Otevřít hlavní menu

Úsek H-42 lehkého opevnění vz. 37

úsek lehkého opevnění v okrese Prachatice

Poloha a popis úsekuEditovat

 
Pohled na čelní stěnu se záhozem a pravou střílnu
 
Pohled na čelní stěnu se záhozem a pravou střílnu

Úsek lehkého opevnění H-42 Prachatice je situován jihozápadně od Prachatic ve směru na Albrechtovice.[6] Podle původního záměru měly být součástí úseku H-42 i lehké objekty později vytvořeného (po 12. září 1937) úseku H-33, který tvoří uzávěru silnice z Libínského Sedla do Prachatic. Celkem byla naplánována výstavba 40 objektů.[7] Poloha objektů úseku H-42 využívá nadmořské výšky terénu Šumavského podhůří, zejména okolí Albrechtovického kopce (839,4 m n. m.) a Libína (1093 m n. m.). Objekty jsou situovány v nadmořské výšce od 734 do 846 m n. m.[6] Ve výsledném a dochovaném stavu úsek tvoří 16 objektů nového typu vz. 37, z toho: 1 objekt B-100[8], 1 objekt A-120[9], 1 objekt A-140[10], 6 objektů A-160[11], 4 objekty A-180[12], 1 objekt C-2[13] a 2 objekty D-2[14][15] U objektu č. 35 typu C se dodavatelské firmě nepodařilo obstarat předepsaný plech na zastřešení. Vojenský stavební dozor kpt. pěchoty Soběslav Koblic proto dne 13. 10. 1937 žádal ŘOP o povolení rozestavěný objekt zastřešit vyklenutým železobetonem, protože stěny již byly dokončeny. Proto VSD žádal ŘOP o instrukce "a/ Jaká bude tloušťka stropu, b/Jakým způsobem se spojí klenba se svislým zdivem, c/ Jak bude strop armován, d/Zdali může býti strop rozšířen nad část objektu, ve které jsou schody."[16] Na pořízených kontrolních kostkách byla destruktivními zkouškami prováděnými v Kloknerově ústavu v Praze (Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních (při ČVUT)) zjištěna krychelná pevnost použitého betonu od 247 do 486 kg/cm² (45 MPa) podle ČSN 1039:1935. Vojenská správa požadovala krychelnou pevnost 450 kg/cm² a za nedodržení snižovala cenu za provedení stavby[17]. Všechny objekty byly podle plánu postaveny (včetně původně plánovaných objektů úseku dodatečně zařazených do úseku H-33) a dochovaly se do současnosti.[6]

č. Objekt č. Typ Odolnost Souřadnice Betonáž m n.m. Pevnost Stav Sklon Kategorie
1 24 B1-100 N 48°58′38″ s. š., 13°58′5″ v. d. 1. 12. 1937 734 452 dochován[18]
2 25 A-160 Z Z 48°58′29″ s. š., 13°57′56″ v. d. 4. 12. 1937 755 474 dochován šikmý vlevo [19]
3 26 A-160Z Z 48°58′26″ s. š., 13°57′54″ v. d. 30. 11. 1937 778 379 dochován šikmý vlevo[20]
4 27 D2 N 48°58′23″ s. š., 13°57′49″ v. d. 25. 11. 1937 810 486 dochován[21]
5 28 A-160 N 48°58′28″ s. š., 13°57′44″ v. d. 22. 11. 1937 812 444 dochován[22]
6 29 D2 N 48°58′28″ s. š., 13°57′37″ v. d. 18. 11. 1937 842 284 dochován[23]
7 30 A-180 N 48°58′28″ s. š., 13°57′28″ v. d. 29. 10. 1937 828 316 dochován[24]
8 31 A-140 N 48°58′29″ s. š., 13°57′17″ v. d. 26. 10. 1937 825 383 dochován[25]
9 32 A-160 N 48°58′28″ s. š., 13°57′10″ v. d. 25. 10. 1937 828 379 dochován[26]
10 33 A-180 N 48°58′26″ s. š., 13°57′3″ v. d. 22. 10. 1937 837 374 dochován[27]
11 34 A-180 N 48°58′27″ s. š., 13°56′56″ v. d. 20. 10. 1937 846 403 dochován[28]
12 35 C2 N 48°58′32″ s. š., 13°56′47″ v. d. 19. 11. 1937 818 415 dochován[29]
13 36 A-160 N 48°58′27″ s. š., 13°56′46″ v. d. 07. 10. 1937 823 530 dochován šikmý vpravo[30]
14 37 A-120 Z 48°58′28″ s. š., 13°56′20″ v. d. 15. 11. 1937 794 310 dochován[31]
15 38 A-160 N 48°58′18″ s. š., 13°56′13″ v. d. 29. 09. 1937 815 396 dochován šikmý vlevo[32]
16 39 A-180 N 48°58′16″ s. š., 13°56′9″ v. d. 22. 09. 1937 831 247 dochován šikmý vlevo[33]

