Wikipedie

Tomáš Garrigue Masaryk: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Verze 17086474 uživatele Jiří1224 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta14)
Řádek 151:
Už na podzim 1914 se Masaryk vydal na kratší zahraniční cesty do západní Evropy, jak kvůli předání tajných dokumentů, tak aby získal doma těžko dostupné informace.<ref>http://www.rozhlas.cz/pred100lety/odboj/_zprava/kudy-kracel-masaryk-na-podzim-1914--1407900</ref> V prosinci se pak vypravil do [[Itálie]] a odtud do [[Švýcarsko|Švýcarska]]. V [[Ženeva|Ženevě]] jej pak zastihlo varování přátel, že na něj byl v Rakousku-Uhersku vydán zatykač a že se za žádnou cenu nemá vracet.<ref>http://www.rozhlas.cz/pred100lety/odboj/_zprava/po-stopach-masarykovych-zimnich-cest--1444301</ref>
V Reformačním sále univerzity v Ženevě pronesl Masaryk 6. července [[1915]] svůj slavný projev k pětistému výročí upálení Mistra [[Jan Hus|Jana Husa]], ve kterém vyhlásil boj habsburské nadvládě: „Odsuzujeme násilí, nechceme a nebudeme ho užívat. Avšak proti násilí budeme se hájiti třeba železem.“ V blízkém [[Chamonix-Mont-Blanc|Chamonix]] pod horou [[Mont Blanc]] ve [[Francie|Francii]] se setkal s [[Milan Rastislav Štefánik|Milanem Rastislavem Štefánikem]], který tam působil jako [[meteorolog]] a k Masarykovi se sám přihlásil. Ve Švýcarsku získal Masaryk [[Srbsko|srbský]] pas.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title}Archivovaná kopie |url=http://schol-methodicus.eu/JT-TGM.htm |datum přístupu=2009-04-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080329153436/http://schol-methodicus.eu/JT-TGM.htm |datum archivace=2008-03-29 |nedostupné=ano }}</ref> Obdivoval organizovanost a dobré utajení sicilské [[Mafie]], proto se česká odbojová organizace, jako tajný spolek, nazvala [[Maffie]].<ref>Karel Čapek, Hovory s TGM</ref><ref>Jan Hajšman, Česká mafie - vzpomínky na odboj doma. Publikováno 1935, Orbis (Praha).</ref> Masarykovy přátele nazval „mafiány“ již v osmdesátých letech devatenáctého století rozzlobený [[Julius Grégr]], protože neustále a vytrvale zneklidňovali tehdejší politickou elitu svojí kritikou, připomínkami a návrhy. Právě oni se za první světové války stali hnací silou odboje a profesor Masaryk je poháněl z&nbsp;exilu.
 
==== Pobyt ve Francii a Anglii, spolupráce s Benešem a Štefánikem ====
Řádek 225:
T. G. Masaryk v této době pobýval často na Slovensku, nejen o dovolené (v [[Bystrička|Bystričce]], [[Topoľčianky|Topoľčiankách]], na [[Hrušovský hrad|Hrušově]]<ref>http://www.zitava.sk/historia-pozitavia/obľubene-miesta-t-g-masaryka-na-hornom-pozitavi</ref>), ale i služebně (např. 21.&nbsp;září [[1921]] se zúčastnil vojenské přehlídky bratislavských pluků v&nbsp;[[Petržalka|Petržalce]]).
 
Podporoval budování letectva i armády na základě československých legií. Účastnil se manévrů, přehlídek, navštěvoval letiště a výcvikové prostory (jen v letech 1920–1922 navštívil šestkrát vojenský výcvikový prostor Milovice).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul={title}Archivovaná kopie |url=http://www.milovky.cz/clanky/historie-v-nekterych-datech/historie.html |datum přístupu=2012-04-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131221190836/http://www.milovky.cz/clanky/historie-v-nekterych-datech/historie.html |datum archivace=2013-12-21 |nedostupné=ano }}</ref>
 
Masaryk představoval světu jeden z moderních a vyspělých států meziválečné Evropy. Pokud jeho síly dovolily, přispíval i k jeho dalšímu rozvoji. V [[Edvard Beneš|Edvardu Benešovi]] měl ideálního ministra zahraničí. Další jeho spojenec [[Milan Rastislav Štefánik]], ministr obrany, zahynul v květnu [[1919]], když se jeho letoun za války s Maďary za nejasných okolností zřítil. [[Alois Rašín]], ministr financí, Masarykův někdejší protivník ale nyní spolehlivý spojenec, předčasně zemřel [[1923]] na následky atentátu a ve stejném roce zemřela i Masarykova žena Charlotta Garrigue. V [[Antonín Švehla|Antonínu Švehlovi]] ([[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strana]]), předsedovi vlády, měl dalšího spojence. Na druhou stranu se stal [[Karel Kramář]], předseda ([[Československá národní demokracie|Národně demokratické strany]]), Masarykovým politickým odpůrcem, i když zůstali osobními přáteli.<ref name="vztah">{{Citace elektronické monografie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Tomáš_Garrigue_Masaryk“