Volžsko-baltská vodní cesta: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 39:
==== Od budování Petrohradu do zrušení nevolnictví (1703 - 1861) ====
Do velkorysých plánů cara [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] na vybudování moderního ruské velmoci s hlavním městem na břehu [[Baltské moře|Baltu]] se brzy dostalo i překopání volžsko-něvských [[Volok|voloků]] do podoby kanálů. První práce započaly již v roce 1703 spolu s budováním [[Petropavlovská pevnost|Petropavlovské pevnosti]]. První kanál byl prokopán u Vyšného Voločku poblíž významného města na Volze [[Tver]]. Spojoval řeku [[Tverca]] v povodí Volhy a s řekou [[Cna (přítok jezera Mstino)|Cna]] v povodí Něvy. Vodní cesta byla pojmenována Vyšněvolocká. Z řeky [[Cna (přítok jezera Mstino)|Cny]] cesta pokračovala přes jezero [[Mstino]] do řeky [[Msta (řeka)|Msty]], která ústí do [[Ilmeňské jezero|Ilmeňského jezera]] ve městě [[Veliký Novgorod]]. Ilmeňské jezero je již spojeno s mohutnou řekou [[Volchov]] ústící do [[Ladožské jezero|Ladožského jezera]]. Cesta z [[Rybinsk|Rybinsku]] do [[Petrohrad|Petrohradu]] byla otevřena v roce 1709 a byla zprvu velikou chloubou cara Petra. Časem se ukázala jako příliš mělká a málo propustná. Navíc sloužila mezi [[Tver|Tverem]] a [[Veliký Novgorod|Novgorodem na Ilmeni]] jako jednocestná ve směru od [[Volha|Volhy]], a to pro těžko zdolatelné peřeje na řece [[Msta (řeka)|Mstě]]. Lodě schopné překonat cestu do [[Ladožské jezero|Ladožského jezera]] nebyly vhodné pro plavbu na jezeře. Plavba na velkých jezerech v povodí Něvy se totiž v náročnosti nijak neliší od plavby na Baltu. Za četných bouří skončilo mnoho nákladu na dně jezera a bylo proto potřeba vybudovat obchvatný kanál mezi ústím řeky [[Volchov]] a výtokem [[Něva|Něvy]].
[[Soubor:Mf por botton 1770.jpg|vlevo|náhled|[[Žofie Dorota Württemberská|Marie Fjodorovna]] v dívčích letech]]
Car Petr osobně navštívil stavbu kanálů několikrát. Stovky pracovníků na peřejích řeky [[Msta (řeka)|Msty]] osvobodil od veškerých daní, desítky zahraničních specialistů a zkorumpovaných úředníků odvedl ze stavby obchvatného kanálu rovnou k petrohradskému soudu. Odsouzení cizinci byli ze země vyhoštěni a místní stavební úředníci se vrátili na stavbu kanálu v jiném pracovně právním vztahu. Na trase všech umělých vodních cest, mířících k Baltu se lze setkat s pomníky, připomínajícími imperátorovu návštěvu nebo místa splnění snů slavného cara vší Rusi báťušky Petra I. Velikého. <br />Za dob vlád následných panovníků se výstavba průplavových systémů téměř zastavila. K plánům a mapám velikého Petra na další vodní cesty se významně obrátila až pozornost ambiciózního syna a následníka [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny Veliké]], cara [[Pavel I. Ruský|Pavla I Petroviče]]. Z jeho iniciativy byly obnoveny práce na vybudování historické starověké cesty k Ladožskému jezeru přes město [[Tichvin]] a k využití přítoku Volhy [[Šeksna|Šeksny]] ke spojení s řekou [[Vytěgra|Vytěgrou]] tekoucí do [[Oněžské jezero|Oněžského jezera]]. Na financování posledního projektu použil car Pavel fond pro výstavbu sirotčinců, spravovaný jeho ženou, carevnou [[Žofie Dorota Württemberská|Marií Fjodorovnou]]. Jistým odčiněním bylo alespoň pojmenování budovaného vodní díla jménem carevny. [[Mariinská vodní cesta|Mariinský vodní systém]] i [[Tichvinský kanál|systém Tichvinský]] byly dobudovány až po násilné smrti cara Pavla. Mariinská vodní cesta byla zprovozněna v roce 1810 a Tichvinský systém průplavů v roce 1811. Oba průplavy byly obousměrné a požadavkům doby postačující.
[[Vyšněvolocký kanál|Vyšněvolocký systém]] byl odsouzen k lokálnímu významu. V souboji o postavení mezi Tichvinským a Mariinským systémem rozhodl [[volok]] mezi řekou [[Šeksna|Šeksnou]] a [[Severní Dvina|Severní Dvinou]]. Od Mariinské cesty se mohla odvíjet strategická cesta k [[Bílé moře|Bílému moři]]. Práce na [[Severodvinský kanál|Severodvinském průplavu]] byly započaty v roce 1823 a první loď z Volhy do Bílého moře proplula roku 1829.
V letech 1843 - 1846 byl vybudován podél jižního břehu [[Bílé jezero|Bílého jezera]] Bělozerský kanálový obchvat a v letech 1845 - 1851 byl prokopán kanál mezi ústím [[Vytěgra|Vytěgry]] do [[Oněžské jezero|Oněžského jezera]] a výtokem řeky [[Svir]]. V roce 1951 bylo vybudováno železniční spojení mezi [[Moskva|Moskvou]] a [[Petrohrad|Petrohradem]]. Vodní doprava, fungující pro ledovou pokrývku a jarní povodně jenom šest měsíců v roce, dostala vážného soupeře. Lidskou pracovní sílu čekaly změny v podobě přeměny feudálních vztahů v kapitalistické.
==== Od zrušení nevolnictví do nástupu sovětské moci (1861 - 1917) ====
| |||