Wikipedie

Josef Kajetán Tyl: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m pořadí kat, fmt
typo, doplnění, aktualizace odkazů a oprava
Řádek 35:
| nk = jk01140553
}}
[[Soubor:Plzeň-Josef-Kajetán-Tyl2008.jpg|náhled|Socha Josefa Kajetána Tyla v  Plzni]]
[[Soubor:Náměstí Republiky - Tyl - hymna.jpg|náhled|Pamětní deska na místě (náměstí Republiky, od roku 2007 umístěna na obchodním centru [[Palladium (obchodní dům)|Palladium]]), kde roku 1834 Josef Kajetán Tyl napsal slova k pozdější [[Česká hymna|české hymně]]; odhalena zřejmě ke 100. výročí roku 1934]]
[[Soubor:Blatná - Tylova deska na domě na náměstí Míru 212.JPG|náhled|[[Blatná]] -– Tylova deska na domě na náměstí Míru 212]]
 
'''Josef Kajetán Tyl''' ([[4. &nbsp;únor]]a [[1808]] [[Kutná Hora]]<ref name=“matrika“>[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7392/88"matrika" Matriční záznam o narození a křtu] farnost Kutná Hora </ref> – [[11. červenec|11. července]] [[1856]] [[Plzeň]]<ref name="matrikaZ">[http://www.portafontium.eu/iipimage/30067225/plzen-041_2600-z?x=116&y=446&w=413&h=151 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu]</ref>) byl [[Česko|český]] [[dramatik]], [[režisér]], [[herec]], [[překladatel]], divadelní kritik, [[spisovatel]] a [[novinář]].
 
== Rodiče ==
Jeho otec František, který byl v &nbsp;úředních&nbsp;záznamech psán též jako ''Till'',<ref name="odkaz">http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7424/174 - Index matriky - odkaz na vojenskou matriku 28. pluku</ref> ''Tille'', ''Tylli'' nebo ''Týl'', byl [[hudebník]]em u &nbsp;[[Císařský28. pěší pluk č. 28 (1769)|28.&nbsp;pěšího pluku]],<ref> ''Tylůvname="žp31" životopis'', In: Spisy J.&nbsp;K.&nbsp;Tyla, Dekret kutnohorský, uspořádal Fr.&nbsp;Sekanina, vydal L.&nbsp;Mazáč, Praha, [[1928]], str.&nbsp;31</ref> matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. &nbsp;listopadu [[1807]]. Otec odešel od vojska v &nbsp;roce [[1809]] a pracoval jako krejčař. Rodné jméno '''Josef Kajetán Till''' změnil na „Týl“ roku [[1825]] a na „Tyl“ až roku [[1838]].<ref>http://www.praguecityline.cz/osobnosti-prahy/josef-kajetan-tyl-%E2%80%93-kde-domov-muj -name="luni" Josef Kajetán Tyl – Kde domov můj</ref>
 
== Život ==
Od roku [[1822]] studoval staroměstské [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademické gymnázium]] v &nbsp;[[Praha|Praze]], roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do [[Hradec Králové|Hradce Králové]], kde se seznámil s &nbsp;[[Václav Kliment Klicpera|Václavem Klimentem Klicperou]]. Po ukončení gymnázia (1828) začal studovat [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity]] v &nbsp;Praze. Studium nedokončil.
 
Stal se členem [[Hilmarova kočovná společnost|Hilmerovy kočovné společnosti]], kde se blíže seznámil s &nbsp;Magdalenou Forchheimovou (1803–1870), herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v &nbsp;roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u &nbsp;této společnosti se vrátil do Prahy. V &nbsp;Praze získal místo účetního (fourier {{IPA2|fuʁje}}) ve vojenské kanceláři [[28. pěší pluk|28.&nbsp;pěšího pluku]], kde pracoval až do roku [[1842]].<ref>''Tylův životopis'',name="žp38" In: Spisy J.&nbsp;K.&nbsp;Tyla, Dekret kutnohorský, uspořádal Fr.&nbsp;Sekanina, vydal L.&nbsp;Mazáč, Praha, 1928, str.&nbsp;38.</ref> Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu ''[[Jindy a nyní]]'', tento časopis se po roce 1834 změnil na ''[[Květy (časopis)|Květy české]] '' a až roku 1835 se název zřejmě na podnět [[František Palacký|Františka Palackého]], zjednodušil na ''Květy''. Redigoval jej do roku 1836 a &nbsp;v &nbsp;letech 1840–1845. Dále vydával časopis ''Vlastimil'' (1840–1842), v &nbsp;letech 1846–1849 redigoval [[Pražský posel (1846-18521846–1852)|''Pražského Posla'']]. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – ''Sedlské noviny'', ale tento pokus brzy ztroskotal.
 