Historie úseku H-42Editovat

Poloha a taktické určení úsekuEditovat

 
Diagonální pohled na zadní stěnu s vchodem a levou část čelní stěny (ucho) se záhozem
 
Detail záhozu a střechy objektu

Úsek byl plánován a realizován jako součást obrany jihozápadní hranice Československa s Německou říší zajišťované I. armádním sborem Československé armády[34][35][36]. Úsek byl v terénu vytýčen v květnu 1937 velitelem 9. pěší brigády plk. gšt. Františkem Lančem a měl původně zahrnovat 40 lehkých objektů postavených v délce 12 km. Takticky byl určen pro zachycení útoku Wehrmachtu na Prachatice a dále na Strakonice a Písek. Výstavba byla naplánována po obou stranách kóty 1096 Libín, kde měl úsek palbou přetínat silnici z Volar do Prachatic. V době plánování a výstavby tvořil první linii lehkého opevnění ve směru na Prachatice. Výstavbou později plánovaných úseků bezprostředně při čs.-německé hranici se úseky H-42 a H-33 staly druhou linií (sledem) lehkého opevnění a změnilo se tak i taktické určení obou úseků v kontextu zamýšlené strategie a taktiky čsl. armády po mobilizaci v prostoru Prachatic.[37]. Vzhledem k předpokládanému směru úderu Wermacht z jihozápadu prachatická uzávěra měla přispívat ke zdržení útoku na Prahu a na pražskou čáru[38]. V době výstavby úseku H-42 byla nejbližší vojenská posádka v Prachaticích v Žižkových kasárnách[39], kde byla dislokována část (rota) hraničářského praporu 4 z Vimperka[40][41][42][43][44]. Tyto jednotky zajišťovaly v rámci výstavby pouze pochozí hlídky a logistiku (činnost vojenského stavebního dozoru). Vlastní ochranu hranice zajišťovala v politickém okrese Prachatice (Strakonice a Vimperk) v době míru družstva stráže obrany státu (SOS) z praporu 10 se sídlem ve Strakonicích, jehož velitelem byl pplk. Jaroslav Rejžek z velitelství 10. pěší brigády.[45][46][47][48]

