než 350 km nevystupují z atmosféry.

Balistická raketa: Porovnání verzí