V roce 1833, společně s &nbsp;[[Karel Slavoj Amerling|Karlem Slavojem Amerlingem]], F. Dittrichem, skupinou literátů z &nbsp;okruhu ''Květů'' [[Václav Filípek|V. Filípkem]], F. Hejnišem, [[František Xaver Krumlovský|Františkem Krumlovským]], [[Karel Hynek Mácha|Karlem Hynkem Máchou]] atd., založil [[Kajetánské divadlo]], které hrálo na pražské [[Malá Strana|Malé Straně]] v &nbsp;domě pana Arbeita. Bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy a během své čtyřleté existence se zde konalo 25 představení především domácích dramatiků ([[Václav Kliment Klicpera]], [[Jan Nepomuk Štěpánek]] ad.). Od roku 1842 působil jako režisér a dramaturg v &nbsp;Novém divadle v &nbsp;Růžové ulici. Dne 21. &nbsp;prosince [[1834]] byla uvedena na scéně [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]] jeho divadelní hra ''[[Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka|Fidlovačka]]'', kde byla poprvé zpívána píseň ''[[Česká hymna|Kde domov můj]]''.<ref>''Tylův životopis'',name="žp39" In:/> Spisy J.V&nbsp;K.&nbsp;Tyla, Dekret kutnohorský, uspořádal Fr.&nbsp;Sekanina, vydal L.&nbsp;Mazáč, Praha, 1928, str.&nbsp;39</ref> V roce [[1835]] dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve [[Stavovské divadlo|Stavovském divadle]]. Roku 1846 odešel do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik. Ředitelem Hofmanem byl pověřen řízením českých představení (do roku 1851). V &nbsp;této době se dostal na vrchol kariéry, byly vydány všechny jeho spisy, obdržel cenu [[Matice česká|Matice české]] a zlatý prsten za literaturu, byl nazýván miláčkem českého národa. V &nbsp;této době působil také jako organizátor českého kulturního života (organizoval [[ples]]y atp.).
 
Během [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]] se zapojil i do politického dění. Byl členem [[SvatováclavskýNárodní výbor (1848)|Svatováclavského výboru]], účastníkem [[Slovanský sjezd|Slovanského sjezdu]] a účastnil se založení [[Slovanská lípa|Slovanské lípy]]. Ve [[volby do rakouského Říšského sněmu 1848|volbách roku 1848]] byl zvolen na rakouský ústavodárný [[Kroměřížský sněm|Říšský sněm]]. Zastupoval volební obvod [[Unhošť]] v &nbsp;Čechách. Uvádí se jako spisovatel.<ref name="f-a" />{{Citace elektronickéPatřil monografieke sněmovní pravici.<ref name="19.věk" /> V&nbsp;[[Kroměříž]]i na [[Riegrovo náměstí (Kroměříž)|Riegerově náměstí]], kde během konání Říšského sněmu bydlel, je umístěna [[Kroměřížské pamětní desky#Kroměřížský sněm|pamětní deska]], připomínající nejen jeho účast na jednání sněmu, ale i to, že zde napsal své drama ''Krvavé křtiny, aneb Drahomíra a její synové''.
|vydavatel = familia-austria.at
|titul = Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag
|url = http://www.familia-austria.at/daten/Reichstagsabgeordnete1848.pdf
|jazyk = německy
|datum přístupu = 2014-09-19
|url archivu = https://web.archive.org/web/20101203033804/http://familia-austria.at/daten/Reichstagsabgeordnete1848.pdf
|datum archivace = 2010-12-03
|nedostupné = ano
}}</ref> Patřil ke sněmovní pravici.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = 19stoleti.cz
| titul = Poslancové na sněmu říšském
| url = http://www.19stoleti.cz/fullarticle_clanky-29_Poslancove_na_snemu_risskem.htm
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2014-09-19}}</ref> V [[Kroměříž]]i na [[Riegrovo náměstí (Kroměříž)|Riegerově náměstí]], kde během konání Říšského sněmu bydlel, je umístěna
[[Kroměřížské pamětní desky#Kroměřížský sněm|pamětní deska]], připomínající nejen jeho účast na jednání sněmu, ale i to, že zde napsal své drama ''Krvavé křtiny, aneb Drahomíra a její synové''.
 