Výstavba úsekuEditovat

Velitelství ženijního vojska I. sboru vyzvalo k účasti na soutěži o výstavbu úseku v červenci 1937 šest prověřených stavebních firem, z nichž jedna účast odmítla. Podmínkou bylo provedení stavby 39 lehkých objektů ve lhůtě 90 dnů, maximálně do 31. 10. 1937 (40. objekt byl do projektu zahrnut až po zadání prací). Jako vojenský stavební dozor (VSD) byl určen kpt. pěch. Soběslav Koblic z pěš. pluku 11 a technikem dozoru byl určen čet.asp. Ing. František Svoboda (od podzimu 1937 ppor. prez. služby) z ženijního pluku 5. Ze soutěže o zadání výstavby úseku vyšla vítězně firma Arch. František Fína v Plzni, která nabídla nejnižší cenu 836 749,34 Kč. Po schválení výběru ŘOP byla stavba vítězné firmě zadána dne 29. 7. 1937 a 2. 8. 1937 jí bylo předáno staveniště. Před zahájením prací ještě došlo k upřesnění podmínek a navýšení počtu objektů na 40.[49]V průběhu výstavby došlo k souhře technických a organizačních obtíží. Vybraná firma sice nabídla nejnižší cenu za zhotovení úseku v původním rozsahu (tedy včetně dosud neplánovaného úseku H-33), ale neměla dostatečné manažerské schopnosti a zkušenosti. Nedokázala zajistit potřebný počet dělníků české národnosti (nebo německých odpovídajících bezpečnostním požadavkům), protože poměry na jihozápadní hranici se dramatizovaly sílícími provokacemi henleinovských bojůvek a Sudetoněmeckého Freikorpsu[50]. Kromě toho zadržovala dělníkům příplatky za přesčasy, které byly vzhledem k termínu zhotovení díla a technologickému požadavku na kontinuální betonáž nezbytné. Vznikl konfliktní vztah majitele firmy k vojenskému stavebnímu dozoru i k vlastním zaměstnancům. Dalším faktorem průtahů ve výstavbě objektů byly velmi nepříznivé geografické a dopravní podmínky, protože staveniště bylo dostupné pouze nezpevněnými komunikacemi vedoucími z Prachatic do strmého kopce (nadmořská výška Prachatic je 561 m n. m.). Deštivý podzim roku 1938 tyto problémy ještě umocnil. Postupně též narůstaly neshody mezi důstojníky stavebního dozoru – kpt. Koblicem a ppor. prez. služby Ing. Svobodou. Konflikt vyvrcholil na konci října 1937, kdy si na kpt. Koblice stěžovala stavební firma, technik Svoboda i mužstvo vojenského stavebního dozoru. Šetření zpravodajských orgánů I. armádního sboru prokázalo, že se kpt. Koblic dopustil řady přečinů, např. že se stravoval v kuchyni mužstva, aniž za stravu platil. 15. 11. 1937 byl proto odvelen nazpět k pěšímu pluku 11 a nahrazen por. žen. Ing. Otakarem Gráfem, který byl zároveň vojenským stavebním dozorem úseku H-33. Technikem obou úseků zůstal ppor. Ing. Fr. Svoboda[51].

Dodatečné vyčlenění úseku H-33Editovat

Vzhledem k narůstajícím průtahům ve výstavbě objektů H-42 velitel ženijního vojska I. sboru rozhodl 12. září 1937 o odejmutí části objektů firmě Fína: nejprve 10, následně 14 a nakonec 24 objektů. Z odejmutých objektů na východním křídle původního úseku H-42 byl vytvořen nový úsek H-33. Výstavba úseku H-33 byla svěřena firmě Jenč, Hladeček a Kroft, která úspěšně realizovala výstavbu 19 objektů úseku E-21 Čerňovice[52] a 47 objektů úseku E-22 Stříbro[53]. I za této redukce počtu objektů se podařil staviteli Fínovi dokončit konečný počet 16 objektů (původně číslovaných jako č. 24 – 39) až 4. 12. 1937 a část objektů byla betonováno po sjednané mezní lhůtě předání do konce října.[54] Firma[jaký?]

Úsek H-42 v době mobilizace 23. září 1938Editovat

Po mobilizaci byly k dislokaci do úseků Prachatické uzávěry určeny jednotky 5. divize, jejímž velitelem byl brigádní generál Bedřich Neumann[55]. Původně Hraniční oblast 31. Obranu zajišťoval pěší pluk 11[56][57]. Úkolem 5 divize byla obrana hlavního obranného postavení na západ od toku Vltavy u Zlaté Koruny po Stachy o celkové délce 98 km. Druhé obranné postavení v úseku Netolice-Hluboká zajišťoval pěší pluk 51. Druhé obranné postavení v úseku Lhenice - Libínské Sedlo zajišťoval záložní pěší pluk 61 pěšího pluku 11 z Písku.[58][59]V Prachaticích bylo také velitelské stanoviště pěšího pluku 61.[60]

Úsek H-42 po roce 1938Editovat

Po Mnichovské dohodě byly Prachatice přičleněny k Německé říši.[61]Podobně i úseky H-42 a H-33 jsou názorným příkladem toho, jak německá vojenská a politická správa prosazovala po 1. říjnu 1938 korigování území původně stanoveného k odstoupení Německé říši podle místních politických, dopravních, vojenských a geografických podmínek. Objekty obou úseků H-42 a H-33 s výjimkou 9 objektů č. 1 – 9 byly zahrnuty do území, které ČSR byla nucena odstoupit podle Mnichovské dohody. Z mapy opevnění je zřejmé, že zcela osamocené objekty východního křídla Prachatické uzávěry se staly z vojenského hlediska zcela bezcennými. Toto řešení vedlo k úplnému zachování řopíků, které připadly na území Velkoněmecké říše. 9 objektů u obce Jelemek bylo po 15. březnu 1939, kdy jejich území přešlo do Protektorátu německou vojenskou správou zničeno.[62]Do historie obou úseků spadá i vyúčtování nákladů obou stavebních firem, ke kterému došlo paradoxně až v květnu 1939, tedy po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava a po okupaci bývalé ČSR nacistickým Německem, které tyto objekty měly zabránit. Firmě Fína byl zaplacen doplatek za úsek H-42 389 109,50 Kč a firmě F. Jenč, F. Hladeček a F. Kroft za úsek H-33 1 553 239,71 Kč.

