Seznam památek Slavkovského bojiště: Porovnání verzí

|<!--pozn.--> Stavba z konce 18. století, „pamětník bojů“.<ref name="cyklo2009" /> Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=133864|název=Kaple sv. Gottharda}}</ref>

}}</ref> Kříž byl v roce 1996 vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=124061|název=Krucifix při silnici k Rohlence}}</ref> [[25. listopad]]u [[2000]] byl v jeho blízkosti odhalen pískovcový pomník podle návrhu Miroslava Pražáka, věnovaný obětem z let 1805-[[1809]] a na památku „poutníka míru“ Norberta Brassina, který slavkovské bojiště navštěvoval v letech [[1966]]-[[1984]].<ref name="kopecký2009" /><ref name="pa-jiříkovice">[http://www.austerlitz.org/jirikovice_a403 Jiříkovice] na stránkách Projektu Austerlitz</ref>

|<!--pozn.--> Statek na návsi (někdejší tvrz) a zvonice jsou „pamětníky bojů“, jako jediné přežily požár Jiříkovic.<ref name="cyklo2009" /> Statek i zvonice byly v roce 1996 vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=119615|název=Tvrz}}</ref><ref>{{Npú npMonumNet|ID=124062|název=Zvonice na návsi}}</ref>

|<!--pozn.--> V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí Rusové.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /> Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=144472|název=Kostel sv. Vavřince}}</ref>

|<!--pozn.--> Významný secesní památník z let 1910-1912, kaple s ossariem. První mírový památník v Evropě. Budova muzea z roku [[1925]] s expozicí k bitvě. Památník byl postaven v místech, kde francouzský IV. armádní sbor kolem 11. hodiny dopoledne rozrazil střed spojeneckých vojsk a rozhodl tak vítězství v bitvě.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /> Památník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=145477|název=Pomník Mohyla míru}}</ref> V areálu se též nachází pískovcový pomník rakouské pěší brigádě generálmajora Jirčíka, která v bitvě bránila Pracký kopec, a replika rakouského polního děla (obojí z roku [[1995]]). U silnice z Prace k Mohyle míru byl [[26. listopad]]u [[2005]] odhalen Památník smíření od Jana Tomíčka, který připomíná tři bojující armády a také tři církve: katolickou, protestantskou a pravoslavnou.<ref name="kopecký2009" /><ref>[http://jantomicek.exd.cz/pamatnik-smireni-v-praci/ Památník smíření v Praci] na stránkách uměleckého štukatéra Jana Tomíčka</ref>

|<!--pozn.--> Kříž označuje šachtový hrob asi 800 ruských vojáků.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" /> Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=150111|název=Hromadný hrob z bitvy u Slavkova}}</ref>

|<!--pozn.--> Původně barokní kostel z doby kolem roku [[1730]], jehož věž sloužila během bitvy ruským vojskům v Praci jako pozorovatelna. Byla však zasažena francouzským dělostřelectvem, vyhořela a po bitvě byla stržena. Po přestavbě kostela v roce [[1810]] byla o patro snížena.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /> Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=134522|název=Kostel Povýšení sv. Kříže}}</ref>

|<!--pozn.--> Přírodní návrší původně nazývané Padělek bylo před bitvou francouzskými ženisty uměle srovnáno a opevněno třemi pásy okopů, aby vytvořilo palebná postavení pro 18 děl s pěchotní ochranou. Na západní straně kopce byla umístěna polní kuchyň. Původní mariánská kaple na vrcholu byla vojáky také stržena. Na zdi nově vybudované klasicistní kaple Panny Marie Sněžné z roku [[1832]] jsou dnes pamětní desky francouzských generálů Claparèda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa. Od roku [[1988]] byla na vrcholu kopce instalována kopie francouzského polního kanónu, od roku [[2009]] snesená na náves. Na úpatí je kříž z bílého kamene na paměť padlých vojáků z roku [[1987]].<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /><ref name="kopecký2009" /><ref name="tvarožná-památky" /> Kaple, opevnění Santona i hrob pod kopcem byly vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=151014|název=Kaple P. Marie}}</ref><ref>{{Npú npMonumNet|ID=130993|název=Polní opevnění bitvy u Slavkova}}</ref><ref>{{Npú npMonumNet|ID=130992|název=Vojenský hřbitov bitvy u Slavkova}}</ref>

|<!--pozn.--> Při silnici na Tvarožnou je u smírčího kamene ze 17. století a barokního kříže z roku [[1772]] hromadný hrob francouzských vojáků a také hrob plukovníka Jeana Baptista Gérarda.<ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="cyklo2009" /> Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=140332|název=Pamětní kámen s hrobem}}</ref>

|<!--pozn.--> Před bitvou nocovali na zámku ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I. Po bitvě 3. prosince z balkónu zámku Napoleon pronesl svoji proklamaci k vojákům, podle níž byla bitva označena za slavkovskou (Austerlitz). Ve dnech 3.-7. prosince zde Napoleon nocoval a 6. prosince zde bylo uzavřeno příměří. Dnes zde turisté navštěvují zámecké expozice, podzemí a tematickou expozici Napoleon - Austerlitz.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="arc" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /> Zámek s parkem byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou a v roce 2008 národní kulturní památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=152934|název=Zámek s předzámčím, parkem a sochařskou výzdobou}}</ref><ref>{{Npú nkpMonumNet|215ID=152934|název=Zámek Slavkov u Brna}}</ref>

