Chorvatsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 17123568 uživatele 178.255.168.79 (diskuse) zrušena - rv spam značka: vrácení zpět |
m Robot: -zastaralý parametr šablony Navboxes; kosmetické úpravy |
||
Řádek 65:
Moderní Chorvatsko je [[parlamentní republika|parlamentní republikou]]. Jedná se o 18. nejpopulárnější [[Turismus|turistickou]] destinaci na světě. Turismus je i jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmu státu, podílí se 20 % na [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. Vzdělání pro své občany Chorvatsko poskytuje zdarma, včetně státních vysokých škol. Jeho nejdůležitějšími obchodními partnery jsou [[Itálie]], [[Slovinsko]] a [[Německo]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Chorvatsko:
| periodikum = www.businessinfo.cz
| url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatsko-zahranicni-obchod-a-investice-18779.html
Řádek 94:
}}</ref>
Existenci rozvinutého, ba inovativního [[zemědělství]] a chovatelství již v období 5000 př. n. l. dokázal průlomový objev v roce 2018, kdy během zkoumání hrnčířských výrobků ze dvou archeologických nalezišť v Pokrovniku a Danilo Bitinu badatelé objevili stopy [[
| titul = V Chorvatsku byl objeven světový unikát. Tento sedm tisíc let starý nález přepsal historii potravinářství
| periodikum = technika.denikplus.cz
Řádek 111:
{{viz též|Chorvatská bánovina|Nezávislý stát Chorvatsko|Socialistická republika Chorvatsko}}
[[Soubor:Adolf Hitler meets Ante Pavelić.1941.jpg|náhled|[[Adolf Hitler]] a fašistický diktátor [[Ante Pavelić]] v červnu 1941]]
[[1. prosinec|1. prosince]] [[1918]] vzniklo [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (Království SHS), a to spojením Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se na podzim [[1918]] utvořil z jihoslovanských území [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] ([[Centrální Chorvatsko]], [[Slavonie]], [[Dalmácie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Kraňsko]] a [[Dolní Štýrsko]]), se [[Srbsko|Srbským královstvím]], které se v letech [[1913]]–[[1918]] rozšířilo o [[Makedonie|Vardarskou Makedonii]], [[Kosovo]], [[Vojvodina|Vojvodinu]] a [[Černá Hora|Černou Horu]]. Roku [[1929]] se Království SHS přejmenovalo na Království Jugoslávie. V rámci královské [[Jugoslávie]] získalo roku [[1939]] Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Po faktické likvidaci Jugoslávie [[nacistické Německo|nacistickým Německem]] v roce [[1941]] vyhlásili chorvatští fašisté, tzv. [[ustašovci]], [[Nezávislý stát Chorvatsko]], zahrnující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. [[Ustašovci|Ustašovský]] režim [[Ante Pavelić
V poválečném období bylo Chorvatsko lidovou ([[1945]]–[[1963]]), resp. socialistickou ([[1963]]–[[1990]]) republikou v rámci Federativní lidové, resp. [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]]. V čele socialistické Jugoslávie stál pětatřicet let [[Josip Broz Tito|Josif Broz Tito]], rodák z chorvatského [[Kumrovec|Kumrovce]]. V období [[1945]]–[[1990]] bylo Chorvatsko po [[Slovinsko|Slovinsku]] druhou nejrozvinutější jugoslávskou republikou.
Řádek 121:
== Geografie ==
{{Podrobně|Geografie Chorvatska}}
[[
Chorvatsko leží v [[jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]] na [[Balkán]]ském poloostrově na břehu [[Jaderské moře|Jaderského moře]] a na mnoha ostrovech v Jaderském moři. Patří mu dvě třetiny kamenitého pobřeží Jaderského moře (poloostrov [[Istrie]] a [[Dalmácie]]).
Hraničí s Maďarskem na severovýchodě, Srbskem na východě, Černou horou a Bosnou a Hercegovinou na jihovýchodě a Slovinskem na severozápadě.
