Wikipedie

Konflikt v Severním Irsku: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
refy
Řádek 56:
 
=== Kampaň za občanská práva ===
V polovině 60. let začala nenásilná kampaň na podporu občanských práv katolíků v Severním Irsku. Ta zahrnovala skupiny jako [[Severoirské sdružení za občanská práva]] (NiCrNICRA - Northern Ireland Civil Rights Association), [[Kampaň pro sociální spravedlnost]] (CSJ), [[Akční výbor občanů Derry]] (DCAC) a [[Lidová demokracie (Severní Irsko)|Lidovou demokracii]].<ref name="NICRA"/>
 
Cíle kampaně:
 
* Konec diskriminace v zaměstnání
* Konec diskriminace v přidělování bydlení
Řádek 63 ⟶ 65:
* Spravedlivé volby – to znamenalo, že nacionalisté mají menší volební sílu než unionisté i tam kde nacionalistů byla většina.
* Reforma policie ([[Královská ulsterská policie|Královské ulsterské policie]], RUC) – v níž byli téměř všichni její příslušníci protestanti a byli obviňováni z náboženské diskriminace a policejní brutality.
* Zrušení zákona o zvláštních pravomocích – Umožňoval policii zatknout a uvěznit lidi bez obvinění nebo soudu, zakázat jakékoliv shromáždění a pochody. Tento zákon byl používán téměř výhradně proti katolíkům.<ref>[http://cain.ulst.ac.uk/events/crights/pdfs/truth.pdf Northern Ireland: The Plain Truth (second edition)], Campaign for Social Justice in Northern Ireland, 15 June 1969. Retrieved 12 June 2013.</ref><ref name="cain1800">[http://cain.ulst.ac.uk/othelem/chron/ch1800-1967.htm Chronology of Key Events in Irish History: 1800 to 1967], cain.ulst.ac.uk. Retrieved 12 June 2013.</ref><ref name="tonge">{{cite book |author=Jonathan Tonge |title=Northern Ireland: Conflict and Change |publisher=Longman |isbn=978-0-582-42400-5 |pages=37–38 |date=2002}}</ref><ref>{{cite book |last=Various |title=Politics UK |publisher=Longman |isbn=978-1-4058-2411-8 |page=770 |date=2006}}</ref><ref name="joint2005p110">{{cite book |title=Counter-Terrorism Policy And Human Rights: Terrorism Bill and related matters: Oral and Written Evidence |author=[[Joint Committee on Human Rights]], [[Parliament of the United Kingdom]] |series=Counter-Terrorism Policy And Human Rights: Terrorism Bill and related matters |volume=2 |date=2005 |publisher=[[The Stationery Office]] |page=110 |url=https://books.google.com/books?id=2CRQ6hNzHuAC&pg=PA114 |ref={{harvid|Joint Committee|2005}} |isbn=978-0-10-400766-2}}</ref>
* Zrušení zákona o zvláštních pravomocích – Umožňoval policii zatknout a uvěznit lidi bez obvinění nebo soudu, zakázat jakékoliv shromáždění a pochody. Tento zákon byl používán téměř výhradně proti katolíkům.
 
Někteří unionisté podezřívali hnutí za občanská práva, že je pouze agentem IRA jehož konečným cílem je sjednotit Irsko. Ačkoli republikáni a členové IRA pomáhali vytvořit a řídit hnutí, neměli v něm hlavní slovo.<ref name="coogan">{{cite book |first=Tim Pat |last=Coogan |title=The Troubles: Ireland's Ordeal and the Search for Peace |date=2002 |publisher=Palgrave Macmillan}}</ref><ref>English (2003), pp. 91, 94, 98</ref><ref name="cameron">Lord Cameron, ''Disturbances in Northern Ireland: Report of the Commission appointed by the Governor of Northern Ireland'' (Belfast, 1969). [http://cain.ulst.ac.uk/hmso/cameron2.htm#chap16 Chapter 16]. Quote: "While there is evidence that members of the I.R.A. are active in the organisation, there is no sign that they are in any sense dominant or in a position to control or direct policy of the Civil Rights Association."</ref><ref>{{cite book |author=M. L. R. Smith |title=Fighting for Ireland?: The Military Strategy of the Irish Republican Movement |date=2002 |publisher=Routledge |page=81 |quote=Republicans were instrumental in setting up NICRA itself, though they did not control the Association and remained a minority faction within it.}}</ref><ref>{{cite book |author=Bob Purdie|title=Politics in the Streets: The origins of the civil rights movement in Northern Ireland |publisher=Blackstaff Press |chapter=Chapter 4: The Northern Ireland Civil Rights Association |quote=There is also clear evidence that the republicans were not actually in control of NICRA in the period up to and including the 5 October march.}}</ref>
Někteří unionisté podezřívali hnutí za občanská práva, že je pouze agentem IRA jehož konečným cílem je sjednotit Irsko. Ačkoli republikáni a členové IRA pomáhali vytvořit a řídit hnutí, neměli v něm hlavní slovo.
 