Aby uživil početnou rodinu, snažil se úřadům zavděčit oslavnými texty na mocnáře – v &nbsp;roce 1853 například napsal oslavné díkuvzdání za nezdařený [[Atentát na Františka Josefa I.|atentát]] na [[František Josef I.|Františka Josefa &nbsp;I.]] (atentát z &nbsp;18. &nbsp;února 1853).<ref>Klasikové vname="jaba" nedbalkách, autor Jan Bauer, MOBA s.r.o. 2006, str. 73</ref> Nic mu to však nepomohlo a dluhy nadále narůstaly. V &nbsp;této době si udělal spoustu nepřátel a byl propuštěn z &nbsp;divadla. Poté odešel k &nbsp;[[Zollnerova kočovná společnost|Zollnerově kočovné společnosti]], těžce onemocněl a nakonec zemřel v &nbsp;[[Plzeň|Plzni]] v &nbsp;bídě.
 
Cílem jeho tvorby bylo vytvořit české [[drama]]. Nejprve hry pouze překládal, ale pak je začal i psát. V &nbsp;50.&nbsp;letech 20.&nbsp;století byla Tylova díla aktualizována pod vlivem dobové ideologie a koncepcí [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňka Nejedlého]].  Tylova dramata byla dávána za příklad pro svou lidovost, realismus a společenskou angažovanost.
 
== Soukromý život ==
V roce 1839 se oženil s &nbsp;herečkou a zpěvačkou Magdalenou Forchheimovou, se kterou čekal dítě. Dítě se ale narodilo mrtvé a Magdalena již po tomto těžkém porodu další děti mít nemohla. Záhy navázal intimní poměr s &nbsp;Magdaleninou mladší sestrou [[Anna Forchheimová-Rajská|Annou Forchheimovou-Rajskou]] (1824–1903).<ref> ''Tylůvname="žp40" životopis'', In: Spisy J.&nbsp;K.&nbsp;Tyla, Dekret kutnohorský, uspořádal Fr.&nbsp;Sekanina, vydal L.&nbsp;Mazáč, Praha, [[1928]], str.&nbsp;40 </ref>. Tak vznikl podivný [[manželský trojúhelník]] se dvěma sestrami. Se svou milenkou Annou nakonec zplodil devět dětí,<ref>[[František Černýname="frče" (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, 1978, str.&nbsp;48</ref> které vychovávala manželka Magdalena. J.&nbsp;K.&nbsp; Tyl měl v&nbsp; době svého úmrtí čtyři nezletilé dcery,<ref> Vlad.&nbsp;Zapletal:name="čsd150" ''Marie Tylová'', In: Československé divadlo, roč.IV., sešit 10, 18.&nbsp;června 1926, nakl.&nbsp;F.&nbsp;Topič, Praha, str.&nbsp;150–2</ref> tři syny (Josef Otakar 1843–1907, Jan Stanislav 1845–1890, František 1853–1902)<ref> Ferdinandname="čsd171" Strejček: ''Český herec podle J.K.Tyla'', In: Československé divadlo, roč. IV., sešit 11, 2.&nbsp;července 1926, F.&nbsp;Topič, Praha, str.&nbsp;171</ref> a nejmladší syn Josef Kajetán se narodil v &nbsp;roce 1856 krátce po Tylově smrti.<ref> Miloslavname="čsd175" Novotný: ''Smysl ochotnického divadla'', In: Československé divadlo, roč. IV., sešit 11, 2.&nbsp;července 1926, F.&nbsp;Topič, Praha, str.&nbsp;175</ref> Dvě z &nbsp;dcer, nejstarší Marie Eleonora (16.&nbsp;března 1848 Praha – 14.&nbsp;října 1868 [[Morkovice]]) a Eliška (1850–1909) byly též herečky. Po jeho smrti se Anna Forcheimová-Rajská provdala za spisovatele a žurnalistu [[Josef Ladislav Turnovský|Josefa Ladislava Turnovského]] (1837–1901), pozdějšího ředitele [[Ústřední matice školská|Ústřední Matice Školské]], který vedl divadelní společnost po řediteli Prokopovi.<ref> Jaroslavname="čsd179" Petr: ''Několik čísel'', In: Československé divadlo, roč.IV., sešit 11, 2.&nbsp;července 1926, F.&nbsp;Topič, Praha, str.&nbsp;179, 184</ref>
 
