Docent: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 16702732 uživatele 188.175.96.59 (diskuse) zrušena, uvedené Česko ona šablona nijak nerozporuje, …
značka: vrácení zpět
Vřed (diskuse | příspěvky)
Upřesnění, wikilinky.
Řádek 165:
| paragraf = 40. 
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-172#p40
}}</ref> Pro jmenování docentem byla zákonem zavedena povinnost nejprve úspěšně absolvovat habilitační řízení, a to na základě předložené habilitační práce,<ref name="172/1990-27-4" /> přičemž docenty jmenoval [[rektor]] bez ingerence ministra školství.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 172/1990 Sb.
Řádek 246:
| datum vydání = 2016-07-20
| datum_přístupu = 2016-07-20
}}</ref> Kupříkladu [[Rudolf Haňka]], profesor [[Univerzita v Cambridgi|Univerzity v Cambridgi]], uvádí, že: „''V celém světě jsou ale profesoři jmenováni univerzitou, protože jsou jejími profesory. V [[Česko|Česku]] jde o přežitek [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského]] modelu, kdy profesory vždy jmenoval [[císař]]. Ale zapomíná se na to, že i císař jmenoval profesora [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]], a ne profesora Rakousko-Uherska. Vždy šlo o místo na konkrétní univerzitě. V roce 1918 profesory podle nové ústavy začal jmenovat prezident, ale v zákonu již stálo: na doporučení dané vysoké školy. Až v roce 1952 a 1953 ministr [[Zdeněk Nejedlý]] vymyslel koncept státního docenta a státního profesora, čímž chtěl spíše odměňovat věrné [[Komunistická strana Československa|straníky]], dát jim nějaký ten zlatý řetěz a podobně. Problém je, že i po více než dvaceti letech od [[sametová revoluce|sametové revoluce]] zůstává ten systém uzavřený modernímu myšlení.''“<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Prezidentem jmenovaní profesoři jsou přežitek a světový unikát – rozhovor: Rudolf Haňka, vědecký poradce premiéra
| příjmení = Daňková
Řádek 279:
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref>
* Průměrný [[plat]]výdělek [[vysokoškolský pedagog|vysokoškolských pedagogů]] byl k roku 2009 podle [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministerstva]] 33 500 Kč, nejméně brali odborní asistenti mladší 30 let, naopak profesoři měli průměrně přes 50 tisíc Kč.
* Akademičtí pracovníci se získáním pozice docenta dostávají do vyšší [[plat|platové třídy]], pro [[vysoká škola|vysokou školu]] jsou důležití jako garanti při [[akreditace|akreditaci]] [[studijní obor|oborů]].
* V rámci [[Reforma vysokých škol v Česku|reformy vysokých škol v Česku]] se uvažovalo nad tím, zda budou i profesory, tak jako docenty, jmenovat samotné [[vysoká škola|vysoké školy]] (nikoliv [[prezident republiky]]), ty však byly pro zachování současného stavu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Chládek předal dekrety novým profesorům, Zeman do Karolina nedorazil
Řádek 288:
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref>
* V roce 2009 na [[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]] byl průměrný [[plat]]výdělek docenta 44 268 Kč, v porovnání s tím [[profesor]]a pak 61 854 Kč ([[odborný asistent|odborného asistenta]] 32 601 Kč, [[asistent (pedagog)|asistenta]] 23 964 Kč a [[lektor (pedagog)|lektora]] 19 260 Kč).<ref name="ili">{{Citace elektronického periodika
| titul = Akademičtí pracovníci vydělávají na VŠE v průměru přes třicet tisíc korun
| url = http://www.ilist.cz/clanky/akademicti-pracovnici-vydelavaji-na-vse-v-prumeru-pres-tricet-tisic-korun
Řádek 295:
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref>
* Kupříkladu na [[Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické|Fakultě podnikohospodářské]] [[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]] byl v roce 2009 průměrný platvýdělek docenta 43 218 Kč, profesora pak 78 178 Kč.<ref name="ili" />
* V roce [[2010]] si vydělal v průměru český akademický pracovník na [[Vysoká škola#Veřejné vysoké školy|veřejné vysoké škole]] 36 636 Kč hrubého, včetně nadtarifů, docenti dosáhli na průměr 45 551 Kč (profesoři na 60 098 Kč, odborní asistenti pak v průměru na 31 041 Kč měsíčně).<ref name="lid">{{Citace elektronického periodika
| titul = Kde platí profesorům nejvíc?
Řádek 303:
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref>
* Vedení [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|MŠMT]] uvádí ten fakt, že [[filozofická fakulta|filozofické fakulty]] nemohou mít z principu vysoké platyvýdělky docentů (i profesorů), protože i když mají hodně [[student]]ů, peníze dostávají podle nízkého koeficientu, navíc mají omezené možnosti, jak získat peníze z jiných zdrojů, kupř. spoluprací s [[průmysl]]em.<ref name="ucn">{{Citace elektronického periodika
| titul = Plat univerzitního kantora nesouvisí jen se státní dotací
| url = http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=4517
Řádek 313:
 
=== Svět ===
* [[Vysokoškolský učitel|Učitelé na vysokých školách]] k roku 2010 pobírali nejvyšší výplaty v [[Kanada|Kanadě]] (7196 [[Americký dolar|USD]]), [[Itálie|Itálii]] (6955 USD) a [[Jihoafrická republika|JAR]] (6531 USD) – [[Česko|ČR]] patří na 21. příčku z 28&nbsp;uváděných států (hluboko za ČR zůstávají platyvýdělky učitelů například v [[Arménie|Arménii]], [[Rusko|Rusku]] a [[Čína|Číně]]).<ref name="lid" />
* Profesor [[technika|techniky]] k roku 2010 dosáhne i na stotisícové výplaty (v průměru), docent [[humanitní vědy|humanitní]] [[fakulta|fakulty]] vydělává (opět v průměru) něco pod třicet tisíc.<ref name="lid" />
* Pro [[Spojené státy americké|USA]] kupř. uvedl profesor Philip Altbach následující: „''Ani plat profesora práva, který je o třetinu vyšší než v ostatních oborech, se nedá srovnat s tím, co vám dá jen trochu slušná právnická firma, například vedoucí pracovníci místní školské správy v USA si vydělají mnohem víc než ti, kteří je na vysokých školách učí; skutečně špičkoví akademičtí pracovníci se stávají součástí globálního akademického pracovního trhu a jejich platy pak mohou být opravdu hodně vysoké, ale u velké většiny ostatních vysokoškolských učitelů to neplatí.''“<ref name="vsm">{{Citace elektronického periodika