|<!--pozn.--> Původně barokní kaple z roku [[1712]] (znovu zřízena r. [[1858]]) na vrchu Urban sloužila francouzským jednotkám jako strážní stanoviště. 28. listopadu zde byl výstřelem z děla oznámen postup spojeneckých vojsk od Olomouce a francouzská vojska se pak stáhla k linii Zlatého potoka, odkud 2. prosince vstoupila do bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" /> Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=158823|název=Kaple sv. Urbana}}</ref>

|<!--pozn.--> Sloupek nad údajným hromadným hrobem z bitvy na svahu pod kopcem Urbanem.<ref name="špatný" /><ref name="cyklo2009" /> Pomník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=138941|název=Pomník bitvy u Slavkova}}</ref>

|<!--pozn.--> Starší kříž (z roku 1796) v ulici Pod stráží, v místech údajného hromadného hrobu.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /> Kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=149002|název=Kříž z roku 1796}}</ref>

|<!--pozn.--> O zámek probíhaly úporné boje a během bitvy vyhořel. V roce [[1848]] byl přestavěn v novorenesančním stylu a dnes slouží jako domov pro seniory.<ref name="špatný" /><ref>[http://www.ddsokolnice.cz/ Domov pro seniory Sokolnice]</ref><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /> Zámek byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=120787|název=Zámek Sokolnice}}</ref> Naproti zámku, na zdi hostince Na Bednárně (č. p. 56) byla 2. prosince 2005 odhalena pamětní deska připomínající založení Komitétu pro postavení Mohyly míru v roce [[1899]].<ref name="kopecký2009" /><ref>{{Citace periodika

|<!--pozn.--> Bývalá sýpka z 18. století tvořila obranný objekt francouzských vojsk a po bitvě zde byli shromážděni zajatí spojenci. V polích za sýpkou jsou tři neoznačené šachtové hroby.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="cyklo2009" /> Barokní sýpka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=153004|název=Sýpka}}</ref>

|<!--pozn.--> Kříž označuje údajné hromadné hroby ze slavkovské bitvy.<ref name="špatný" /><ref name="cyklo2009" /> Kopeček byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=136294|název=Mohylník Kopeček}}</ref>

|<!--pozn.--> Původně gotický kostel z 15. století, v polovině 18. barokně přestavěný. V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí spojenečtí vojáci.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="arc" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="ops-šlap" /> Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=140666|název=Kostel Nanebevzetí P. Marie}}</ref>

|<!--pozn.--> V okolí božích muk „Na lopatě“ z konce 18. století byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /> Boží muka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=150891|název=Boží muka směrem k Újezdu}}</ref>

|<!--pozn.--> Klasicistní trojboká boží muka z 20. let 19. století v Růžové ulici vyznačují údajný hromadný šachtový hrob.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /> Byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=137943|název=Boží muka v Růžové ulici}}</ref>

|<!--pozn.--> Kolem kostela byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici, ve zdi kolem kostela jsou znatelné pozice děl a ve věži jsou zazděny dělové koule. Na farním úřadě před bitvou přespal Napoleon.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="arc" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="kartografie" /> Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=148882|název=Kostel sv. Jana Křtitele}}</ref>

|<!--pozn.--> Dřevěný vyřezávaný kříž věnovaný místnímu knězi a spisovateli stojí nad údajným hromadným hrobem. Vedle je i památník vyznačující místo smrtelného zranění francouzského generála Valhuberta. Asi dva metry vysoký žulový památník byl odhalen [[24. listopad]]u [[2000]]. <ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="cyklo2009" /><ref name="tvarožná-památky" /><ref name="kopecký2009" /> Kosmákův kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=143807|název=Pomník V. Kosmáka}}</ref>

|<!--pozn.--> Dělostřelbou rakouských děl byla z těchto míst ráno 2. prosince zahájena slavkovská bitva a odpoledne odtud Napoleon pozoroval ústup spojenců od Telnice a Žatčan. Kaple vyhořela a současná novorománská kaple byla na stejném místě postavena roku [[1863]].<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref name="král" /><ref name="mudra" /><ref name="cyklo2009" /> Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.<ref>{{Npú npMonumNet|ID=141624|název=Kaple sv. Antonína Paduánského}}</ref>

|<!--pozn.--> Na Žuráni bylo velitelské stanoviště francouzského císaře Napoleona, odkud ráno dal rozkaz k útoku na Pratecké výšiny. V roce 1930 zde byl instalován kubistický památník s plastickou mapou bitevního rozložení vojsk a francouzskou proklamací před bitvou. Je [[Exteritorialita|exteritoriálním územím]] Francie a od roku 1958 kulturní nemovitou památkou.<ref name="špatný" /><ref name="kčt" /><ref>{{Npú npMonumNet|ID=128482|název=Pomník bitvy u Slavkova}}</ref><ref name="král">{{Citace sborníku