== Tyl jako divadelní kritik ==
Josef Kajetán vystupoval také jako divadelní [[kritik]], ve třicátých letech negativně hodnotil kvalitu inscenací uváděných ve Stavovském divadle. Nelíbil se mu výběr jednotlivých her, který podléhal komerčním cílům. Odsuzoval také nízkou [[Estetická hodnota|estetickou hodnotu]] hraných kusů. Tyl postrádal v &nbsp;českém divadle původní hry psané v &nbsp;[[Čeština|českém jazyce]]. Kritizoval, že se na programech vyskytují zejména překlady cizojazyčných děl. Sám však také hojně překládal z &nbsp;[[Němčina|němčiny]] do češtiny. V &nbsp;roce 1833 založil v &nbsp;časopise ''Jindy a Nyní'' kritickou [[Rubrika|rubriku]], ve které analyzoval tehdejší divadelní poměry.<ref>{{Citace monografie|příjmení name="mihý55" Hýsek|jméno = Miloslav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = J. K. Tyl|vydání = |vydavatel = Matice divadelní|místo = |rok = 1926|počet stran = |strany = 55|isbn = }}</ref>
 
== Tylovy překlady divadelních her ==
Během svého života přeložil nebo adaptoval přes 50 her.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Forst|jméno = Vladimír|příjmení2 = Opelík|jméno2 = Jiří|titul = Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 4. díl|vydání = 1|vydavatel = Academia|místo = Praha|rok = 2008|počet stran = |strany = 1071|isbn name="opfo" }}</ref> Od roku 1831 působil Tyl jako překladatel ve Stavovském divadle. V &nbsp;začátcích tlumočil především romantické hry, později se orientoval na repertoár vídeňského divadla.
 
Jedny z &nbsp;prvních děl, která Tyl přeložil, byly ''Dvě šelmy'' od Ignanze Franze Castelliho nebo ''Domácí rozepře'' od [[August von Kotzebue|Augusta von Kotzebua]].<ref>{{Citace monografie|příjmení name="mihý62" Hýsek|jméno = Miloslav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = J. K. Tyl|vydání = |vydavatel = Matice divadelní|místo = |rok = 1926|počet stran = |strany = 62|isbn = }}</ref> Tento německý dramatik patřil spolu s &nbsp;[[Ferdinand Raimund|Ferdinandem Raimundem]] a [[Johann Nepomuk Nestroy|Johannem Nepomukem Nestroyem]] mezi autory, jež Tyl překládal nejčastěji. Tyl se snažil vídeňské frašky zbavovat nevkusu, obohacoval hry o &nbsp;nové zápletky nebo je naopak zkracoval. Často překlady her lokalizoval do českého prostředí a snažil se je přiblížit domácímu obecenstvu a poměrům, které mezi ním panovaly.
 
Tyl si během tohoto procesu ujasňoval svérázné rysy českého národa. Jeho překladatelská činnost tak postupně dospěla k &nbsp;tvorbě samostatných děl nazývaných dramatickými obrazy ze současnosti, jež jsou známé také jako hry o &nbsp;polepšení. První drama, které Tyl umístil do českého prostředí, byl překlad hry ''Fortunatus Abenteuer zu Wasser und zu Lande'' Johanna Wilhelma Lemberta. Roku 1834 byla uvedena pod názvem ''Václavík Outrata a podivné příhody jeho na zemi a pod vodou''.<ref>{{Citace monografie|příjmení name="datu" Tureček|jméno = Dalibor|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Rozporuplná sounáležitost: německojazyčné kontexty obrozenského dramatu|vydání = 1|vydavatel = Divadelní ústav|místo = Praha|rok = 2001|počet stran = |strany = 81|isbn = }}</ref> Tyl se v &nbsp;roce 1836 pokusil přebásnit také ''Krále Leara'' od [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]]. Jednalo se tehdy o &nbsp;první český veršovaný překlad ze Shakespearova díla.
 