Rozloha je 56 594 kilometrů čtverečních, z toho 128 čtverečních kilometrů tvoří vodní plocha. Je to 127. největší země na světě. Nejvyšším pohořím jsou [[Dinárské hory]], kde se nachází nejvyšší hora Chorvatska [[Dinara (hora)|Dinara]], s výškou 1831 m. n. m. Tyčí se blízko hranic s Bosnou a Hercegovinou. Chorvatsko se krom pevninské části skládá z více než tisíce ostrovů a ostrůvků různých velikostí, z nichž 48 je trvale obydleno. Největšími ostrovy jsou [[Cres]] a [[Krk (ostrov)|Krk]], z nichž každý má rozlohu přibližně 405 čtverečních kilometrů.
Hornatými severními částmi [[Chorvatské Záhoří|Chorvatského Záhoří]] a rovinatými pláněmi Slavonie na východě, které jsou součástí [[Panonská pánev|Panonské pánve]], protékají hlavní řeky: [[Dunaj]], [[Dráva]], [[Kupa (přítok Sávy)|Kupa]] a [[Sáva]]. Dunaj, druhá nejdelší řeka Evropy, protéká městem [[Vukovar]] na východě a tvoří součást hranice se Srbskem. Střední a jižní oblasti poblíž jadranského pobřeží se skládají z nízkých hor a zalesněných vrchovin. Přírodní zdroje nalezené v zemi v množství dostatečně významném pro průmyslové zpracování zahrnují [[Ropa|ropu]], [[uhlí]], [[bauxit]], [[Železná ruda|železnou rudu]], [[vápenec]], [[křemen]], [[Slída|slídu]], [[Halit|sůl]] atd. [[Kras|Krasové útvary]] jsou k nalezení asi na polovině území Chorvatska a zvláště četné jsou v Dinárských horách. [[Speleologie|Speleologové]] evidují 7 000 jeskyň, 49 z nich je hlubších než 250 metrů, 14 než 500 metrů a tři jeskyně dosahují hloubky více než 1000 metrů.
Nejznámějšími jezery jsou [[Plitvická jezera]], systém 16 jezer s vodopády, které je spojují přes dolomitové a vápencové kaskády. Jezera jsou proslulá svými výraznými barvami, od tyrkysové až po mátově zelenou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = The best national parks of Europe
| periodikum =
| vydavatel =
| url = http://www.bbc.com/travel/story/20110617-the-best-national-parks-of-europe
| datum vydání =
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-11-16
| url archivu =
}}</ref>
Řádek 151:
| url = http://www.sokujiciplaneta.cz/priroda/sub-zivotu-v-jeskyni-prizpusobeny-macarat
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref> Pro řadu endemitů se však v posledních letech stává hrozbou invazivní řasa [[Lazucha tisolistá]]. Chorvatská legislativa chrání 1 131 živočišných druhů. Chorvatsko má též 444 chráněných oblastí, jejichž rozloha představuje 9% celkové plochy státu. Patří mezi ně [[Chorvatské národní parky|osm národních parků]], dvě přírodní rezervace a deset přírodních parků.
Průměrné roční srážky se pohybují mezi 600 milimetry a 3500 milimetry na metr čtvereční, v závislosti na zeměpisné oblasti. Nejmenší srážky jsou zaznamenávány na ostrovech ([[Biševo]], [[Lastovo]], [[Svetac]], [[Vis]]) a ve východních částech Slavonie, nejvyšší naopak v Dinárských horách a v [[Gorski Kotar|Gorském kotaru]]. Vyšší rychlosti větru jsou častěji zaznamenávány v chladnějších měsících podél pobřeží. Nejslunnějšími částmi země jsou ostrovy [[Hvar]] a [[Korčula]], kde je naměřeno v průměru více než 2700 hodin slunečního svitu ročně.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Statistički ljetopis Republike Hrvatske 2015
| url = https://www.dzs.hr/Hrv_Eng/ljetopis/2015/sljh2015.pdf
Řádek 161:
| místo = Zagreb
| datum vydání = 2015
| datum přístupu =
}}</ref>
Řádek 167:
{{Podrobně|Politický systém Chorvatska}}
[[Soubor:Vlada RH.jpg|náhled|Budova Vlády Chorvatské republiky]]
