Konflikt v Severním Irsku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Ztráty na životech: refy |
refy |
||
Řádek 198:
=== Politický proces ===
Po příměří byla zahájena jednání mezi hlavními politickými stranami v Severním Irsku. Rozhovory vedly k Velkopáteční dohodě v roce [[1998]]. Ta obnovila samosprávu Severního Irska na základě „sdílení moci“. V roce [[1999]] se zformoval výkonný výbor který se skládal ze čtyř hlavních stran včetně Sinn Féin. Mezi další významné změny patřila reforma [[Královská ulsterská policie|Královské ulsterských policie]] a její přejmenování na [[Policejní sbor Severního Irska]], který měla zaměstnat alespoň 50% u katolíků na deset let a zrušení soudů bez poroty v roce 2007. Bezpečnostní normalizační proces byl také součástí smlouvy který zahrnoval postupné zavírání nadbytečných kasáren britské armády, hraničních rozhleden a stažení všech sil zúčastněných na [[Operace Banner|operaci Banner]] – včetně Batalion Královského irského pluku který byl tímto nahrazen pěchotní brigádou rozmístěnou na deseti místech po celém Severním Irsku, ale bez operativní úkolů v provincii.<ref name="MODreport">{{cite report |author= |author-link= |authors= |date=23 July 2007 |title=Ministry of Defence Annual Report and Accounts 2006–2007 |url=http://www.official-documents.gov.uk/document/hc0607/hc06/0697/0697.pdf |format=PDF |publisher=[[Ministry of Defence (United Kingdom)|Ministry of Defence]] |page= |docket= |access-date=24 February 2016 |quote= |id=HC 697}}</ref>
Charakteristickým rysem severoirské politiky po dohodě byl útlum ve volebních podmínkách stran jako například [[Sociálnědemokratická a labouristická strana]] a [[Ulsterská unionistická strana]], a utlumení nepřátelství mezi soupeřícími stranami Sinn Féin a [[Demokratická unionistická strana|Demokratickou unionistickou stranou]]. Ačkoliv se politické násilí výrazně snížilo, náboženské nepřátelství nezmizelo. Veřejný prostor byl rozdělen mezi katolické nacionalisty a protestantské unionisty tak jako předtím.
Řádek 210:
Během 70. let [[Glennaneský gang]] – tajná aliance Loajalistických militantů, britských vojáků a důstojníků RUC provedla sérii útoků proti katolíkům v Severním Irsku známou jako „vražedný trojúhelník“.<ref name="cassel2006">[http://cain.ulst.ac.uk/issues/collusion/docs/cassel061106.pdf The Cassel Report (2006)], str. 8, 14, 21, 25, 51, 56, 58–65.</ref><ref name="SArmagh">[http://www.patfinucanecentre.org/sarmagh/sarmagh.html Collusion in the South Armagh/Mid Ulster Area in the mid-1970s] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110426121606/http://www.patfinucanecentre.org/sarmagh/sarmagh.html |date=26 April 2011 }} , patfinucanecentre.org. Retrieved 2 January 2011.</ref> Také provedli několik útoků v Irsku, Britská skupina tajné dohody v Irsku si nárokuje 120 vražd, většinou obětí tvořili civilisté.<ref name=lethal-allies-conc>[http://patfinucanecentre.org/collusion/PFC%20Conclusions%20-%20Lethal%20Allies%20%28Oct%2023%29.pdf ''Lethal Allies: British Collusion in Ireland'' – Conclusions] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140222181333/http://patfinucanecentre.org/collusion/PFC%20Conclusions%20-%20Lethal%20Allies%20%28Oct%2023%29.pdf |date=22 February 2014 }} , patfinucanecentre.org. Retrieved 6 March 2015.</ref> V Casselově zprávě vyšetřovali 76 vražd a našli se důkazy, že vojáci a policisté byli zapojeni do 74 z nich.<ref name=cassel4>[http://cain.ulst.ac.uk/issues/collusion/docs/cassel061106.pdf The Cassel Report (2006), pg. 4], cain.ulst.ac.uk. Retrieved 17 March 2015.</ref> Jeden člen, RUC důstojník John Weir tvrdil, že jeho nadřazení věděli o tajné dohodě ale dovolili, aby pokračovala.<ref>[http://cain.ulst.ac.uk/issues/collusion/docs/cassel061106.pdf The Cassel Report (2006)], str. 63</ref> Casselova zpráva rovněž uvedla, že někteří vedoucí pracovníci věděli o trestné činnosti, ale neudělali nic pro prevenci, vyšetřování a trestání.<ref name=cassel4/> Útoky přisuzované skupině jsou: [[Bombové útoky v Dublinu a Monaghanu 1974|bombové útoky v Dublinu a Monaghanu]] (1974), vyvraždění skupiny Miami Showband (1975) a vyvraždění rodin Reaveyoů a O'Dowdovů (1976).<ref>[http://cain.ulst.ac.uk/issues/collusion/docs/cassel061106.pdf The Cassel Report (2006), pg. 8], cain.ulst.ac.uk. Retrieved 17 March 2015.</ref>
