Červená knihovna: Porovnání verzí

'''Červená knihovna''' je český název pro druh pokleslé literatury určený především ženám a řazený do tzv. [[Brak (literatura)|brakové literatury]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Segi | příjmení2 = Holanová | jméno2 = Markéta | jméno = Stefan | titul = Anatomie braku: několik tezí k brakové literatuře | url = http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2598/sablona-tisk |datum vydání = 2010-01-04 | lokace = LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 2 (40)}}</ref> Původně šlo o název edice románů pro ženy v červených plátěných vazbách s protlačeným R ve středu horní desky nebo s emblémem ČK v jejím pravém horním rohu, vydávaných ve 20. a 30. letech 20. století akciovou společností Rodina (celkem v této podobě vyšlo 104 svazků). Jejím protipólem byla tzv. Modrá knihovna, ve které vycházely kovbojky a detektivky. Název této edice byl pak zobecněn jako [[žánr]]ové označení.<ref>HRABÁK, Josef. Od laciného optimismu k hororu: k historii a patologii dvou odvětví literárního braku. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1989, s. 121. [dále jen Hrabák]</ref> S červenou knihovnou úzce souvisí dívčí romány určené dospívajímdospívajícím dívkám, protože tyto dva žánry se často překrývají.<ref>Hrabák, S. 96.</ref>

Díla zařazovaná do žánru červené knihovny bývají sentimentální, podbízivé a až k slzám dojímající konvenční milostné příběhy, jejichž hlavním smyslem je konečný štastnýšťastný konec.<ref>MOCNÁ, Dagmar; PETERKA, Josef a kol.: Encyklopedie literárních žánrů. Praha, Litomyšl: Paseka 2004. S. 86</ref> Děj bývá často umístěn do atraktivního prostředí (šlechtické zámky, protředíprostředí bohatých rodin i cizokrajné země). Postavy jsou zredukované na citovou složku a procházejí trnitou cestou strastí a utrpení k závěrečnému štěstí. K základním schématům červené knihovny patří zmatky dívčích srdcí, láska setkávající se s nástrahami a šťastný konec, když jsou nástrahy překonány. Děj bývá poměrně jednoduchý a je vyprávěn nepříliš náročným jazykem. Objevují se v něm také záporní sokové a sokyně, dcery z lepších rodin a jejich nic nechápající rodiče i chudé dívky, do kterých se zamiluje bohatý nápadník. Postavy v těchto dílech jsou černobílé a jejich psychologie je nepropracovaná.<ref name="MOCNA">MOCNÁ, Dagmar. Červená knihovna: studie kulturně a literárně historická: pohled do dějin pokleslého žánru. 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 1996</ref>

Česká literáníliterární teoretička [[Dagmar Mocná]] rozlišuje tři typy [[fabule]] červené knihovny:

K novému rozkvětu červené knihovny došlo až po pádu [[Sametová revoluce|komunistického režimu roku 1989]]. Začaly vycházet reedice dřívějších nejpopulárněkšíchnejpopulárnějších knih, objevily se snahy po obnovení úspěšných edic (''Večery pod lampou''). začaly se vydávat tzv. ''harlequinky'' (paperbacky o lásce původem z [[Kanada|Kanady]]) a knihy známých zahraničních autorek ([[Rosamunde Pilcherová]]). Vznikla rovněž i nová česká produkce ([[Simona Monyová]], [[Bára Nesvadbová]], [[Irena Obermannová]]).<ref>RUSMANOVÁ, Romana; Ženy ženám: Červená knihovna 21. století; Praha: Univerzita Karlova v Praze 2018; diplomová práce.</ref>