Basilejská kompaktáta: Porovnání verzí

'''BasilejskáKompaktáta''' či '''basilejská kompaktáta''' jsou výsledkyvýsledek ujednání mezi [[Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil|basilejským koncilem]] a zástupci [[Husitství|husitských]] Čech a Moravy, která se konala v letech 1433 až 1435 a byla potvrzena v Basileji[[Basilej]]i v červenci roku [[1436]]. Jejich nejdůležitějším bodem bylo přiznání nároku na [[Podobojí|přijímání z kalicha]] pro všechny příslušníky [[Utrakvismus|utrakvistických]] frakcí církve.

Kompaktáta byla vyhlášena v [[Jihlava|Jihlavě]], ale jejich šiřitelé se hlásili k podpisu usnesení Basilejskéhobasilejského koncilu, které podepsali papež [[Evžen IV.]] a císař [[Zikmund Lucemburský]].

Část textu v češtině a v latině hlásají dvě kamenné ''Kompaktátní desky'', jež byly osazeny na zeď [[Kaple Božího Těla (Praha)|kaple Božího Těla]] na Dobytčím trhu ([[Karlovo náměstí (Praha)|KarlověKarlovo náměstí]]) v Praze.

[[Jan Rokycana]], zástupce pražských husitů, hájil před koncilem [[Podobojí|přijímání podobojí]]. Proti němu stál chorvatský [[Řád bratří kazatelů|dominikán]] [[Jan z Dubrovníka]] (Ivan Stojković). [[Mikuláš z Pelhřimova|Mikuláš Biskupec z Pelhřimova]] (byl tu za [[Tábor]]) hájil [[teze]] o trestání smrtelných hříchů a měl za odpůrce [[Jiljí Charlier|Jiljího (Gillese) Charliera]], synovce největšího [[Jan Hus|Husova]] odpůrce v [[Kostnický koncil|Kostnici]] [[Jean Gerson|Jeana Gersona]] a doktora [[Pařížská univerzita|Pařížské univerzity]]. Německý dominikán [[Heinrich Kalteisen]], [[inkvizice|inkvizitor]] a velký znalec kacířských nauk, měl potírat vývody [[Oldřich ze Znojma|Oldřicha ze Znojma]], sirotčího (dříve [[Orebité|orebského]]) kněze. Nejvýznamnějším účastníkem této debaty byl [[Barcelona|barcelonský]] [[arcijáhen]] [[Juan de Palomar|Jan Palomar]], který stál proti vzdělanému a zkušenému [[Petr Payne|Petru Paynovi]], známému v Čechách jako ''mistr Engliš''. Ten hájil poslední bod, vyvlastnění církevního majetku.

[[Disputace]] nepřinesly přesvědčivé výsledky a koncil byl posléze ochoten přiznat Čechům přijímání z [[Kalich (nádoba)|kalicha]], pokud se srovnají s učením katolické církve v ostatních bodech. Jednání pak pokračovala v [[Praha|Praze]] od listopadu [[1433]] do února [[1434]]. [[Juan de Palomar|Jan Palomar]] v Praze jednal hlavně s husitskou šlechtou a univerzitními mistry a [[Český zemský sněm|zemský sněm]] posléze uznal tato ujednání.

Odpůrci ujednání, k nimž patřila hlavně radikální [[husitská polní vojska]], byli poraženi v [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] [[30. květen|30. května]] [[1434]], poslední opěrný bod radikálních husitů [[Sion (hrad)|hrad Sion]], pod velením [[Jan Roháč z Dubé|Jana Roháče z Dubé]], padl až v roce [[1437]]. To otevřelo [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi Lucemburskému]] cestu na český trůn, většina husitů uznala jeho nárok i platnost jeho korunovace za [[Seznam představitelů českého státu|českého krále]] z [[28. červenec|28. července]] [[1420]].

Dvě kompaktátní desky s citátem z usnesení, ve dvou jazykových verzích - v češtině a v latině, vytesané do kamene, byly umístěny na vnější stěnu kaple Božího Těla na Karlově náměstí (Dobytčím trhu) v Praze na Novém Městě, která stála na křižovatce dvou rušných dálkových cest, a proto si kterýkoliv kolemjdoucí nebo kolemjedoucí mohl text přečíst. Po zboření této kaple koncem 18. století byly desky umístěny v Klementinu a postupně přenášeny na různá místa. Dnes jsou vystaveny v [[Lapidárium Národního muzea|Lapidáriu]] [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze 7 - Holešovicích na Výstavišti, v jeho druhém sále mezi památkami pozdní gotiky. Každá z desek je tesaná z pískovce, má rozměry 70 x 181 cm, tloušťku 10 cm, a její reliéfní nápis gotickou minuskulou (čili frakturou) je zlacený.