== Dílo ==
 
=== Překlady ===
* ''Dědičná smlouva'' – drama s &nbsp;historickým námětem ve dvou jednáních (poprvé provedeno 17. &nbsp;dubna [[1831]])
 
=== Hry ===
* ''Výhoň dub'' – tato hra příliš neuspěla, byla to jeho první hra a tento neúspěch ho na chvíli odradil od psaní.
* ''[[Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka]]'' – ([[1834]]) hra se zpěvy, z &nbsp;venkovského prostředí. Zcela zapadla, ale poprvé zde zazněla budoucí [[KdeČeská domov můjhymna|česká hymna]]. Při psaní textu písně Kde domov můj se Tyl nechal inspirovat svými dojmy z &nbsp;údolí řeky [[Vrchlice (řeka)|Vrchlice]]. [httpshttp://search.mlp.cz/cz/titul/fidlovacka-aneb-zadny-hnev-a-zadna-rvacka/4265200/ Dostupné jako e-kniha]. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:a42a2460-61ce-11e4-9ab5-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
* Tvrdohlavá žena ([[1849]]). [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:c05dd690-61ce-11e4-9ab5-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
* ''Slepý mládenec'' ([[1836]]). [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:af97b5b0-61ce-11e4-9ab5-5ef3fc9ae867 Dostupné online.]
* ''[[Paní Marjánka, matka pluku]]''
* ''Zeman ze starého času aneb Cop a frak'' – komický obraz ze společnosti ve čtyřech jednáních (poprvé provedeno 10. &nbsp;října [[1847]])
 
=== Dramatické obrazy ze současnosti ===
Tyl se nechal inspirovat rakouskými divadelníky Johannem Nepomukem Nestoyem, Augustem von Kotzebuem a Ferdinandem Raimundem, jehož snahy spojit komerční záměr s &nbsp;výchovnými cíli byly Tylovi blízké. Hry se vyznačují střetem osobních ambicí hrdiny a pocitem zodpovědnosti. Zpravidla končí přivedením jedince k &nbsp;pokoře a skromnosti. Na rozdíl od vídeňských předloh, jejichž hlavním cílem bylo diváka pobavit, Tyl se směřoval pozornost k &nbsp;[[Morálka|morálnímu]] a [[Psychologie|psychologickému]] aspektu.
 
* ''Marjánka, matka pluku''
* ''Pražský flamendr ''
* ''Bankrotář''
* ''Chudý kejklíř''
Řádek 114 ⟶ 100:
 
=== Historické hry ===
* ''[[Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři]]'' – zachycuje zde potlačení vzpoury kutnohorských havířů v &nbsp;15. stol. Inspirací mu byla stávka dělníků smíchovské kartounky v &nbsp;roce [[1844]]. [[Opat]] (hlavní hrdina), který se snaží vyřešit spory dohodou, je popraven.
* ''Jan Hus'' – hra je namířena proti [[církev|církvi]]. Je zde poměrně mnoho historických nepřesností. Například chybně vykreslil postavu Jana Žižky, který v &nbsp;knize Husa velice podporuje a dokonce se nabízí, že s &nbsp;ním pojede do [[Kostnice (město)|Kostnice]]. Ve skutečnosti se pravděpodobně nikdy nepotkali. Jejich podpora byla spíše formálnějšího typu. Taktéž zde vykresluje docela barvitě vztah Jana Husa se svojí matkou. K ni se uchýlí po svém vyhnání na venkov. Ve skutečnosti ovšem po svém odchodu z domova svou matku již neviděl. Nebo minimálně o tom nemáme žádné zprávy.<ref name="fršm" />{{Citace monografieTyl udělal z&nbsp;Husa bojovníka za ideály roku [[1848]].
* ''Žižka z &nbsp;Trocnova''▼
| příjmení = Šmahel
| jméno = František
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Jan Hus: Život a dílo
| vydání = 1
| vydavatel = Argo
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran = 312
| strany =
| isbn = 978-80-257-0875-0
}}</ref>Tyl udělal z Husa bojovníka za ideály roku [[1848]].
▲* ''Žižka z Trocnova''
* ''Staré město a Malá Strana''
* ''Krvavé křtiny, aneb Drahomíra a její synové''
Řádek 151 ⟶ 124:
 
== Památky na J. K. Tyla ==
 
=== Pomníky ===
* Stojící postava, bronz; [[Alois Sopr]] (1985) – [[Plzeň]], Smetanovy sady
* Polopostava v bloku kamene se dvěma alegorickými postavami žen-múz – Plzeň, Mikulášské náměstí (na podzim 2011 přesunutý z Lochotína)
* Náhrobek s truchlící figurou anděla, pískovec, Antonín Wildt (1858), nahrazen kopií; – [[Plzeň]], Mikulášský hřbitov
 
