Smazaný obsah Přidaný obsah
Novis-M (diskuse | příspěvky)
Řádek 67:
 
:Jestli se Metro v USA nepoužívá, tím si jist [http://www.wmata.com/ opravdu nejsem], záleží na městu. Používat termín Metro třeba u NYC sice v češtině snadno lze, když je to termín rozšířený, v angličtině by to vypadalo ale pravda podivně. Co se kapacity týče, u light rail tomu tak sice být nemusí ale často je, že je v porovnání s klasickým metrem Subway nižší (stačí se podívat na počet vagónů, rychlost, vedení tras atp). V mnohých městech podoba stejná s metrem bude, v mnohých ne. To, že metro je podzemní také není tak pravda, dokonce ani v naših končinách tomu tak být nemusí (Rajská Zahrada - Černý Most), spíše bych metro definoval jako vysocekapacitní páteřní systém rapidní dopravy vedený alespoň částečně pod zemí a neoznačovaný jinak. --[[Wikipedista:Aktron|Aktron]] ([[Wikipedista diskuse:Aktron|d]]|[[Speciální:Contributions/Aktron|p]]) 18:07, 8. 8. 2007 (UTC)
 
 
::JAsně, měl sem dodat podzemí a nad zemí (někdy i po zemi). Třeba metro v Chicagu je podzemní jen ze 14%, pozemní z 30% a nadzemní z 56%. Light rail je naproti tomu téměř vždy pozemní. Oficiálně sice nespadá do rapdiní dopravy jako metro, ale je tak často označován. V menším městech (Salt Lake City, Denver, Minneapolis) je metro zbytečné a drahé tak tam funguje alespoň light rail, ale většinou jen jedna linka, v severo-jižním směru tak, aby spojovala hlavní obytnou oblast, finanční centrum a letiště. Naopak ve velkoměstech se metro vyplatí. LA je zvláští případ, tam se stvavělo metro, pak došly peníze a pokračovalo se s light railem. Do některých míst s nízkou hustotou se navíc metro nehodí, protože je drahé. Light rail je tedy taková alternativa, takový menší bratr metra. --[[Wikipedista:Novis-M|Novis-M]]