Svéhlavička: Porovnání verzí

 

V penzionátu žije na pokoji s [[Čechoameričané|Čechoameričankou]] Ellen Greyovou, která je sirotek a ví již hodně o bídě a útrapách života a která zde může žít pouze díky svému hodnému strýčkovi. Ellen má na Zdenku značný vliv a Zdenka se přes počáteční problémy (dokonce jí hrozilo i vyloučení) nakonec v penzionátu zabydlí a postupně se z ní stane ušlechtilá vzdělaná dívka. Po návratu domů zjistí, že se jí narodil bratříček, smíří se s nevlastní matkou, odmítne námluvy vypočítavého hejska Alfreda Panoše a zasnoubí se s poctivým a úspěšným studentem práv Jiřím Sýkorou.

== Pokračování románu ==

Vydání ''Svéhlavičky'' bylo natolik úspěšné, že se Eliška Krásnohorská rozhodla napsat další pokračování, tentokrát již bez vazeb na původní německou předlohu. Již roku [[1900]] vydala nejpre dívčí román ''Svéhlavička nevěstou'' a následně ''Svéhlavička ženuškou''. Na [[Tetralogie|tetralogii]] doplnila cyklus roku [[1907]] knihou ''Svéhlavička babičkou'', kterou vydala pod pseudonymem T. Dvorská.<ref>Lexikon, S. 942</ref>

Image:Svehlavicka babickou.jpg|''Svéhlavička babičkou''

</gallery>

== Otázka autorství ==

Pro knihy typu ''Svéhlavičky'' používá česká překladatelka a teoretička překladu [[Zlata Kufnerová]] výraz ''překladový plagiát''.<ref>KUFNEROVÁ Zlata. Čtení o překládání. Jinočany: H&H 2009.</ref> Na přání nakladatele Rudolfa Štorcha upravila Eliška Krásnohorská knihu Emmy von Rhoden ''Der Trotzkopf'' pro české prostředí a v některých částech jí značně pozměnila. Podle rozboru české literární teoretičky a historičky [[Dagmar Mocná|Dagmary Mocné]] se Krásnohorská do poloviny svého převodu dějově drží německého originálu (až na drobné detaily pro přizpůsobení knihy českým poměrům), druhá polovina převodu se již od původního textu dosti liší.<ref>Mocná, Dagmar: Červená knihovna, aneb pohled do dějin pokleslého žánru. Praha: Paseka, 1996.</ref>

 

Vydání Svéhlavičky pod jménem Elišky Krásnohorské kritizoval například v jedné své glose [[Jiří Karásek ze Lvovic]], když autorce vyčítá, že se ''obírá pochybnými překlady''.<ref>KARÁSEK ZE LVOVIC, Jiří: Ctihodná Osvěta se ozvala. Moderní Revue, sv. 14, 1902–1903; č. 2, 8. 11. 1902, s. 84–89.</ref> Samotná autorka převodu pak cítila nutnost se ke své práci vyjádřit v předmluvě ke třetímu vydání ''Svéhlavičky'' (uvádí se rok 1911 nebo 1916), kde uvádí, co a jak a proč změnila. Podle tohoto vyjádření je Svéhlavička ''zpracováním tak volným, že dobrá polovina české knihy jest úplně nová a původní''.<ref>KRÁSNOHORSKÁ, Eliška. Svéhlavička. Praha: Rudolf Štorch 1911 nebo 1916. Přemluva.</ref>

== Filmové adaptace ==

* ''Svéhlavička'' ([[1926]]), [[Češi|český]] [[němý film]] podle románu Elišky Krásnohorské, [[režie]] [[Rudolf Měšťák]], v titulní roli [[Marie Kalmarová]].<ref>[https://www.csfd.cz/film/223492-svehlavicka/prehled/ Svéhlavička - ČSFD.cz]</ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===

<references />

=== Externí odkazy ===

{{Portály|Literatura}}

{{Autoritní data}}