Rýtovité: Porovnání verzí

'''Rýtovité''' (''Resedaceae'') je [[čeleď]] [[mezofyty|mesofyt]]ních a [[xerofyty|xerofyt]]ních, [[bylina|bylinných]] nebo [[keř]]ovitých rostlin z [[řád (biologie)|řád]] [[brukvotvaré|brukvotvarých]].

Za místa vzniku jednotlivých [[rod (biologie)|rodů]] této poměrně nerozsáhlé čeledě jsou považovány oblasti okolo [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a ve [[Střední Asie|Střední Asii]]. Odkud byly rostliny zavlečeny téměř do celého [[mírnémírný klimaticképodnebný pásmopás|mírném klimatického pásma]] [[Evropa|Evropy]], západní i východní [[Asie]] včetně [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] a indického subkontinentu, severní, jižní a východní [[Afrika|Afriky]], [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Austrálie]] a na [[Nový Zéland]]. Mnohdy úspěšně roste i v oblastech se sušším subtropickým podnebím. Nejvíce [[druh (biologie)|druhů]]ů se vyskytuje ve [[Středomoří|Středozemí]]. Nejbohatší a nejrozšířenější rod [[rýt]] (''Reseda'') se v pěti druzích vyskytuje i v [[Česko|České republice]].

Tyto rostliny vyhledávají teplá prosluněná stanoviště s propustnou neulehlou půdou, mnohdy i narušenou lidskou činností. Mohou to být jak [[ruderální stanoviště]] (např. rýt), tak i třeba zasolené půdy na okrajích kamenitých pouští nebo mořských pobřeží (např. ''Oligomeris'').<ref name = A> [http://florabase.calm.wa.gov.au/browse/profile/22824 florabase.calm.wa.gov.au] </ref><ref name = B> [http://www.mobot.org/mobot/research/apweb/ www.mobot.org] </ref><ref> [http://data.gbif.org/species/13146119/ data.gbif.org] </ref><ref> [http://botany.cz/cs/kvetena-ceske-republiky-2/ botany.cz] </ref>

Souměrné drobné květy vyrůstající v&nbsp;[[paždí]] listů jsou uspořádány do [[klas]]ovitých nebo [[hrozen|hroznovitých]] [[květenství]]. Jsou [[oboupohlavnosthermafrodit|oboupohlavné]], některé ale mívají nevyvinuté [[pestík]]y. V květech je 4&nbsp;až 8&nbsp;( nejčastěji&nbsp;6) volných [[kalich (botanika)|kališních]] i [[koruna (botanika)|korunních]] lístků nestejně velikých, každé jsou seřazeny v&nbsp;jednom [[přeslen]]u. Největší korunní jsou na koncích třásnité, tvoří [[pakorunka|pakorunku]]. Květy obsahují četné, výhradně [[plodnost (biologie)|plodné]], nestejně dlouhé podplodní [[tyčinka (botanika)|tyčinky]], někdy až&nbsp;50 kusů.

[[Apokarpní]] nebo [[cenokarpní]] [[gyneceum (botanika)|gyneceum]] je tvořeno obvykle 3&nbsp;až 6&nbsp;[[plodolist]]y. [[Blizna|Blizen]] bývá nejčastěji&nbsp;6. Kolpátníkolpátní nebo kolporátní [[pylové zrnopyl|pylová zrna]] mají 3&nbsp;[[apertura|apertury]]. [[Placentace]] je spodová nebo nástěnná. [[Plod (botanika)|Plodem]] je pukavá [[tobolka (plod)|tobolka]] vztyčená neb svěšená s&nbsp;otvorem na konci nebo [[bobule]]. [[Semeno|Semena]] jsou většinou bez [[endosperm]]u. Rostliny z&nbsp;čeledě rýtovitých obsahují v&nbsp;[[rostlinné pletivo|pletivech]] [[glykosidy]], jejichž štěpením vzniká hořčičná [[silice]].<ref name = A/><ref> [http://development.dendrologie.cz/index.php?menu=3&id=178 development.dendrologie.cz] </ref><ref> [http://botanika.wendys.cz/kvetena/kvetena.php?dil=2&page=171 botanika.wendys.cz] </ref><ref> [http://delta-intkey.com/angio/www/resedace.htm delta-intkey.com] </ref>

[[Ekonomie|Ekonomický]] význam rostlin čeledě rýtovitých je v&nbsp;současnosti již nulový. Snad jen několik málo druhů se místně pěstuje pro potěchu smyslů ([[rýt vonný]]), pro domácí léčitele ([[rýt bílý]]) nebo pro barvíře ([[rýt barvířský]]).<ref> [http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=200009758 1www.efloras.org] </ref><ref> [http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10760 2www.efloras.org] </ref><ref> [http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=242417127 3www.efloras.org] </ref> Naopak velmi obtížným [[plevel]]em se v Austrálii stal [[rýt žlutý]], kde postrádá své přirozené [[biologie|biologické]] nepřátele.<ref> [http://www.publish.csiro.au/index.cfm?paper=EA01059 www.publish.csiro.au] </ref>

Čeleď rýtovité, tvořená asi 75 &nbsp;druhy, prošla při svém zařazování dlouhou [[anabáze|anabázi]]cestou, byla postupně v&nbsp;[[řád (biologie)|řádech]] ''Violales'', ''Papaverales'' i ''Capparales'', než podle [[kladistika|kladistického]] [[Taxonomietaxonomie (biologie)|taxonomického systému]] [[Systém APG III|APG III]], založeném na [[evoluce|evoluční]] příbuznosti, byla včleněna do řádu [[brukvotvaré|brukvotvarých]].

[[Kategorie:Rýtovité| ]]