}}[Dále jen Utajená obrana Šumavy. ].</ref> U objektu č. 35 typu C se dodavatelské firmě nepodařilo obstarat předepsaný plech na zastřešení. Vojenský stavební dozor kpt. pěchoty Soběslav Koblic proto dne 13. 10. 1937 žádal ŘOP o povolení rozestavěný objekt zastřešit vyklenutým železobetonem, protože stěny již byly dokončeny. Proto VSD žádal ŘOP o instrukce "a/ Jaká bude tloušťka stropkustropu, b/Jakým způsobem se spojí klenba se svislým zdivem, c/ Jak bude strop armován, d/Zdali může býti strop rozšířen nad část objektu, ve které jsou schody."<ref>HŘÍDEL, s. 44 - 45.</ref> Na pořízených kontrolních kostkách byla [[Destruktivní zkoušky betonu|destruktivními zkouškami]] prováděnými v [[Kloknerův ústav|Kloknerově ústavu]] v Praze (Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních (při ČVUT)) zjištěna [[krychelná pevnost]] použitého betonu od 247 do 486 kg/cm<sup>2</sup> (45 MPa) podle ČSN 1039:1935. Vojenská správa požadovala krychelnou pevnost 450 kg/cm<sup>2</sup> a za nedodržení snižovala cenu za proveden stavby<ref>Velká kniha o malých bunkrech, s. 69 - 70</ref>. Všechny objekty byly podle plánu postaveny (včetně původně plánovaných objektů úseku dodatečně zařazených do úseku H-33) a dochovaly se do současnosti.<ref name="ropiky42">{{Citace elektronické monografie
