Velamos: Porovnání verzí

Bratři Josef a Gustav Heinz se poPo [[První světová válka|první světové válce]] se zabývali prodejem a opravou [[Jízdní kolo|jízdních kol]] a [[Motocykl|motocyklůmotocykl]]ů bratři Josef a Gustav Heinzovi v [[Rapotín|Rapotíně]]ě.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Později byla založena továrna Továrnu v [[Petrov nad Desnou|Petrově nad Desnou]], dnes součástí obce [[Sobotín]] poměrnězaložili pozdě,až v roce 1930. Dne 1. května 1932 byla firma zaregistrována jako „Velamos''Velamos-Werke Heinz & Co. Fahrradteilefabriken in Zöptau“Zöptau''.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> V nové továrně jejich počáteční výroba činila 30 kskusů jízdních kol za den, do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] vrostla na 150 kskusů.<ref name=":1" /> Za [[První republika|první republiky]] také závody Velamos vyvážely do 18 států [[Evropa|Evropy]] a [[USASpojené státy americké|zámoří]]. Značný podíl představovala produkce volnoběžek a nábojů s [[Protišlapná brzda|protišlapnou brzdou]] typu Torpedo, které byly dobrým [[ExportVývoz|exportním]] artiklem. Továrna Velamos vyrobila v roce 1938 2500025 000 kol.<ref name=":0" /> Za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] byla výroba kol utlumena.

[[Soubor:Kolo Pionýr 22, 80. léta .jpg|vlevo|náhledthumb|Kolo Pionýr 22, 80. léta]]

Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] byla firma jako továrna s německým [[Kapitál|kapitálemkapitál]]em [[Znárodnění|znárodněna]].<ref name=":1" /> Proběhla [[centralizace]] a sjednocení výrobního programu. V Petrově nad Desnou mateřské továrně koncem 50. let bylybyla zcela nově vybudoványvybudovaná montážní hala a další výrobní a logistické prostory. N.Národní p.podnik Velamos byl tvořen základním závodem v Petrově nad Desnou, závodem v Loučné nad Desnou s provozovnou v [[Rejhotice|Rejhoticích]], závodem ve [[Zlaté Hory|Zlatých Horách]], závodem v [[Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]] a závodem ve [[Skuteč|Skutči]].<ref>Martin Totůšek: [https://is.muni.cz/th/ckcay/BP_z_geografie.pdf Výroba jízdních kol v ČR: minulost, současnost a budoucnost (geografické aspekty)], MUNI, bakalářská práce, 16. března 2009</ref> Na československých silnicích byla rozšířena zejména kola zdejší výroby, značek [[Favorit (firma)|Favorit]] [[Rokycany]], [[Liberta]] [[Mělník]], [[Eska Cheb|Eska]] [[Cheb]] a právě Velamos. [[Dovoz]] ze zemí [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]] nebyl tak rozsáhlý, většina československých kol byla určena na [[exportvývoz]], nejen do [[Východní blok|Východníhovýchodního bloku]] i do [[Západní blok|západních zemí]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Zatímco Favorit vyráběl spíše sportovní a silniční kola, Eska turistická a cestovní kola, národní podnik Velamos se specializoval hlavně na dětská kola, avšak vyrábělavyráběl i pánská a dámská cestovní kola. Mezi nejznámější typy kol vyráběných závody Velamos patřila kola Pionýr 22, s dvaadvaceti [[Palec (jednotka)|palcovými]] koly určená pro děti, dámská cestovní kola Lady 26, nebo legendární SOBI 20 s dvaceti palcovými koly, určená pro děti i dospělé. Tato kola si získala velkou oblibu pro svou robustnost a jednoduchost. V 80. letech Velamos pružně zareagoval na potřeby mládeže a na trh vypustil BMX a RMX 20, určená pro sport [[BMX]].<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Velamos Sobotín také vyráběl komponenty pro jízdní kola, používané i dalšími podniky, například náboje a protišlapné brzdy pro kola Eska. Kola Velamos také používala komponenty jiných podniků, např. ráfkové brzdy [[Favorit (jízdní kolo)|Favorit]].

Po [[Sametová revoluce|listopadové revoluci]] výroba pokračovala, ukázaly se snahy o modernizaci výroby používáním [[Dovoz|dovozovýchdovoz]]ových komponentů, zejména z [[Asie]]. V roce 1993 Velamos vyráběl 250 tisíc kol ročně.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Dne 22. 2.února 2002 byl na firmu [[Krajský soud v Ostravě|Krajským soudem v Ostravě]] vyhlášen [[Konkurs (úpadkové řízení)|konkurs]]. Podle účetní závěrky na rok 2017 firma nevykonává žádnou činnost.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Rám zůstal stejný, pouze s malými úpravami. Od konce roku 2016 jsou již kola v prodeji. Chystá se také výroba příslušenství do města. Většina komponentů je vyráběna v Česku. Připravuje se také skládací verze, kvůli které firma odstartovala [[Crowdfunding|crowdfundingovoucrowdfunding]]ovou kampaň, která však byla neúspěšná.<ref>{{Citace elektronického periodika