=== Busty ===
* Poprsí, bronz; [[PanteonPantheon]] [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze
* Poprsí, bronz; foyer [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze
* Poprsí, painovaná sádra; sbírka divadelního oddělení [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze
* Busta, bronz; [[Karel Dvořák (sochař)|Karel Dvořák]] (1933), [[Kutná Hora]], foyer divadla
* Busta reliéfní; medailon na fasádě Tylova domu, Kutná Hora, Tylova ulice 6
* Busta, pískovec; [[Antonín Mára]] (1926), [[České Budějovice]], Městské divadlo, fasáda budovy
* Busta, bronz; [[Miroslav Pangrác]] (cca 1980), [[Rakovník]], foyer divadla, nahrazena autorskou kopií z r. 2010
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7392/88 Matriční záznam o&nbsp;narození a křtu] farnost Kutná Hora {{cs}}</ref>
<ref name="matrikaZ">[http://www.portafontium.eu/iipimage/30067225/plzen-041_2600-z?x=116&y=446&w=413&h=151 Matriční záznam o&nbsp;úmrtí a pohřbu] {{cs}}</ref>
<ref name="odkaz">http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7424/174 – Index matriky – odkaz na vojenskou matriku 28. pluku {{cs}}</ref>
<ref name="žp31">Tylův životopis. In: ''[[Dekret kutnohorský]]''. Uspořádal František Sekanina. Praha: L. Mazáč, 1928. 279 s. (Spisy Jos. Kaj. Tyla; sv. 1). S. 31. {{cs}}</ref>
<ref name="luni">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Niebauerová | jméno = Lucie | titul = Josef Kajetán Tyl – Kde domov můj | url = http://www.praguecityline.cz/osobnosti-prahy/josef-kajetan-tyl-%E2%80%93-kde-domov-muj | vydavatel = Prague City Line | datum přístupu = 2019-04-19 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="žp38">Sekanina 1928 strana: 38</ref>
<ref name="žp39">Sekanina 1928 strana: 39</ref>
<ref name="f-a">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = familia-austria.at | titul = Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag | url = http://www.familia-austria.at/daten/Reichstagsabgeordnete1848.pdf | url archivu = http://web.archive.org/web/20101203033804/http://familia-austria.at/daten/Reichstagsabgeordnete1848.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum archivace = 2010-12-03 | datum přístupu = 2019-04-19 | nedostupné = ano | jazyk = de}}</ref>
<ref name="19.věk">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = 19stoleti.cz | titul = Poslancové na sněmu říšském | url = http://www.19stoleti.cz/fullarticle_clanky-29_Poslancove_na_snemu_risskem.htm | datum přístupu = 2014-09-19 | poznámka = Zdroj: Národní Noviny č. 22, 26. 1. 1849 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="jaba">{{Citace monografie | autor = [[Jan Bauer (spisovatel)|Jan Bauer]] | titul = Klasikové v nedbalkách: za kulisami českého 19. století | vydání = 1 | vydavatel = MOBA | místo = Brno | rok vydání = 2006 | počet stran = 222 | strany = 73 | isbn = 80-243-2225-0 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="žp40">Sekanina 1928 strana: 40</ref>
<ref name="frče">{{Citace monografie | autor = [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]] | titul = Měnivá tvář divadla, aneb, Dvě století s pražskými herci | vydání = 1 | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok vydání = 1978 | počet stran = 319 | strany = 48 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="čsd150">{{Citace periodika | autor = Vlad. Zapletal | titul = Marie Tylová | periodikum = Československé divadlo: rozhledy po světě divadelním | rok vydání = 1926 | měsíc vydání = červen | den vydání = 18 | místo = Praha | vydavatel = Fr. Borový | ročník = IV | číslo = 10 | typ čísla = sešit | strany = 150–152 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="čsd171">{{Citace periodika | autor = Ferdinand Strejček | titul = Český herec podle J.K.Tyla | periodikum = Československé divadlo: rozhledy po světě divadelním | rok vydání = 1926 | měsíc vydání = červenec | den vydání = 2 | místo = Praha | vydavatel = Fr. Borový | ročník = IV | číslo = 11 | typ čísla = sešit | strany = 171 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="čsd175">{{Citace periodika | autor = Miloslav Novotný | titul = Smysl ochotnického divadla | periodikum = Československé divadlo: rozhledy po světě divadelním | rok vydání = 1926 | měsíc vydání = červenec | den vydání = 2 | místo = Praha | vydavatel = Fr. Borový | ročník = IV | číslo = 11 | typ čísla = sešit | strany = 175 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="čsd179">{{Citace periodika | autor = Jaroslav Petr | titul = Několik čísel | periodikum = Československé divadlo: rozhledy po světě divadelním | rok vydání = 1926 | měsíc vydání = červenec | den vydání = 2 | místo = Praha | vydavatel = Fr. Borový | ročník = IV | číslo = 11 | typ čísla = sešit | strany = 179, 184 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="mihý55">{{Citace monografie | příjmení = Hýsek | jméno = Miloslav | titul = J. K. Tyl | vydavatel = Spolek výtvarných umělců Mánes za účasti Matice divadelní | místo = Praha | rok vydání = 1926 | počet stran = 248, 3 | edice = Zlatoroh | svazek edice = 45–46 | strany = 55 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="opfo">{{Citace monografie | autor = [[Jiří Opelík]], ed. | spoluautoři = et al | titul = Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce – 4. S–Ž | redaktoři = [[Vladimír Forst]] | další = Vedoucí redaktor Luboš Merhaut | vydání = 1 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok vydání = 2008 | počet svazků = 2 | počet stran = 1082 | kapitola = | typ kapitoly = | strany = 1071 | svazek = I | isbn = 978-80-200-1670-6 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="mihý62">Hýsek 1926 strana: 62</ref>
