Cimrman v říši hudby: Porovnání verzí

m
drobné pravopisné opravy
(infobox; automatické kosmetické úpravy)
m (drobné pravopisné opravy)
Druhé téma je G dur stupnice vzestupně a sestupně po sobě. Toto téma postupně moduluje a vrcholí podpořeno výrazným tremolem smyčců, které by se dalo označit za začátek provedení. Na to navazuje kontrastní tišší provedení druhého tématu, které zazní pouze jednou a je přerušeno reprízou. Ta představuje obě témata a vrcholí opět nad dramatickým tremolem s náznakem fanfár z opery Libuše [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]].
Celá opera v sobě skrývá množství hudebních manýr a převzatých známých i méně známých hudebních skladeb a melodií. Dalo by se spekulovat o původu každé melodie nebo rytmické figury a hledat její původ v celosvětové hudební tvorbě, ale jejich skutečný původ a důvod zařazení do opery zná patrně jen sám autor.
Mezi ty nejznámější patří hlavní téma ze symfonické básně [[Vltava (Má vlast)|Vltava]] z cyklu [[Má vlast]] Bedřicha Smetany, na jehož melodii zpívá při příchodu na scénu český inženýr VaňekVaněk, a na něj navazující téma ze symfonické básně Vyšehrad z téhož cyklu. Celý kontext je navíc uvozen motivem z předehry k opeře [[Hubička (opera)|Hubička]] rovněž od Bedřicha Smetany. Motiv z árie Věrné milování z opery [[Prodaná nevěsta]] téhož skladatele se zde objevuje dokonce dvakrát. Poprvé v árii inženýra Vaňka Chytré hlavičky, která chválí českou šikovnost a podruhé jako úvod slavnostního odhalení, že mok, který inženýr VaňekVaněk přinesl do Indie, je české pivo.
Při příchodu plukovníka Colonela na scénu můžeme poznat úvodní fanfáry z předehry k opeře [[Vilém Tell (Rossini)|Vilém Tell]], jejímž autorem je Gioacchino Rossini. Při následující árii plukovníka Když se hádáme zní v refrénu melodie z árie Di quella pira z opery Trubadúr od Giuseppe Verdiho.
 
Z lidových melodií je nejznámější píseň Andulko šafářova, která je uvedená dokonce s původními slovy, pouze v úpravě z třídobého do čtyřdobého taktu a parafráze koledy Slyšeli jsme v Betlémě nebo také Hle hle támhle v Betlémě.
Mezi nejpůsobivější parafráze patří árie německého inženýra Wagnera, který na hlavní téma Valkýr (nazývané Jízda Valkýr, der Ritt der Walküren) z opery [[Valkýra]] z cyklu Prsten NibelungůNibelungův Richarda Wagnera zpívá slova Ich bin Ingenieur Wagner, píseň Indičtí sedláci, která je parafrází na píseň Jsme čeští sedláci z opery Šelma sedlák Antonína Dvořáka a píseň Posaďte se, jak je v Praze?, která skrývá velmi zpomalenou verzi pochodu Vjezd gladiátorů od JůliaJulia Fučíka.
Poslední a závěrečná árie My dear, ve které plukovník Colonel prozrazuje svou touhu stát se v příštím životě Čechem slovy a rov můj až zaroste mechem, chtěl bych se narodit Čechem… , v sobě skrývá nápěv české národní hymny (konkrétně se shoduje část se slovy … a rov můj až zaroste mechem… s …A to je ta krásná země…). Celou operu uzavírají fanfáry inspirované úvodními fanfárami z opery Libuše Bedřicha Smetany, kterými se, mimo jiné, zahajuje festival Pražské jaro.
 
151

editací