Mike Bossy: Porovnání verzí

'''Mike Bossy''' (* [[22. leden|22. ledna]] [[1957]] [[Montréal|Montreal]], [[Kanada]]) je bývalý kanadský hokejista. Je řazen k nejlepším útočníkům historie [[National Hockey League|NHL]]. Jeho kariéra byla zkrácena zdravotními problémy, proto jej v historických tabulkách produktivity nenajdeme na nejvrchnějších příčkách, průměrem 0,762 gólu na zápas je však nejlepším útočníkemhráčem v historii NHL. U příležitosti 100. výročí NHL byl v lednu 2017 vybrán jako jeden ze sta nejlepších hráčů historie ligy.<ref>[https://www.nhl.com/fans/nhl-centennial/100-greatest-nhl-players/]</ref>{{Citace elektronického periodika

Od 15 let nastupoval v juniorské lize ([[QMJHL]]) za Laval National. Ve čtyřech sezónách vstřelil výborných 309 gólů, přesto však skauty NHL příliš nezaujal a byl v roce 1977 vybrán v [[draft]]u až jako 15. v pořadí týmem [[New York Islanders]]. Tam také odehrál celou svou kariéru v NHL. Hned v první sezóně se stal stabilním hráčem Ostrovanů, překonal padesátigólovou hranici a s 53 góly vytvořil nováčkovský rekord. Rovněž v každé z osmi následujících sezón vstřelil více než 50 gólů. V ročníku [[NHL 1980/1981|1980/81]] zaznamenal dokonce 50 gólů v prvních 50 utkáních sezóny. Na dálku tehdy soupeřil s [[Charlie Simmer]]em z [[Los Angeles Kings]]. Simmer tehdy přes vstřelený hattrick v padesátém utkání zaostal za touto metou o jeden bod, Bossy se díky dvěma brankám v posledních pěti minutách padesátého utkání sezóny stal po [[Maurice Richard|Maurici Richardovi]] teprve druhým hráčem historie, kterému se tento kousek podařil. V dalším ročníku NHL překonal ziskem 147 kanadských bodů rekord mezi pravými křídly. Tou dobou se však stále větší pozornost věnovala [[Wayne Gretzky|Waynu Gretzkymu]], který ve stejné sezóně zaznamenal absolutní rekordy 212 bodů a 92 gólů a získal [[Hart Memorial Trophy]] pro nejužitečnějšího hráče i [[Art Ross Trophy]] pro nejproduktivnějšího hráče. Tyto dvě individuální ceny Bossy nikdy nezískal. <br />Spolu s [[Bryan Trottier|Bryanem Trottierem]] a [[Clark Gillies|Clarkem Gilliesem]] vytvořili v Islanders slavný útok nazývaný Trio Grande. S dalšími hráči byli součástí mimořádně silného týmu, který v první polovině osmdesátých let vládl celé NHL. Bossy s New York Islanders získal čtyřikrát [[Stanley Cup]] - v letech [[NHL 1979/1980|1979/80]], [[NHL 1980/1981|1980/81]], [[NHL 1981/1982|1981/82]] a [[NHL 1982/1983|1982/83]] (další Stanley Cup tento tým ve své historii prozatím nepřidal). V roce 1984 se Islanders probojovali popáté v řadě do finále Stanley Cupu, byli však poraženi 1 ku 4 na zápasy [[Edmonton Oilers|Edmontonem]]. Bossy vyšel v této sérii střelecky naprázdno. V dalších letech tým postupně upadal, Bossy si přesto připsal i v následujících dvou sezónách výborné individuální statistiky. Stále více jej však trápila zraněná zády, kvůli kterým po sezóně [[NHL 1986/1987|1986/87]] ve věku třiceti let ukončil aktivní kariéru. <br />Byl oceňován nejen za svou produktivitu a schopnost skóroval z bizarních pozic, ale také za čistou hru, pro kterou byl třikrát oceněn [[Lady Byng Trophy]]. Byl také jedním z prvních hráčů, kteří vystoupili proti nadměrnému násilí na ledě.

* nejvíce gólugólů v nováčkovské sezóně - 53 (1977/78), překonal [[Teemu Selänne]] - 76 (1992/93)