[[Soubor:Helst, Peace of Münster.jpg|thumb|upright=1.4|Jednání v Münsteru]]
'''Vestfálský mír''', uzavřený [[24. říjen|24. října]] [[1648]], byl soubor dvou [[Mezinárodní smlouva|smluv]], Münsterské a Osnabrücké, ukončující [[třicetiletá válka|třicetiletou]] a [[Osmdesátiletá válka|Osmdesátiletou válku]], které byly uzavřeny mezi [[Svatá říše římská|Svatou říší římskou]] –, reprezentovanou císařem [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinandem III.]] a dalšími německými knížaty –, [[Španělsko|Španělskem]], zástupci [[Francie]] [[Ludvík XIV.|Ludvíkem XIV.]] a kardinálem [[Jules Mazarin|Julesem Mazarinem]], delegáty [[Republika spojených nizozemských provincií|Republiky spojených nizozemských provincií]] a [[Švédsko|Švédskem]]. První jednání byla započata už na začátku 40. let 17. století a byla vedena v zimě, zatímco v létě se bojovalo. Byl to jeden z nejvýznamnějších mezinárodních traktátů v historii novověké Evropy a první [[politická geografie|politicko-geografický]] mezník.
== Dvě města ==
Všechna jednání o míru byla vedena ve dvou německých městech, padesát kilometrů od sebe: v [[Münster]]u, který leží v dnešním [[Severní Porýní-Vestfálsko|Severním Porýní-Vestfálsku]] – (odtud také ''vestfálský'' mír –), a [[Osnabrück]]u, nacházejícím se v [[Dolní Sasko|Dolním Sasku]]. Tato nejednotnost byla způsobena tím, že Švédsko upřednostňovalo protestantský Osnabrück, zatímco Francie katolický Münster, a vzhledem k neochotě katolických a protestantských vůdců se setkat došlo k oddělení táborů.