V březnu a dubnu [[1966]] irští nacionalisté pořádali průvody v celém Irsku na oslavu 50. výročí [[Velikonoční povstání|Velikonočního povstání]]. 8. března 1966 skupina irských republikánů dynamitem odpálila Nelsonův sloup v [[Dublin]]u. V té době byla IRA slabá a nezabývala se ozbrojenými akcemi, ale někteří unionisté varovali, že bude opět oživena, aby zahájila kampaň proti Severnímu Irsku. V dubnu 1966 loajalisté pod vedením [[Ian Paisley|IanemIana PaisleyemPaisleye]] vytvořili [[Ulsterský ústavní obranný výbor]] (UCDC). Vytvořila polovojenské křídlo s názvem [[UlsterskýUlsterští protestantskýchprotestantští dobrovolníkůdobrovolníci]] (UPV).<ref name="cain1800"/><ref name="ptuvf">''Loyalists'', pp. 37–40.</ref> In April 1966, loyalists led by [[Ian Paisley]], a Protestant fundamentalist preacher, founded the [[Ulster Constitution Defence Committee]] (UCDC). It set up a paramilitary-style wing called the [[Ulster Protestant Volunteers]] (UPV)<ref name="cain1800"/> to oust [[Terence O'Neill, Baron O'Neill of the Maine|Terence O'Neill]], [[Prime Minister of Northern Ireland]]. Although O'Neill was a unionist, they viewed him as being too 'soft' on the civil rights movement and opposed his policies.<ref name=tricolour>Andrew Boyd. ''Holy War in Belfast''. [http://cain.ulst.ac.uk/othelem/docs/boyd69.htm "Chapter 11: The Tricolour Riots"]. Anvil Books, 1969<!-- ISBN needed -->; reproduced [http://cain.ulst.ac.uk '''here'''].</ref>
 
Ve stejné době se loajalistická skupina [[Sbor ulsterských dobrovolníků|ulsterské dobrovolnické síly]] (UVF) objevila na [[Shankill Road]] v [[Belfast]]u. Byla vedena bývalým britským vojákůmvojákem [[Gust Spence|Gustem Spencem]]. Mnoho jejích členů bylo také členy UCDC a UPV.<ref name="jordan">Hugh Jordan. ''Milestones in Murder: Defining moments in Ulster's terror war''. Random House, 2011. Chapter 3.<!-- ISBN needed --></ref> V dubnu a květnu 1966 útočili zápalnými bombami na katolické domy, školy a firmy. Jedna z těchto bomb zabila starší protestantskou vdovu Matildu Gouldovou.<ref name="cain1800"/> Dne 21. května vydala UVF prohlášení ve kterém vyhlásila válku IRA a komukoliv kdo jí pomáhá.<ref name="taylorloyalists"/> Dne 27. května UVF smrtelně postřelila katolického civilistu Johna Sculliona. O měsíc později zastřelili tři katolíky, poté, co vyšli z baru.<ref name="cain1800"/><ref name="taylorloyalists"/> Krátce poté byla UVF vládou Severního Irska zakázána.<ref name="cain1800"/> V lednu 1967 bylo zformováno [[Severoirské sdružení pro občanská práva]] (NiCrNICRA - Northern Ireland Civil Rights Association).<ref name="NICRA">{{cite web |url=http://cain.ulst.ac.uk/events/crights/nicra/nicra78.htm#contents |title=We Shall Overcome ... The History of the Struggle for Civil Rights in Northern Ireland 1968–1978 |publisher=cain.ulst.ac.uk |accessdate=17 March 2015}}</ref><ref>Robert H. White. "From Peaceful Protest to Guerrilla War: Micro mobilization of the Provisional Irish Republican Army", ''The American Journal of Sociology'', vol 94, No 6 (May 1989), pp. 1277–1302.<!-- ISBN/ISSN needed, if any --></ref>
 
