Zakarpatská oblast: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Města a obce: názvy–napřímení |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 286:
Hlavní magistrálou je elektrifikovaná dvoukolejná [[železniční trať Lvov – Stryj – Čop]] ze [[Lvov]]a ([[Lvovská oblast]]) přes [[Volovecké sedlo]] a [[Mukačevo]] do [[Čop]]u, která je součástí [[Panevropské koridory|5. panevropského dopravního koridoru]]; z Čopu vedou frekventované hraniční přechody na [[Slovensko]] ([[Čierna nad Tisou]]) a do [[Maďarsko|Maďarska]] ([[Záhony]]). [[Ukrzaliznycja|Ukrajinské železnice]] zde provozují rychlíky do různých koutů Ukrajiny, do [[Moskva|Moskvy]] a několika středoevropských měst<ref>[http://uz.gov.ua/index.php?m=services.transppl.ScheduleOra&f=ScheduleOra.Stan&T2=20115&lng=uk Ukrzaliznycja: Jízdní řád pro stanici Čop-pas.]</ref> a je zde velmi silná nákladní doprava. Z Čopu dále vychází trať do [[Užhorod]]u (kde jsou ukončeny některé rychlíky z vnitrozemí), pokračující údolím Uhu přes [[Perečín]] a [[Užocký průsmyk]] dále směrem na Lvov.
Další osou je jednokolejová neelektrifikovaná [[železniční trať Baťovo – Královo nad Tisou]], na kterou navazuje trať [[Královo nad Tisou]] – [[Chust]] – [[Teresva]] – [[Solotvina]] – [[Velký Bočkov]] (poslední není v provozu od r. 1995); úsek [[Teresva (obec)]] – [[Trebušany]] vede [[Peážní trať|peáží]] přes rumunské [[Sighetu Marmației]], přičemž osobní i většinou nákladní doprava je v peážním úseku v současnosti zastavena, a osobní vlaky tak končí na jedné straně v [[Solotvina|Solotvině]], na druhé v Rachově; úsek [[Rachov]] – [[Jasiňa]] – [[Ivanofrankivská oblast]] je tak izolovanější. Dále jsou v provozu odbočky z [[Královo nad Tisou|Králova nad Tisou]] do [[Ďakovo|Ďakova]] s hraničním přechodem do rumunského [[Halmeu]], z [[Baťovo|Baťova]] do maďarského
=== Silnice ===
| |||