<ref name="datu">{{Citace monografie | příjmení = Tureček | jméno = Dalibor | titul = Rozporuplná sounáležitost: německojazyčné kontexty obrozenského dramatu | vydání = 1 | vydavatel = Divadelní ústav | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 190 | edice = České divadlo | strany = 81 | isbn = 80-7008-122-8 | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="fršm">{{Citace monografie | příjmení = Šmahel | jméno = František | autor = | odkaz na autora = | titul = Jan Hus: život a dílo | vydání = 1 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok vydání = 2013 | počet stran = 312 | edice = Ecce homo | svazek edice = 19 | isbn = 978-80-257-0875-0}}</ref>
</references>
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Blahník | jméno = Vojtěch Kristian | titul = J. K. Tyla had z ráje | url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/295838 | vydavatel = Prometheus | poznámka = Monografie o pohnutém životě a díle J. K. Tyla z pera divadelního historika V. K. Blahníka | místo = Praha | rok = 1926}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie | příjmení = Filípek | jméno = Václav | titul = Jos. Kaj. Tyl, jeho snažení a působení : životopisný nástin | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/271740 | vydavatel = Kober a Markgraf | poznámka = Životopisný nástin o Josefu Kajetánu Tylovi, v němž autor vzpomíná na jeho působení v časopise Květy a v Divadle v Růžové ulici | místo = Praha | rok = 1859}}
| příjmení = Blahník
| jméno = Vojtěch Kristian
| titul = J. K. Tyla had z ráje
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/295838
| vydavatel = Prometheus
| poznámka = Monografie o pohnutém životě a díle J. K. Tyla z pera divadelního historika V. K. Blahníka
| místo = Praha
| rok = 1926
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Filípek
| jméno = Václav
| titul = Jos. Kaj. Tyl, jeho snažení a působení : životopisný nástin
| url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/271740
| vydavatel = Kober a Markgraf
| poznámka = Životopisný nástin o Josefu Kajetánu Tylovi, v němž autor vzpomíná na jeho působení v časopise Květy a v Divadle v Růžové ulici
| místo = Praha
| rok = 1859
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Merhaut | jméno = Luboš | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/I. S–T | vydavatel = [[Academia]] | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 1082 | isbn = 978-80-200-1670-6 | strany = 1068–1078}}
* [[V.Václav V.Vilém Štech|ŠTECH, V. V.]] ''V zamlženém zrcadle''. Praha : [[Československý spisovatel]], 1969. s.&nbsp;66
* {{Citace monografie | jméno = Josef Ladislav | příjmení = Turnovský | odkaz na autora = Josef Ladislav Turnovský | titul = Život a doba Josefa Kajetana Tyla | url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/284864 | vydavatel = Hynek | místo = Praha | rok = 1892}}
* {{Citace monografie
| jméno = Josef Ladislav
| příjmení = Turnovský
| odkaz na autora = Josef Ladislav Turnovský
| titul = Život a doba Josefa Kajetana Tyla
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/284864
| vydavatel = Hynek
| místo = Praha
| rok = 1892
}}
* VONDRA, Roman. Osobnosti české minulosti: Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856). ''Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie'', 2011, 22 (5–6), s. 135–138. ISSN 1210-6097.
* Československé divadlo, roč.&nbsp; IV., sešit 10, 18.&nbsp; června 1926 a sešit 11, 2.&nbsp;července 1926, nakl.&nbsp; F.&nbsp; Topič, Praha, s.&nbsp; 150–2, 165–194
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = Autorský kolektiv | odkaz na autora = | rok = 1982 | titul = [[Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století]] | vydavatel = [[Československý spisovatel]] | místo = Praha | strany = 307–314}} [http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/prirucky/obsah/CS/123.pdf Dostupné online] [PDF]
* {{Citace monografie | titul = Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku [[Felix Vodička]] | vydání = 1 | vydavatel = [[Československá akademie věd]] | místo = Praha | rok = 1960 | počet stran = 684 | strany = 399–431}} [http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/dejiny/hcl/dcl2/18.pdf Dostupné online]
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) | vydání = 4 | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 571 | isbn = 80-85983-94-X | strany = 431–432}}
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci''. Praha: Academia, 1988. s.&nbsp; 536–8
* HÝSEK, MILOSLAV. ''J. K. Tyl''. Matice divadelní, 1926.
* LEHÁR, Jan<span lang="EN-US">; STICH, Alexandr; JANÁČKOVÁ, Jaroslava; HOLÝ, Jiří. </span>''Česká literatura od počátků k dnešku''. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1998, 1048 s. ISBN 80-7106-308-8.
* OTRUBA,Mojmír a KAČER, Miroslav. ''Tvůrčí cesta J. K. Tyla''. Praha: SNDKLHU, 1961.
* <span lang="VI">TUREČEK, Dalibor.  ''Rozporuplná sounáležitost: německojazyčné kontexty obrozenského dramatu''. 1. vyd. V Praze: Divadelní ústav, 2001, České divadlo (Unnumbered). ISBN 80-7008-122-8 </span>.
 
