Pozlacený věk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz
Řádek 154:
=== Petrochemický průmysl ===
Vzestup petrochemického průmyslu souvisel s tím, že v 50. letech 19. století výrazně klesla nabídka velrybího oleje, který se používal jako hlavní palivo do svítidel. Petrolej získávaný z povrchových ložisek nestačil uspokojovat rostoucí poptávku, proto se přistoupilo k hledání velkých podzemních nalezišť. Přelom nastal v roce 1859, kdy Edwin L. Drake narazil na bohatá podzemní ložiska ropy v Oil Creek Valley na severozápadě [[Pensylvánie]].<ref name="Hofstadter 524"/> Jak uvádějí historici George B. Tindall a David E. Shi: „Hospodářský význam pensylvánské ropné horečky v&nbsp;šedesátých letech zdaleka převýšil význam [[Kalifornská zlatá horečka|kalifornské zlaté horečky]] padesátých let.“<ref>Tindall a Shi 1994, s. 391</ref>
[[Soubor:Standard_Oil.jpg|náhled|vlevo|První rafinerie společnosti [[Standard Oil]] v Clevelandu v roce 1889]]
V roce 1862 vstoupil do tohoto rodícího se odvětví [[John D. Rockefeller]], který spolu se svým obchodním partnerem Mauricem B. Clarkem vložili kapitál 4&nbsp;000 USD do malé rafinérie chemika Samuela Andrewse, díky jehož odborným znalostem ve zpracovávání ropy se jejich investice několikanásobně zhodnotila. Jen v rozpětí tří let dokázala jejich společnost zdvojnásobit objem výroby petroleje a získala tak dominantní postavení v [[Cleveland|Clevelandu]], centru petrochemického průmyslu.{{#tag:ref|Výroba petroleje stoupla z 776&nbsp;356 [[Barel|bbl]] v roce 1868 na 1&nbsp;640&nbsp;499 bbl v roce 1871. Viz Tarbellová 1905<ref>{{citace monografie |příjmení=Tarbell|jméno=Ida M.|OdkazNaAutora=Ida Minerva Tarbellová|rok=1905|titul=The History of The Standard Oil Company|url=http://archive.org/download/historyofstandar00tarbuoft/historyofstandar00tarbuoft_bw.pdf|svazek=vol. I|vydání=2.|místo=New York|vydavatel=McClure Phillips & Co.|OCLC=225085492|strany=43, 50|Poznámka=Dále jen: Tarbellová 1905}}</ref>|group="pozn"}} Následně Rockefeller a jeho společníci sloučili své podnikatelské aktivity do ''[[Standard Oil|Standard Oil Company of Ohio]]'', založené v roce 1870 s kapitálem 1&nbsp;mil. USD. Nadcházející hospodářskou krizi (1873) využili na levné odkupy krachujících rafinérii v Pensylvánii a [[New York (stát)|New Yorku]].<ref>''Rockefeller, John'', Upchurch 2009, s. 170–171</ref>
 
Společnost se zaměřila na horizontální integraci petrochemického průmyslu – zisk monopolního postavení. Pro tento účel Rockefeller spolu se svými spolupracovníky vytvořili schéma, podle níž měly být zásilkám rafinérií ''Standard Oil'', zprostředkovaným přes ''South Improvement Company'', poskytovány tajné [[Rabat (ekonomika)|rabaty]] na železnicích, zatímco jejich konkurenci měly být ponechány původní poplatky. Zisky plynoucí z této dohody byly z větší části vypláceny ''South Improvement Company'',<ref group="pozn">''South Improvement Company'' původně založil Tom Scott jako železniční společnost. V rámci uvedeného režimu byla v lednu 1872 reorganizována na naftovou společnost řízenou vedením Standard Oil.</ref> přičemž železnicím byly zaručeny stálé objednávky pro přepravy velkého množství ropy. Navíc měli železniční dopravci denně informovat o konkurenčních zásilkách a zpřístupnit své účetní záznamy.<ref>Hofstadter, Miller a Aaron 1967, s. 525</ref> Samotnou realizaci tohoto plánu překazila rychlá mobilizace těžařů a zpracovatelů ropy kteří se sešli po prudkém zvednutí železničních poplatků za přepravu jejich zásilek, zformovali Svaz producentů petroleje (''Petroleum Producers ' Union'') a požadovali okamžitý zásah úřadů.<ref>Tarbellová 1905, s. 71–72</ref> I přesto, že bylo celá schéma po zveřejnění rozpuštěno, Rockefeller využil tuto situaci na odkoupení některých konkurenčních rafinérií.
Řádek 163:
=== Hutnictví ===
[[Soubor:Andrew_Carnegie,_by_Theodore_Marceau.jpg|upright|náhled|Andrew Carnegie uvedl na americký trh ocel jako odolnější stavební materiál než železo]]
Po petrochemickém průmyslu druhou významnou složku hospodářství tvořilo hutnictví, jehož rozvoj nastal zejména po aplikování [[Bessemerův konvertor|Bessemerova procesu]], moderního způsobu výroby oceli. Z Británie tyto znalosti dovezl železniční investor [[Andrew Carnegie]] když se na jedné ze svých služebních cest v roce 1872 setkal s vynálezcem technologie, [[Henry Bessemer|Henrym Bessemerem]].<ref>Tindall a Shi 1994, s. 394</ref> Po návratu do USA Carnegie založil podnik ''Carnegie, McCandless & amp; Company'' a dal postavit dosud největší ocelářský závod na světě – ''J. Edgar Thomson Steel Works'' v Pensylvánii.<ref>Hofstadter, Miller a Aaron 1967, s. 526</ref> Na rozdíl od Rockefellera zvolil Carnegie strategii vertikální integrace – působnost společnosti rozšířil na těžbu železné rudy, železniční a lodní dopravu atd., čímž eliminoval svou závislost na externích dodavatelích a posílil pozici na trhu. V roce 1901, poté co se rozhodl odejít z podnikání, prodal svou společnost za 480 mil. USD investičnímu bankéři [[John Pierpont Morgan|Johnovi Pierpontu Morganovi]], který fúzí s dalšími ocelárnami vytvořil ''[[U. S. Steel]]'', první společnost s kapitálem přes jednu miliardu USD.<ref>Tindall a Shi 1994, s. 396</ref>
 
=== Elektroenergetika ===