Varšava: Porovnání verzí

První opevněné osídlení na území dnešní Varšavy byla osada Bródno v 9. a 10. století a Jazdów ve 12. a 13. století. Po tom, co vévoda z [[Płock]]u, Boleslav II. Mazovský zaútočil v roce [[1281]] na Jazdów, byla založeno nové sídlo v místě malé rybářské vesničky Warzsowa. Na začátku 14. století se toto místo stalo jedním ze sídel [[Mazovské vojvodství|Mazovského vojvodství]] a v roce [[1413]] pak hlavním městem Mazovska. Po vymření místní vojvodské linie v roce [[1526]] bylo vojvodství začleněno pod [[Polsko|polskou korunu]]. V roce [[1529]] se Varšava stala poprvé sídlem polského [[Sejm]]u, trvale zde Sejm sídlí od roku [[1569]]. Roku [[1573]] dala Varšava jméno Varšavské konfederaci, dohodě polské šlechty na toleranci různých náboženství v polském království.

 

[[Soubor:Warszawa - Marszałkowska 1912.jpg|náhled|vlevo|Ulice Marszałkowska v roce 1912.]]

Kvůli své výhodné centrální poloze mezi [[Vilnius]]em a [[Krakov]]em v [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|polsko-litevském společenství]] se Varšava stala hlavním městem tohoto společenství a současně v roce [[1596]] hlavním městem Polska, kdy sem král [[Zikmund III. Vasa]] přesunul královský dvůr z Krakova. Varšava byla metropolí polsko-litevského společenství až do roku [[1795]], kdy bylo soustátí napadeno [[Prusko|Pruskem]] a Varšava se stala hlavním městem provincie [[Nové Východní Prusko]]. Roku [[1807]] bylo město osvobozeno [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovou]] armádou a město na Visle se stává metropolí Varšavského vojvodství. V roce [[1815]] po Napoleonově [[bitva u Waterloo|porážce u Waterloo]] se sešly tehdejší mocnosti [[Rakouské císařství|Rakousko]], [[Ruské impérium|Rusko]] a [[Prusko]] ([[Vídeňský kongres]]), na základě kterého se Polsko dostalo pod vliv imperiálního Ruska. To obnovilo polskou konstituční monarchii pod svým vlivem. Povstání proti ruské nadvládě v letech [[1830]] a [[1863]] jen zvýšilo represe proti polskému obyvatelstvu.