Verze z 15. 3. 2019, 19:08 editovat Svajcr (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 73 509 editací →‎Život: Bachrach strýc ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 3. 2019, 16:57 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 265 editací m Robot: doplnění referencí; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 15: }} '''Gertrude Steinová''' ([[3. únor]]a [[1874]] – [[27. červenec\|27. července]] [[1946]]) byla významná americko-francouzská židovská [[spisovatel]]ka, básnířka, dramatička, libretistka a překladatelka. Proslula také svým společenským salonem. [[~~File~~Soubor:Félix Valloton, Portrait of Gertrude Stein, 1907.jpg\|~~thumb~~náhled\|Félix Valloton, Portrét Gertrudy Steinové, 1907]] [[~~File~~Soubor:Hrob Gertrude Steinové, hřbitov Pere-Lachaise, Paříž.jpg\|~~thumb~~náhled\|Hrob na hřbitově Père-Lachaise v Paříži]] == Život == Narodila se v Allegheny (dnešní [[Pittsburgh]]) v [[Pensylvánie\|Pennsylvanii]] jako nejmladší, páté dítě do dobře situované měšťanské rodiny původem bavorských [[Židé\|Židů]] (přistěhovaných z Německa roku 1841). Od dětství byla vychována jako biligvní v němčině i angličtině. S rodiči brzy cestovala po Evropě, například do Vídně, pobývala v Passy u Paříže a vyrůstala v Kalifornii. Po smrti obou rodičů ji vychovával nejstarší bratr Michael Stein. V letech 1893-1896 studovala biologii a filozofii na Radcliffe College, což byla tehdy ženská větev [[Harvardova univerzita\|Harvardu]]. Na radu filozofa [[William James\|Williama Jamese]], který jí řekl, že pro studium psychologie je potřebná znalost [[Lékařství\|medicíny]], se roku 1897 zapsala ke studiu [[psychologie]] a medicíny na Lékařskou fakultu Johns Hopkins University v Baltimore, která nedlouho předtím začala přijímat ženy. Ve třetím roce studia odmítla svoji mateřskou roli a medicínský pohled na ženské tělo. K těmto problémům se přidalo také její povědomí o vlastní [[homosexualita\|homosexualitě]]. Opustila školu po té, co roku 1903 vyvolala skandál rukopisem svého prvního románu ''Q. E. D.'' (Quod erat demonstrandum – Co je nutné doložit), který byl vydán tiskem až po její smrti roku 1950. V roce [[1903]] odjela do [[Paříž]]e za svým bratrem [[Leo Stein\|Leem]], významným výtvarným kritikem. Strávila tam většinu svého života, psala a překládala z angličtiny i němčiny. Kromě spisovatelských aktivit byla sběratelkou avantgardních děl výtvarného umění a provozovala také společenský salón ve svém domě číslo 27, v ulici Rue de Fleurus. Navštěvovali jej mnozí umělci první třetiny [[20. století]], pravidelnými návštěvníky byli například výtvarníci [[Pablo Picasso]], [[Georges Braque]], [[Juan Gris]], [[Paul Cézanne]], [[Riba-Rovira]], [[Henri Matisse]], po 1. světové válce také spisovatelé jako [[Ernest Hemingway]], [[Sherwood Anderson]] nebo [[Francis Scott Fitzgerald]]. V roce [[1909]] se seznámila se svou budoucí přítelkyní [[Alice B. Toklasová\|Alicí B. Toklasovou]], se kterou od roku [[1912]] žila v nezávislém [[Lesbička\|lesbickém]] vztahu. Alice Toklasová ve vztahu působila jako feminní element, zároveň i jako sekretářka a publikum. Mezi lety [[1912]] a [[1925]] se Steinová věnovala spíše kratším básním. Navzájem si psaly milostné až erotické verše, které byly zveřejněny až po jejich smrti. Tematizovaly v nich lesbickou sexualitu. Řádek 31: Zemřela v roce [[1946]] na [[Rakovina\|rakovinu]] jako známá osobnost. Její význam vzrostl ve druhé vlně ženského hnutí, kdy byla v rámci poststrukturalistické kritiky doceněna její role inovátorky anglického jazyka. Její strýc je americký fotograf [[David Bachrach]], zakladatel společnosti [[~~Bachrach Studios\|~~Bachrach Studios]], což je síť nejstarších nepřetržitě provozovaných [[Fotografický ateliér\|fotografických studií]] na světě.<ref name=nytimes>{{cite news\|author=[[Margalit Fox]] \|title=Fabian Bachrach, 92, Portraitist Who Photographed Kennedy, Dies \|url=https://www.nytimes.com/2010/03/02/arts/design/02bachrach.html \|work=[[The New York Times]] \|quote=Mr. Bachrach belonged to a dynasty of commercial portrait photographers that stretches back more than 140 years and is now in its fourth generation. Widely believed to be the oldest continuously operating photo studio in the world, Bachrach Photography has routinely photographed luminaries in the arts, sports, business and politics, including nearly every American president from Abraham Lincoln on, along with a bevy of brides, grooms and graduates. \|date=2010-03-01 \|accessdate=2010-03-11}}</ref> == Literární dílo == Řádek 55: == Vybraná bibliografie == * ''Three Lives. Stories Of The Good Anna'', ''Melanctha And The Gentle Lena'', 1909, česky ''Hodná Anna'' (1960), ''Tři životy'' (1960) * ''Tender Buttons'', 1914, česky Něžné knoflíky (2002) * ''Objects Lie on Table'', 1922 * ''Geography and Plays'', 1922 * ''A List'', 1923 * ''Composition As Explanation'', 1926 * ''A Book Concluding with as a Wife Has a Cow'', 1926 * ''A Lyrical Opera Made by Two to Be Sung'', 1928 * ''An Acquaintance with Description'', 1929 * ''How to Write'', 1931 * ''They Must Be Wedded, to Their Wife'', 1931 * ''Say It with Flowers'', 1931 * ''Matisse, Picasso And Gertrude Stein With Two Shorter Stories'', 1933 * ''The Autobiography Of Alice B. Toklas'', 1933 * ''Four Saints in Three Acts. An Opera to Be Sung'', 1934 * ''Everybody's Autobiography'', 1937 * ''A Wedding Banquet'', 1938 * ''What Are Masterpieces'', 1940 * "The Stein Collect» San Francisco version Page 260 n°203 – Portrait of Gertrude Stein by Riba-Rovira – Gertrude Stein collection. * «Seeing Gertrude Stein: five stories» Page 163 n° 130 – Portrait of Gertrude Stein by Riba-Rovira – Gertrude Stein collection. * "Aventure des Stein: Cézanne, Matisse, Picasso ...» page 349 fig. 41 – Portrait of Gertrude Stein by Riba-Rovira – Gertrude Stein collection. * ''In a Garden. An Opera in One Act'', 1951 (Music By Meyer Kupferman) * ''Fernhurst, QED and Other Early Writings'', 1971 == Reference == <references /> == Literatura == Řádek 102 ⟶ 105: {{DEFAULTSORT:Steinová, Gertrude}} [[Kategorie:Francouzští spisovatelé]] [[Kategorie:Židovští spisovatelé]]

Gertrude Steinová: Porovnání verzí