Úsek H-42 po roce 1948Editovat

 
Pohled na zadní stěnu se zásypem a pravé ucho objektu
 
Pohled do interiéru na střílnu
 
Pohled na zadní stěnu se dveřmi a částí záhozu, zbytek maskování práškovými barvami

Vzhledem k poloze směrem k hranici se Spolkovou republikou Německo byl úsek H-42 (stejně jako úsek H-33) po roce 1948 zahrnut do československého opevnění během studené války jako součást obrany státní hranice. V rámci reaktivace řopíků na nich byly provedeny úpravy pro boj v podmínkách jaderné války. Úsek H-42 (stejně jako H-33 a úseky v okolí Volar) se stal součástí obranné linie zajišťované 62. motostřeleckým plukem dislokovaným od 1.10.1958 do 1. 11. 1991 v Prachaticích (jeho předchůdcem byl 62. střelecký pluk dislokovaný tamtéž),[63][64]který byl součástí 15. motostřelecké divize v Českých Budějovicích.[65][66][67]Objekty úseků H-42 i H-33, které nebyly likvidovány v průběhu II. světové války prošly v 50. a 60. tzv. protiatomovými úpravami.[68]Úprava spočívala v čistění a bílení vnitřních stěn objektu a vytvoření záhozu zeminou na vchodové straně. Pro instalované filtroventilační zařízení byl vyzděn cihlový komínek. Zemina na týlové straně si vyžádala vložení vchodové chodbičky z betonových prefabrikátů. Československá lidová armáda k reaktivaci objektů v padesátých letech využívala původní předválečnou výzbroj a vybavení. Plošné zavádění nového čs. univerzálního kulometu UK vz. 59 od roku 1961 vedlo k vývoji nové lafety označované UL1, která zbraň vyvažovala pružinou.[69] Kromě úpravy LO 37 byla v okolí Prachatic budována stálá ženijní opevnění, zejména úkryt ženijní ÚŽ-6[70]. Tyto práce zajišťovala zejména ženijní rota 62. motostřeleckého pluku v jeho záložních prostorech ve Zbytinách a ve VVP Boletice.[71]

Úsek H-42 po roce 1989Editovat

 
Pohled na opravený objekt
 
Pohled na zához opraveného objektu

Dokumentace a prezentace objektů lehkého opevnění je zejména po roce 1989 předmětem zájmu dobrovolníků, amatérských badatelů a výzkumníků, jejichž přínos pro výzkum čs. lehkého opevnění v kontextu historie pohraničí je značný.[6][36][72] Oba prachatické úseky jsou důležitým dokladem o historii města Prachatic a jeho okolí od roku 1918. V širším kontextu patří k hmotným dokladům o proměnách česko-německého pohraničí v době historických mezníků do roku 1938, v letech 1938 – 1945 a v letech 1948 – 1989.

Úsek H-42 v literatuřeEditovat

Budování a problematice čs. opevnění v letech 1935 – 38 je věnována rozsáhlá odborná literatura. Významným tématem je výzkum opevnění na Šumavě před rokem 1938 i po roce 1945, jehož výsledky jsou publikované v renomovaných nakladatelstvích a jehož autory jsou vojenští („pevnostní“) historici zaměřující se na čs. pohraniční fortifikaci.[73]

Úsek H-42 a H-33 v turisticeEditovat

Po roce 1989 se lehké objekty staly předmětem profesionálního i amatérského zájmu, na který navazuje „pevnostní turistika“[74][75][76][77] a pořádání prezentací opevnění a významných událostí spojených s opevňovacími pracemi a záříjovou mobilizací v roce 1938. S ohledem na politické souvislosti se oba úseky lehkého opevnění u Prachatic dochovaly bez destrukce v době německé okupace (jako tomu bylo u úseků tvořících ústupové příčky a vojenské opevnění Prahy). Zatím zde vzniklo jedno muzeum v objektu H-33/10/A-140N (tedy na sousedním úseku H-33).[78][79][80][81] Nezajištěné a nevyužívané řopíky jsou i bezpečnostním a hygienickým rizikem, které se snaží Město Prachatice a další obce řešit.[82]