Bezpečnostní síly prostřednictvím dvojitých agentů a informátorů pomáhali loajalistickým skupinám se zabíjením lidí a to včetně civilistů. Vyšetřování zjistilo, že to zlepšilo a prodloužilo konflikt.<ref name="guardianscandal">[https://www.theguardian.com/uk/2003/apr/17/northernireland.northernireland2 "Scandal of Ulster's secret war"], ''The Guardian'', 17 April 2003. Retrieved 27 September 2013.</ref><ref name="forcesaidedloyalists">[http://news.bbc.co.uk/1/hi/northern_ireland/2954773.stm "Security forces aided loyalist murders"], BBC, 17 April 2003. Retrieved 27 September 2013.</ref> [[Polní průzkumná jednotka]] (FRU) britské armády byl hlavní orgán který soustřeďoval tyto agenty.<ref name="stevenspeople">{{cite news|url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/northern_ireland/2956161.stm|title=Stevens Inquiry: Key people|publisher=BBC News|date=17 April 2003|accessdate=27 September 2013}}</ref> [[Brian Nelson]], šéf rozvědky UDA, byl agentem FRU.<ref name="nelsonobituary">{{cite news|url=https://www.theguardian.com/news/2003/apr/17/guardianobituaries.northernireland|title=Obituary: Brian Nelson|work=[[The Guardian]]|location=London, UK|date=17 April 2003|accessdate=27 September 2013}}</ref> Prostřednictví Nelsona, FRU pomáhala loajalistům zaměřit osoby na zabití. Velitelé FRU tvrdili, že pouze pomáhali loajalistům označovat republikánské aktivisty a předcházet zabíjení civilistů.<ref name="stevenspeople"/> Vyšetřování našlo důkaz, že pouze dva životy byly zachráněny a že Nelson/FRU je zodpovědný za nejméně 30 vražd a dalších útoků – mnoho z nich byli civilisté.<ref name="guardianscandal"/> Jednou z obětí byl i advokát Pat Finucane. Nelson také dohlížel na dodávky zbraní pro loajalisty v roce 1988.<ref name="nelsonobituary"/> V letech 1992 až 1994 byli loajalisté zodpovědní za více útoků než republikáni.<ref>{{cite book|last=Clayton|first=Pamela|title=Enemies and Passing Friends: Settler ideologies in twentieth-century Ulster|date=1996|publisher=Pluto Press|page=156|quote=More recently, the resurgence in loyalist violence that led to their carrying out more killings than republicans from the beginning of 1992 until their ceasefire (a fact widely reported in Northern Ireland) was still described as following 'the IRA's well-tested tactic of trying to usurp the political process by violence'……}}</ref><ref name="birw">[http://cain.ulst.ac.uk/issues/violence/birw0299.htm "Deadly Intelligence: State Involvement in Loyalist Murder in Northern Ireland – Summary"], cain.ulst.ac.uk. Retrieved 17 March 2015.</ref><ref>Human Rights in Northern Ireland: Hearing before the [[United States House Committee on Foreign Affairs|Committee on International Relations]] of the [[United States House of Representatives]], 24 June 1997. US Government Printing Office, 1997.</ref>
Zpráva policejního ombudsmana z roku [[2007]] odhalila, že členům UVF bylo dovoleno provést sérii teroristických činů, včetně vražd, zatímco pracovali jako informátoři pro speciální oddělení RUC. Bylo zjištěno, že speciální oddělení dalo informátorům imunitu tím, že zajistilo, aby nebyli chyceni a odsouzeni a blokovaly i prohledávání kvůli zbraním.<ref>[http://news.bbc.co.uk/1/hi/northern_ireland/6286695.stm "NI police colluded with killers"]. BBC News, 22 January 2007.</ref> Policejní ombudsmanka Nuala O'Loanová řekla, že to vedlo ke stovkám mrtvých<ref name=bbcmay2015/> a že vysocí britští úředníci na ni tlačili aby zastavila vyšetřování.<ref>[http://www.belfasttelegraph.co.uk/news/northern-ireland/bombshell-documentary-uncovers-government-collusion-with-loyalist-paramilitaries-31296370.html "Bombshell documentary uncovers Government collusion with loyalist paramilitaries"], ''The Belfast Telegraph'', 12 June 2015. Retrieved 15 June 2015.</ref> Člen UVF Robin Jackson byl spojen s 50<ref>[[David McKittrick]]. ''Lost Lives''. Mainstream Publishing, 1999. str. 724.<!-- ISBN needed --></ref><ref>Stephen Howe, "Killing Fields", ''New Statesman'', 14 February 2000. Retrieved 2 February 2011.</ref> až 100<ref name="SArmagh"/> vraždami v Severním Irsku, přestože nikdy nebyl odsouzen za jakoukoliv z nich.<ref name=cassel68>[http://cain.ulst.ac.uk/issues/collusion/docs/cassel061106.pdf The Cassel Report (2006)], str. 68. Retrieved 17 March 2015.</ref>
| |||