Clarence Hudson White: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 135:
==== Pictorial Photographers of America ====
 
Začátkem roku 1916 založili White společně s kolegy [[Gertrude Käsebierová|Gertrudou Käsebierovou]], [[Alvin Langdon Coburn|Alvinem Langdonem Coburnem]], Karlem Strussem a Edwardem Dickinsonem, národní fotografickou organizaci [[Pictorial Photographers of America]] (PPA), která byla zaměřena na propagaci piktorialistické fotografie.<ref name="ppa">{{cite web|title=History of the PPA|publisher=Pictorial Photographers of America|url=http://www.ppa-photoclub.org/history.html|accessdate=2011-11-11}}</ref><ref Stejněname="Hlaváč jako207" Fotosecese,/> PPAKromě sponzorovala výstavy a vydávala časopis. Na rozdíl od Fotosecesetoho se PPApřátelil vědoměs zdržovalafotografem exkluzivityčeského apůvodu obhajovala[[Drahomír používáníJosef piktorialistickéRůžička|Drahomírem fotografieJosefem jakoRůžičkou]], médiakterý prona uměleckouzaložení výchovu.této Běhemorganizace dvacátýchměl lettaké PPA začal objímat jiný styl fotografování a byl pomocný v přinášení “pluralismu do piktorialismu”vliv.<ref name="sudek-atelier">Peterson{{Citace (1995),elektronické str. 91</ref>monografie
 
In early 1916 White, along with colleagues Gertrude Käsebier, Karl Struss and Edward Dickinson, founded the Pictorial Photographers of America (PPA), a national organization dedicated to promoting pictorial photography. Like the Photo-Secession, the PPA sponsored exhibitions and published a journal. But unlike the Photo-Secession, the PPA consciously refrained from exclusivity and advocated using pictorial photography as a medium for art education. During the 1920s the PPA began embracing other style of photography and was instrumental in bringing "a pluralism to pictorialism".<ref>Peterson (1995), p 91</ref>
 
Roku 1916 založil s [[Gertrude Käsebierová|Gertrudou Käsebierovou]] a [[Alvin Langdon Coburn|Alvinem Langdonem Coburnem]] spolek [[Pictorial Photographers of America]] a stal se jeho předsedou.<ref name="Hlaváč 207" /> Kromě toho se přátelil s fotografem českého původu [[Drahomír Josef Růžička|Drahomírem Josefem Růžičkou]], který na založení této organizace měl také vliv.<ref name="sudek-atelier">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Moucha
| jméno = Josef
Řádek 152 ⟶ 148:
| jazyk =
}}
</ref> Stejně jako Fotosecese, PPA sponzorovala výstavy a vydávala časopis. Na rozdíl od Fotosecese se PPA vědomě zdržovala exkluzivity a obhajovala používání piktorialistické fotografie jako média pro uměleckou výchovu. Během dvacátých let PPA začala přijímat jiný styl fotografování a začala přinášet “pluralismus do piktorialismu”.<ref>Peterson (1995), str. 91</ref>
</ref>
 
Podobně jako ve své škole, White se ujistil, že PPA je otevřená ženám a že byly zahrnuty do její správy. Käsebierová byla první čestnou viceprezidentkou organizace a ženy byly v jejím výkonném výboru, nominačním výboru a Radě čtyřiceti (Council of Forty), která obsahovala zástupce z celé země. Podle první výroční zprávy PPA v roce 1917, představovaly ženy 45% členů organizace.<ref>Peterson (1997), str. 104</ref>
 
White sloužil jako první prezident asociace, ve funkci byl od roku 1917 do roku 1921. Z předsednictví odstoupil, protože věřil, že organizace ze změny bude mít prospěch.<ref name="ppa"/> Během příštích několika let se výroční zasedání PPA konalo během letních seminářů Whiteovy školy v Connecticutu.
 
V roce 1921 se PPA spojila s aliancí Art Alliance of America, klubem Art Directors Club, institutem American Institute of Graphic Arts, společností New York Society of Craftsmen a společností Society of Illustrators a všichni společně otevřeli budovu známou jako centrum Arts Center. Účelem nové budovy bylo umožnit různým organizacím, aby pravidelně spolupracovaly a poskytovaly místo, kde „vzrostl veřejný standard užitého umění“.<ref>Peterson (1997), str. 92</ref> White věřil, že budoucnost fotografie je úzce svázána s tehdejším rychle rostoucím oborem ilustrací časopisů a netrvalo dlouho a přednášky v Uměleckém centru byly prezentovány s tituly jako „Piktorialistické principy aplikované na architektonickou fotografii“ nebo „Co může fotografický časopis udělat pro piktorialistického fotografa“.<ref>Peterson (1997), str. 93</ref>
 
=== Stáří: 1920-1925 ===