=== Související články ===
Řádek 221 ⟶ 192:
* {{Wikizdroje|autor=Josef Kajetán Tyl}}
* {{NK ČR|jk01140553}}
* {{Wikicitáty|osoba=Josef Kajetán Tyl}}
* [http://kramerius4.nkp.cz/search/r.jsp?author=%22Tyl%2C%20Josef%20Kajet%C3%A1n%22&forProfile=facet&offset=0&fq=dostupnost:%22public%22 Volně dostupná díla Josefa Kajetána Tyla v digitální knihovně NK ČR]
* [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/search/?sort=alphabetical&accessibility=public&authors=Tyl,%20Josef%20Kajet%C3%A1n Veřejně dostupná díla Josefa Kajetána Tyla v Digitální knihovně MZK]
Řádek 230 ⟶ 202:
* {{Kinobox osoba|33157}}
* {{Imdb osoba|0878758}}
* [http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/autori/_zprava/943356 RozhlasovéJosef adaptaceKajetán vybraných děl k bezplatnému stáhnutí ve formátu mp3Tyl na webových stránkách Čtenářského deníku Českého rozhlasu 3-Vltava]
* [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowByAuthor.do?author=Tyl_Josef%20Kajet%C3%A1n Několik volně dostupných zdigitalizovaých děl J.K.Tyla v Krameriovi Městské knihovny v Praze]
* [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4351 K jazykové a slohové stránce Tylových divadelních her]
* [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3517 Tylův výběr z živého pramene]
<!--* [http://strakonickydudak.cz/josef-kajetan-tyl Josef Kajetán Tyl] – životopis-->
* [http://krameriuskramerius4.mzknkp.cz/search/handle/i.jsp?pid=uuid:4fe7b42ce3392fb0-23407e2e-421c11e6-97f0afc6-475eac487742005056827e52 Josef Kajetán Tyl: Poslední Čech. (Dostupné online)] Dostupné také na: [http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:e3392fb0-7e2e-11e6-afc6-005056827e52?page=uuid:936fae70-9a06-11e6-bfc2-001018b5eb5c]
* [http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:ae7add8f-435d-11dd-b505-00145e5790ea Květy -– digitalizovaný časopis, roky 1834-1888 (Dostupné online)]
{{Autoritní data}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Kajetán_Tyl“