Západořímská říše: Porovnání verzí

| po 1 = Východořímská říše

| po 1 vlajka = JustinianusI.jpg

| po 2 vlajka = Odovacar Ravenna 477.jpg

| po 3 = Syagriova říše

| po 3 vlajka = Julius Nepos Tremissis.jpg

| po 4 vlajka = Leovigild CNG 97-722237 (obverse).jpg

| po 5 = Království Vandalů

| znak = Labarum.svg

| článek o znaku = Kristův monogram

| rámeček znak =

| hymna =

 

== Honoriova vláda ==

Honorius byl mladším synem císaře Theodosia I., posledního císaře, který vládl oběma částem říše. Flavius Honorius byl v době nástupu na trůn ještě dítě, z tohoto důvodu ustanovil Theodosius [[magister militum|velitele vojska]], [[Stilicho]]na, syna [[Vandalové|vandalského]] šlechtice a Římanky, Honoriovým poručníkem.

 

 

== Období stínových císařů ==

Stínoví císaři panovali obvykle jen krátkou dobu a sotva ještě dokázali aktivně čelit blížící se katastrofě západořímského státu. Západ ztratil rozsáhlá území ve prospěch Germánů, kteří vytvářeli státy ve státě a tím Západořímskou říši zbavovali důležitých daňových příjmů, které byly nutné k udržování armády. Prvním z tzv. stínových císařů se po Valentinianově smrti stal 16. dubna [[455]] [[senát]]or, [[Petronius Maximus]]. Avšak jeho vláda trvala jen krátce a skončila násilně během dobytí Říma Vandaly pod vedením krále [[Geiserich]]a. Po něm nastoupil na císařský trůn Galoromán Eparchius [[Avitus]]. Předtím působil jako vyslanec mezi Římany a Vizigóty. V prvé řadě však musel uklidnit vztahy s [[Marcianus|Marcianem]], [[Byzantská říše|východořímským]] císařem, a také udržet v klidu velitele vojska [[Ricimer]]a, který se brzy stal skutečným vládcem Západu.

 

 

== Poslední roky ==

Olybriovi však nebyl dopřán ani rok vlády. Na trůn nastoupil v dubnu nebo květnu [[472]] a již o sedm měsíců později zemřel. Sotva úspěšnější byla vláda jeho nástupce [[Glycerius|Glyceria]], který vládl v letech [[473]] až [[474]]. Přestože byl diplomaticky i vojensky talentovaný, musel se podrobit [[Ostrogóti|Ostrogótům]] a nakonec také veliteli vojska [[Julius Nepos|Juliu Nepotovi]].

 

Romulus Augustulus byl posledním západořímským císařem (ačkoliv Nepos zůstal až do své smrti v roce [[480]] posledním císařem, uznaným Východořímskou říší). Při nástupu na trůn mu bylo teprve 10 let. V roce [[476]] byl konečně sesazen germánským vojevůdcem [[Odoaker]]em. Na rozdíl od svého předchůdce Ricimera nedosadil Odoaker žádného loutkového císaře, nýbrž poslal senátorskou delegaci k císaři [[Zenon]]ovi do [[Konstantinopol]]e a nechal tam vyhlásit, že jeden císař je dostačující pro obě poloviny říše. Odoaker chápal svoji vládu pravděpodobně jako pokračování římské tradice a od Zenona obdržel nakonec také oficiální titul patricia a císařského místodržitele. Západořímská říše tím ale zanikla, jak konstatoval i comes Marcellinus, přičemž se ovšem aktu z roku 476 sotva dostalo zvláštní pozornosti. Ostatně v Konstantinopoli byl ještě jeden císař. Navíc k faktickému rozpadu západní říše došlo již dříve ztrátou většiny původního území ve prospěch Germánů a v posledních letech její existence se státní moc omezovala v podstatě už jen na Itálii.

 

 

Mimoto nechal Odoaker nadále razit mince se jménem císaře Julia Nepota (až do roku 480), který stále ještě vládl v Dalmácii. V severozápadní Galii, vklíněn mezi Vizigóty a Franky a odříznut od zbytku říše, se dokázal udržet až do roku 486 římský místodržící [[Syagrius]], syn výše zmíněného Aegidia. Po dobytí jeho území Franky byl jimi popraven.