Dne 20. června 1968 občanskoprávní aktivisté protestovali v podřepu proti diskriminaci v domě v [[Caledon]]e. Místní rada přidělila dům svobodnému 19letému protestantovi místo toho, aby ho přidělila dvěma velkým katolickým rodinám s dětmi.<ref name="cain1968">[http://cain.ulst.ac.uk/othelem/chron/ch68.htm Chronology of the Conflict: 1968], cain.ulst.ac.uk. Retrieved 12 June 2013.</ref> Důstojníci RUC protestující násilně z domu vyhnali.<ref name="cain1968"/> Nacionalistický člen parlamentu Austin Currie přednesl svou stížnost zastupitelstvu ve [[Stormont]]u, ale bylo mu řečeno aby odešel. Tento incident oživil hnutí za občanská práva.<ref>{{cite web |title=Caledon Housing Protest |url=http://campaignforcivilrights.org/eventsarticles.php?id=162 |publisher=Campaign for Civil Rights |accessdate=23 July 2013 |deadurl=yes |archiveurl=https://web.archive.org/web/20130828171004/http://campaignforcivilrights.org/eventsarticles.php?id=162 |archivedate=28 August 2013 |df=dmy-all}}</ref>
 
Dne 24. srpna 1968 hnutí za občanská práva uspořádalo svůj první pochod za občanská práva z [[Coalisland]] do [[Dungannon]]u. V průběhu následujícího roku se konalo mnoho dalších pochodů. Loajalisté (zejména členové PUE) napadali některé z těchto protestů a pořádali protidemonstrace ve snaze zakázat pochody.<ref name="cain1968"/> 5. října 1968 byl zakázán pochod za občanská práva v [[Derry]] severoirskou vládou.<ref name="derrymarch">{{cite web |title=The Derry March: Main events of the day |author=Martin Melaugh |url=http://cain.ulst.ac.uk/events/derry/events.htm|publisher= [[Ulster University]] |work=[[Conflict Archive on the Internet]] (CAIN) |accessdate=16 February 2008}}</ref> Když se aktivisté vzepřeli zákazu, RUC obklopila demonstranty a začala je bít. Více než 100 lidí bylo zraněno, mezi nimi i řada nacionalistických politiků.<ref name="derrymarch"/> Tento incident byl natočen i televizním štábem a vysílal se po celém světě.<ref name="cathcart">{{cite book |author=Rex Cathcart |title=The Most Contrary Region |date=1984 |publisher=The Blackstaff Press |isbn=978-0856403231 |page=208}}</ref> Následovaly dvoudenní střety mezi nacionalisty a RUC v Derry.<ref name="derrymarch"/>
 
Několik dní nato se v [[Belfast]]u zformovala studentská organizace – Lidová demokracie.<ref name="cain1968"/> Na konci listopadu O'Neill slíbil hnutí za občanská práva úlevy, nacionalisté je považovali za nedostatečné a loajalisté zase za příliš rozsáhlé. 1. ledna 1969 zahájila Lidová demokracie čtyřdenní pochod z Belfastu do Derry, který byl opakovaně obtěžován a napadán loajalisty. Na Burntollet Bridge byl napaden asi 200 loajalisty včetně policistů mimo službu vyzbrojenými železnými tyčemi, cihlami a rozbitými lahvemi. V Derry byl pochod napaden podruhé.Následující Ještě té noci začali důstojníci RUC útočit na katolické domy a útočili a ohrožovatohrožovali obyvatele ve čtvrti [[Bogside]] v Derry.<ref name="burntollet"/> Obyvatelé pak uzavřeli Bogside barikádami před policisty a vytvořili „[[Free Derry]]“, která se na jistý čas stala [[No-go zóna|no-go zónou]] pro bezpečnostní složky. V březnu a dubnu 1969 loajalisté útočili na vedení vody a elektrické energie v Severním Irsku a obviňovali z toho spící buňky IRA a hnutí za občanská práva. Některé útoky nechali velkou část Belfastu bez vody a elektřiny. Loajalisté doufali, že tyto útoky donutí O'Neilla odstoupit a ukončit jakékoliv ústupky vůči nacionalistům.<ref name="cain1969">{{cite web|url=http://cain.ulst.ac.uk/othelem/chron/ch69.htm|title=Chronology of the Conflict: 1969|publisher=cain.ulst.ac.uk|accessdate=12 June 2013}}</ref><ref>Jim Cusack & Henry McDonald. ''UVF''. Poolbeg, 1997. p. 28<!-- ISBN needed --></ref> Mezi 30. březnem a 26. dubnem bylo uskutečněno šest bombových útoků,<ref name="cain1969"/><ref name="psb">{{cite book|author=Peter Taylor|title=Loyalists|publisher=[[Bloomsbury Publishing]]|date=1999|pages=59–60|isbn=978-0-7475-4519-4}}</ref> britská armáda byla vyslána chránit tato vedení. Unionistická podpora pro O'Neilla slábla a 28. dubna rezignoval na post předsedy vlády.
 
=== Nepokoje v srpnu 1969 a jejich dohra ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Konflikt_v_Severním_Irsku“