Verze z 9. 4. 2019, 16:59 editovat VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 732 editací Nová stránka: thumb\|360px\|[[Střední Evropa kolem roku 1820: Pruské království (modře), Rakouské císařství (žlutě) a nezávislé německ…		Verze z 10. 4. 2019, 13:12 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 732 editací doplnění, úpravy úvodu, členění textu značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[File:Map-GermanConfederation.svg\|thumb\|360px\|[[Střední Evropa]] kolem roku 1820: [[Pruské království]] (modře), [[Rakouské císařství]] (žlutě) a nezávislé německé státy (šedě). Červená linie označuje hranici Německého spolku. Prusko i Rakousko ovládaly ještě další území vně Spolku.]] '''"Německá otázka"''' (německy ''Deutsche Frage'', někdy též ''Deutschlandfrage - otázka Německa'') byla politická debata zejména v [[19. století]]~~, zejména v době [[revoluce v roce 1848]],~~ o nejlepším možném způsobu dosažení [[sjednocení Německa]].<ref>Robert D. Billinger (1991). [https://books.google.com/books?id=MDhVGtwfapIC ''Metternich and the German Question: States' Rights and Federal Duties, 1820–1834'']. University of Delaware Press.</ref> ~~V letech~~Nejsilněji ~~1815~~se ažtato ~~1866~~idea ~~existovalo~~projevila hlavně v ~~rámci~~době [[~~Německý~~revoluce ~~spolek\|Německého~~v ~~spolku]] 37~~roce ~~nezávislých [[Němčina\|německojazyčných~~1848]] ~~států~~. == Varianty == Existovaly dvě varianty: # '''Velkoněmecké řešení''' ("Großdeutsche Lösung"), které mělo sdružovat všechny německojazyčné národy v jediném státě. Tuto variantu podporovali [[Rakouské císařství\|Rakušané]] a jeho stoupenci. # '''Maloněmecké řešení''' ("Kleindeutsche Lösung"), které počítalo pouze se sjednocením severoněmeckých států a nezahrnovalo Rakousko. Tento návrh upřednostňovali [[Pruské království\|Prusové]]. Oba proudy byly někdy též označovány výslednou formou státu kterou prosazovaly, tedy '''{{lang\|de\|Kleindeutschland}}''' ("''Maloněmecko''") a '''{{lang\|de\|Großdeutschland}}''' ("''Velkoněmecko''"). Obě hnutí ovšem byla součástí sílícího [[Německý nacionalismus\|německého nacionalismu]] a oba proudy měly společný základ v tehdejších snahách o vytvoření jednotného [[národní stát\|národního státu]] s obyvatelstvem stejného jazyka a [[Etnicita\|etnicity]], podobně jako v případě [[Risorgimento\|sjednocení Itálie]] pod žezlem [[Savojští\|savojské dynastie]] či [[První srbské povstání\|srbského povstání]] proti Turkům. == Historie == V letech 1815 až 1866 existovalo v rámci [[Německý spolek\|Německého spolku]] 37 nezávislých [[Němčina\|německojazyčných]] států. V době [[Studená válka\|studené války]] termín "německá otázka" zahrnoval také otázku rozdělení a [[znovusjednocení Německa]].<ref>{{Cite journal\|last=Blumenau\|first=Bernhard\|date=2018\|title=German Foreign Policy and the ‘German Problem’ During and After the Cold War: Changes and Continuities.\|url=\|journal=B. Blumenau, J. Hanhimäki, B. Zanchetta: New Perspectives on the End of the Cold War: Unexpected Transformations?\|volume=\|pages=93, 95-102\|via=}}</ref> == Reference == Řádek 12 ⟶ 21: *[http://omniatlas.com/maps/europe/18480503/ Mapy revolucí v Německu a evropských zemích v roce 1848-49 a německé sjednocení (omniatlas.com)] {{překlad\|en\|German Question\|882089352}} {{pahýl}} {{DEFAULTSORT:German Question}} {{Portály\|Německo\|Rakousko\|Historie}}

Německá otázka: Porovnání verzí