Volha: Porovnání verzí

Volha pramení severozápadně od [[Moskva|Moskvy]] ve [[Valdajská vrchovina|Valdajské vrchovině]] u vesnice [[Volgo-Verchovje]] v [[Tverská oblast|Tverské oblasti]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 228 [[metr|m]]. Na horním toku protéká přes několik nevelkých [[jezero|jezer]] ([[Verchit]], [[Stěrž]], [[Vselug]], [[Peno]], [[Volgo]]). Při odtoku z posledního z nich byla vybudována [[Hornovolžská přehrada]]. Poté řeka ze severu obtéká [[Moskva|Moskvu]] a teče zhruba na východ, protéká historickým městem [[Tver]], městem [[Dubna (Moskevská oblast)|Dubna]] se známým [[Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně|Ústavem jaderných výzkumů]], kde začíná [[Moskevský průplav]], spojující řeku s [[Moskva (řeka)|Moskvou]]. Mezi [[Tver]]em a [[Rybinsk]]em byly vybudovány tři přehrady. Jsou to [[Volžská přehrada|Volžská]] s [[hráz]]í a [[Ivaňkovská vodní elektrárna|vodní elektrárnou]] u [[Ivankovo|Ivankova]], [[Ugličská přehrada|Ugličská]] s hrází a [[Ugličská vodní elektrárna|Ugličskou vodní elektrárnou]] u [[Uglič]]e a [[Rybinská přehrada|Rybinská]] s hrází a [[Rybinská vodní elektrárna|Rybinskou vodní elektrárnou]] u [[Rybinsk]]u. Do ní ústí [[Volžsko-baltský kanál]], který ji spojuje s [[Baltské moře|Baltským mořem]]. Mezi městy [[Rybinsk]] a [[Jaroslavl]] a pod [[Kostroma|Kostromou]] protéká v úzké [[říční údolí|dolině]] mezi vysokými [[břeh]]y, přičemž protíná [[Ugličsko-danplovská vrchovina|Ugličsko-danplovskou]] a [[Galičsko-čuchlomská vrchovina|Galičsko-čuchlomskou vrchovinu]]. Dále pak pokračuje přes [[Unženská nížina|Unženskou]] a [[Balachninská nížina|Balachninskou nížinu]]. U [[Goroděc|Gorodce]] nad [[Nižnij Novgorod|Nižným Novgorodem]] byla vybudována hráz a [[Nižegorodská vodní elektrárna]] [[Gorkovská přehradní nádrž|Gorkovské přehrady]].

Na dolním toku pod ústím největšího přítoku [[Kama|Kamy]] se již stává mohutnou řekou. Protéká postupně [[Povolžská vrchovina|Povolžskou vrchovinou]] a u hlavního města [[Tatarstán]]u [[Kazaň|Kazaně]] se řeka stáčí na jih. U [[Toljatti|Togliatti]] se známou automobilkou nad [[Samarskaja Luka|Samarskou lukou]], kterou vytváří, když obtéká [[Žiguljovské hory]] byla vybudována hráz a [[VolžskáŽiguljovská vodní elektrárna]] [[Kujbyševská přehrada|Kujbyševské přehrady]], jejíž vzdutí dosahuje délky 550 km,. jeJe [[největší přehrady v Evropě|největší v Evropě]] a zasahuje i tok [[Kama|Kamy]]. Na břehu leží i město [[Uljanovsk]]. U města [[Balakovo]] pak následuje hráz a vodní elektrárna [[Saratovská přehrada|Saratovské přehrady]]. Zde při ústí stejnojmenné řeky leží město [[Samara]] a při dalším toku Volhy v okolí měst [[Marx (město)|Marx]] a [[Engels (město)|Engels]] sídlili němečtí kolonisté – tzv. [[povolžští Němci]], za [[Druhá světová válka|2. světové války]] přesídlení na [[Sibiř]]. Přítoky na tomto úseku jsou již mnohem méně vodné. Na západním břehu naproti městu [[Engels (město)|Engels]] leží [[Saratov]], kdekam začínádosahuje vzdutí 600 km dlouhádlouhé [[Volgogradská přehrada|Volgogradská přehradní nádrže]]. Nádrž vznikla zadržením vody na přehradě [[Volžská vodní elektrárna|Volžské vodní elektrárny]], která byla v době uvedení do provozu v roce 1960 nejvýkonnější vodní elektrárna na světě a je nevýkonnější na Volze. Pod přehradou leží město [[Volgograd]], kde se odehrála jedna z rozhodujících bitev [[Druhá světová válka|2. světové války]], [[bitva u Stalingradu]]. Ve vzdálenosti 21 km nad městem se odděluje první východní [[říční rameno|rameno]] [[Achtuba]], která po 537 km ústí do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. O něco níže ústí 100 km dlouhý [[Volžsko-donský průplav]], který spojuje Volhu se západnějším [[Don]]em a tak i s [[Azovské moře|Azovským mořem]]; na volžské straně překonává výškový rozdíl 88 m, na donské straně 44 m.