Chorvatsko je [[unitární stát]] a [[Parlamentarismus|parlamentní]] [[republika]]. Podle ústavy z roku 1990 bylo Chorvatsko [[Poloprezidentská republika|poloprezidentským systémem]], do značné míry kvůli osobě zakladatele státu [[Franjo Tuđman
Prezident republiky (''Predsjednik Republike'') je hlavou státu, je přímo volený občany a jeho mandát trvá pět let. Ústava dává jedné osobě možnost být zvolen pouze dvakrát. Prezident je velitelem ozbrojených sil a má určitý vliv na zahraniční politiku. Prezidentkou Chorvatska je od roku 2015 [[Kolinda Grabarová Kitarovićová]], jakožto první žena v historii.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 175:
| jazyk = sk-SK
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref>
Vláda je vedena předsedou vlády, který má čtyři místopředsedy a šestnáct ministrů. Vláda má sídlo u Banského dvora v [[Záhřeb
| příjmení =
| jméno =
| titul = Chorvatským premiérem se po vítězných volbách stal Andrej Plenkovič
| periodikum = Aktuálně.cz
| datum = 2016-10-10
| ročník =
| číslo =
| strany =
| jazyk = cs-CZ
| url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/chorvatska-prezidentka-poverila-viteze-voleb-sestavenim-vlad/r~c5c6b39a8ee511e6bc7c0025900fea04/?redirected=1542373291
Řádek 289:
Mezi první hojně navštěvovaná turistická místa patří od poloviny 19. století [[Opatija]], která byla v roce 1890 jedním z nejvýznamnějších evropských lázeňských středisek. Další střediska postupně vyrostla po celé délce pobřeží. V současné době turisté navštěvují především členité pobřeží Jaderského moře s mnoha ostrovy a historickými městy, jako [[Dubrovník]], [[Split]], [[Zadar]], [[Šibenik]] nebo [[Rijeka]].
Zajímavé je například město [[Pula]] nacházející se v jižním cípu poloostrova Istrie. Nachází se zde totiž jeden z nejznámějších a nejvyhlášenějších antických [[
Z vnitrozemí je nejnavštěvovanější národní park [[Plitvická jezera]], zapsaný mezi přírodní památky světového dědictví UNESCO, a hlavní město [[Záhřeb]]. V zemi je [[Národní parky v Chorvatsku|8 národních parků]] a [[Seznam světového dědictví v Evropě: Albánie až Chorvatsko#Chorvatsko|7 památek]] [[Světové dědictví|světového dědictví]].
Řádek 312:
}}</ref>
Největší nákladní přístav je [[Přístav Rijeka|Rijeka]], pro osobní dopravu jsou pak především přístavy ve Splitu a Zadaru. Existuje ovšem spousta malých přístavů na celém pobřeží, zajišťujících [[
V zemi je vybudováno celkem 2 722 km železnic, z toho 985 km je elektrifikováno a 254 km je dvoukolejných. [[Mezinárodní letiště]] jsou v [[Letiště Franjo Tuđmana|Záhřebu]], [[Letiště Zadar|Zadaru]], [[Letiště Split|Splitu]], [[Letiště Dubrovník|Dubrovníku]], [[Letiště Rijeka|Rijece]], [[Letiště Osijeka|Osijeku]] a [[Letiště Pula|Pule]]. Národním [[Letecká společnost|leteckým dopravcem]] Chorvatska je společnost [[Croatia Airlines]].
Řádek 374:
== Kultura ==
[[
Za Chorvata může být považován nositel Nobelovy ceny za literaturu [[Ivo Andrić]], ovšem narodil se v Bosně. V barokní éře se proslavil dubrovnický básník [[Ivan Gundulić]]. Symboly renesančního humanismu jsou [[Marko Marulić]] a [[Janus Pannonius]]. Klasikem realistické prózy 19. století byl [[August Šenoa]]. V meziválečné éře proslul básník [[Tin Ujević]] či [[Vladimir Nazor]]. Významným autorem po druhé světové válce byl [[Miroslav Krleža]]. V Nizozemsku se prosadila [[Dubravka Ugrešićová]]. Nejvýznamnější autorkou literatury pro děti je [[Ivana Brlićová-Mažuranićová]]. K nejpřekládanějším současným autorům patří [[Slavenka Drakulićová]].
