Marie Magdalena: Porovnání verzí

'''Marie Magdalena''' (v [[Český ekumenický překlad|českém ekumenickém překladu]] '''Marie Magdalská'''; v [[Bible kralická|kralickém překladu]] '''Maria Magdaléna'''; lidově také '''Maří Magdaléna''') byla podle [[Nový zákon|Nového zákona]] jedna z žen, které doprovázely [[Ježíš Kristus|Ježíše]] z Nazareta, zejména v závěru jeho života. Vystupuje i v některých [[apokryf]]ech a v řadě křesťanských církví je uctívána jako [[svatý|svatá]]. Některými je považována za [[Mariino evangelium|evangelistu]]<ref>http://www.vira.cz/otazky/Je-Marie-Magdalena-autorem-ctvrteho-evangelia.html{{Citace -elektronického periodika
| titul = Je Marie Magdalena autorem čtvrtého evangelia?

V [[evangelium|evangeliích]] se vyskytuje několik osob se jménem Maria, mezi nimi také Marie Magdalská, tj. "pocházející„pocházející z [[Migdal|Magdaly]]"“ (město na břehu [[Galilejské jezero|Genezaretského jezera]]). V [[Evangelium podle Lukáše|Lukášově evangeliu]] se uvádí už během Ježíšova veřejného působení jako jedna z žen „které chodily s Ježíšem a jeho učedníky“ a z níž Ježíš předtím „vyhnal sedm [[démon]]ů“.<ref>{{Citace bible|L|8|2}}</ref>. Celkem na osmi místech se zmiňuje její jméno v souvislosti s Ježíšovou smrtí, pohřbem a [[Zmrtvýchvstání Páně|zmrtvýchvstáním]]. Delší souvislý úsek, v němž hraje významnou roli, je příběh [[Boží hrob|prázdného hrobu]] a jejího setkání se vzkříšeným Ježíšem v [[Evangelium podle Jana|Janově evangeliu]]<ref>{{Citace bible|J|20|1||18}}</ref>.

Marie Magdalská hraje významnou roli v několika gnostických spisech ze 3.-4–4. století. Jejich zlomky byly známy už dříve z citátů raně křesťanských spisovatelů, téměř úplné texty v koptštině se našly po roce 1945 v [[Nag Hammádí|Nag Hammadi]] v horním Egyptě. Ve spise ''Pistis Sofia'' (Víra -– Moudrost) vypráví Magdalena apoštolům, co jí ve snu řekl Ježíš, ale Petr a Ondřej to odmítnou. Také tzv. "Mariiny„Mariiny otázky"otázky“ a "Evangelium„Evangelium Mariino"Mariino“ vztahuje Petr Pokorný<ref>Pokorný, ''Píseň o perle'', str. 235.</ref> i E. Hennecke k Marii Magdalské.<ref>Hennecke, ''Neutestamentliche Apokryphen'' I., str. 250.</ref>

Podle jedné z legend odešla Marie hlásat křesťanství do dalekých zemí a měst. Navštívila také [[Řím]], kde se slovy „Kristus vstal z mrtvých“ podala císaři [[Tiberius|Tiberiovi]] červené vajíčko. V čase pronásledování křesťanů měla být se svým bratrem [[Lazar]]em a sestrou Martou (šlo o jinou-další Marii) na lodi bez vesel zahnána na volné moře. Na ní doplula do [[Francie]] a tam také hlásala [[evangelium]]. Podle jiné legendy žila jako poustevnice v jeskyni asi 35 kilometrů východně od [[Aix-en-Provence]], kde kolem poloviny [[1. století]] zemřela. Jejím atributem se stala lebka, symbol pouště a lidské pomíjivosti. Díky pověstem vznikla ve Francii dvě poutní místa: [[Vézelay]] a [[Saint-Maximin-la-Sainte-Baume]]. Podle řeckého podání přišla Marie Magdaléna do [[EfesosEfez|Efezu]] (v dnešním [[Turecko|Turecku]]), kde pomáhala sv. [[Jan Evangelista|apoštolu Janovi]] a tam také zemřela (nejvíce pravděpodobná verze).