Drátěné lano: Porovnání verzí

Na [[Evropa|evropském]] kontinentu bylo jako první vyrobené a použité lano v [[Německo|německých]] stříbrných [[důl|dolech]] v Clausthalu (pohoří [[Harz]]) (1834). První lana byla tvořena navzájem [[krut|zkroucenými]] [[kování|kovanými]] [[drát]]y, které tvořily pramen. Ze tří pramenů pak bylo spleteno lano. Technologie byla převzata z výroby [[konopí|konopných]] lan. Lana se splétala [[ruční práce|ručně]]. Tato lana se také nazývala Albertova (William Albert vrchní důlní rada, který použití lan prosadil). Jelikož dráty měly relativně velký průměr, tak i průřez lana byl velký a lano bylo málo ohebné, přesto však měla výhodu, že ve vlhkém důlním prostředí netlela, měla vyšší pevnost a oproti řetězům se nepřetrhla "bez varování" <ref> Sayenga Donald: Modern history of wire rope </ref>.

Již v roce 1836 bylo ocelové lano v provozu na [[Slovensko|Slovensku]], a to na šachtě Kristián v [[Banská Štiavnica|Banské Štiavnici]]. V roce 1837 byla na šachtě [[Štiavnické Bane|Piarg]] v Banské Štiavnici zřízena první [[továrna]] na výrobu ocelových lan na základě podnětu komorního [[hrabě]]te Schweitzer. Lana se nejprve vyráběla ručně a od roku 1840 byl v provozu stroj na výrobu pramenů, který si dal v témže roce patentovat vídeňský mechanik Wurm. Délka prvních lan byla jen několik desítek metrů. Vývoj techniky výroby ocelových lan pokračoval poměrně rychle a již v roce 1850 bylo pro potřeby železničního provozu vyrobeno lano o délce 2 650 m. <ref> Boroška, ​​HulínHulín, Lesňák: Ocelová lana </ref>.

Základní částí lana je drát, jehož vlastnosti ovlivňují i ​​vlastnostivlastnosti a kvalitu výsledného ocelového lana. Drát pro ocelová lana je vyráběn z nelegovaných [[uhlík]]ových [[ocel]]í třídy 12 (obsah C je v rozmezí 0,42 - 0,6%).