Řádek 383:
[[Goran Višnjić]] a [[Mira Furlanová]] se prosadili jako televizní a filmoví herci v Británii a USA.
Architektonickými památkami zapsanými na seznam světového dědictví jsou [[Diokleciánův palác]] ve [[Split
| titul = Chorvatské památky zapsané v seznamu UNESCO a nominace na další zápisy {{!}} Chorvatsko.cz
| periodikum = www.chorvatsko.cz
Řádek 391:
== Věda ==
[[
V Chorvatsku, přesněji v malé vesničce [[Smiljan]], se narodil slavný fyzik [[Nikola Tesla]]. Nobelovu cenu za chemii získali [[Vladimir Prelog]] a [[Leopold Ružička]]. Významným [[Meteorologie|meteorologem]] a [[Seismologie|seismologem]] byl [[Andrija Mohorovičić]], [[Optika|optikem]] pak [[Marin Getaldić]]. Všestranným badatelem byl jezuita [[Ruđer Bošković]], který v oblasti astronomie mj. našel způsob výpočtu oběžných drah planet a objevil neexistenci atmosféry na Měsíci. Průkopníkem padákového létání byl [[Faust Vrančić]]. [[Slavoljub Eduard Penkala]] vynalezl termofor, [[Ivan Vukić]] zase [[torpédo]].
Řádek 399:
== Sport ==
[[
Nejpopulárnějším sportem v Chorvatsku je [[fotbal]]. [[Chorvatská fotbalová reprezentace]] dosáhla svého největšího úspěchu na [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|mistrovství světa v Rusku roku 2018]], kde vybojovala stříbrnou medaili.<ref>{{Citace periodika
| titul = MS 2018 fotbal {{!}} Stříbrné šílenství v Záhřebu! Chorvaté slaví, z města udělali džungli - iSport.cz
Řádek 425:
| datum přístupu = 2018-11-16
}}</ref> V roce 2013 se stejné pocty dostalo i [[Domagoj Duvnjak|Domagoji Duvnjakovi]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Český svaz házené {{!}} Reprezentace {{!}} Nejlepšími na světě za rok 2013: Duvnjak a Lekičová
| periodikum = www.reprezentace.chf.cz
| vydavatel =
| url = http://www.reprezentace.chf.cz/content.aspx?contentid=13760
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-11-16
| url archivu =
}}</ref> Řada Chorvatů se podílela již na zisku dvou zlatých olympijských medailí za časů [[Jugoslávská házenkářská reprezentace mužů|Jugoslávie]] (1972, 1984).
Řádek 446:
Samostatné Chorvatsko vybojovalo od roku 1992 patnáct zlatých olympijských medailí. Z toho hned čtyři [[Alpské lyžování|sjezdařka]] [[Janica Kostelićová]], dvě pak [[Hod diskem|diskařka]] [[Sandra Perkovićová]]. Individuální zlaté medaile mají i [[Hod oštěpem|oštěpařka]] [[Sara Kolaková]], [[Vzpírání|vzpěrač]] [[Nikolaj Pešalov]], střelci [[Giovanni Cernogoraz]] a [[Josip Glasnović]]. Zbylé nejcennější kovy připadají na [[Veslování|veslařské]] a [[Jachting|jachtařské]] posádky. V dresu Jugoslávie dosáhli na nejvyšší olympijské vavříny plavkyně [[Đurđica Bjedovová]], kanoista [[Matija Ljubek]], boxer [[Mate Parlov]] a zápasník [[Vlado Lisjak]].
Vítězem [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]] v roce 2001 se stal [[
| titul = Ivaniševič konečně vyhrál Wimbledon
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 504:
=== Související články ===
* [[Seznam představitelů Chorvatska]]
* [[Seznam chorvatských panovníků]]
* [[Seznam chorvatských královen]]
* [[Seznam měst v Chorvatsku]]
* [[Největší Chorvat]]
* [[Státní symboly Chorvatska]]
* [[Chorvatština]]
=== Externí odkazy ===
Řádek 577:
{{Navboxes
| title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px|Globus]] Geografická lokalizace
| list = {{Evropa}}
{{Státy ležící na břehu Středozemního moře}}
| |||