GalerieEditovat

Pohledy na dochované objektyEditovat

Pohledy na objekty reaktivované po roce 1948Editovat

Pohledy na objekty upravené po roce 1990Editovat

Detaily zemních úprav a rovnaniny u čelní stěnyEditovat

Detaily vchodůEditovat

Detaily střílenEditovat

Detaily interiérů objektů reaktivovaných po roce 1948Editovat

Detaily vnějších stěn objektů reaktivovaných po roce 1948Editovat



OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Eduard Stehlík; ČTVERÁK, Vladimír; DURDÍK, Tomáš; LUTOVSKÝ, Michal; STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Redakce Jaroslav Richter. 2. Dotisk. vyd. Praha: Libri, 2002. 555 fot., obr. s. ISBN 80-7277-096-9. Kapitola Československý pevnostní systém z let 1935-38, s. 387 - 415. (čeština) [Dále jen STEHLÍK.]
  2. SVOBODA, Tomáš; LAKOSIL, Jan; ČERMÁK, Ladislav. Velká kniha o malých bunkrech. Československé lehké opevnění 1936-1938. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 335, [16] s. fot. a map s. ISBN 978-80-204-2422-8. S. 61 66. (čeština) [Dále jen Velká kniha o malých bunkrech.]
  3. HŘÍDEL, Karel; LÁŠEK, Radan. Opevnění z let 1936 - 1938 na Šumavě. 1. vyd. Dvůr Králové nad Labem: FORTE, 2011. 63 s. (Pevnosti). ISBN 80-901580-9-9. (česky) [Dále jen HŘÍDEL.]
  4. CEJPEK, Stanislav. Československá armáda v roce 1938 a obrana jižních Čech. Marginalia Historica V. Roč. 2002, čís. V, s. 243. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. ISSN 1804-5367. (čeština) [Dále jen CEJPEK.]
  5. ANGER, Jan. Na směru hlavního úderu. (Obrana západních a jihozápadních Čech v září 1938.).. Historie a vojenství. Časopis Historického ústavu Československé armády.. Roč. 40 (1991), čís. 6, s. 34 - 35. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. ISSN 0018-2583. (čeština) [Dále jen ANGER.]
  6. a b c d Seznam objektů úseku H-42 Prachatice [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2018-09-18 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  7. HŘÍDEL, s. 23.
  8. Velká kniha o malých bunkrech, s. 120 - 124
  9. Velká kniha o malých bunkrech, s. 116 – 119
  10. STEHLÍK, tamtéž.
  11. STEHLÍK, tamtéž.
  12. STEHLÍK, tamtéž.
  13. STEHLÍK, 396 - 398.
  14. STEHLÍK, tamtéž.
  15. LAKOSIL, Jan. Utajená obrana Šumavy. Lehké opevnění jihozápadní hranice Československa od Mnichova po současnost. Redakce Věra Vlková, David Pazdera. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012 (2012 tisk). 328 + 16 stran barevné přílohy s. ISBN 978-80-204-2791-5. S. 15, 300. (česky) [Dále jen Utajená obrana Šumavy. ].
  16. HŘÍDEL, s. 44 - 45.
  17. Velká kniha o malých bunkrech, s. 69 - 70
  18. Objekt H-42/24/B1-100 [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-08]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (česky) 
  19. Objekt H-42/25/A-160Z [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-08]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (česky) 
  20. Objekt H-42/26/A-160Z [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-08]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (česky) 
  21. Objekt H-42/27/D2 [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-08]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (česky) 
  22. Objekt H-42/28/A-160 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-09]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (čeština) 
  23. Objekt H-42/29/D2 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-09]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (čeština) 
  24. Objekt H-42/30/A-180 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (čeština) 
  25. Objekt H-42/31/A-140 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (čeština) 
  26. Objekt H-42/32/A-160 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2019-03-16]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (čeština) 
  27. Objekt H-42/33/A-180 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (čeština) 
  28. Objekt H-42/34/A-180 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (čeština) 
  29. Objekt H-42/35/C2 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (čeština) 
  30. Objekt H-42/36/A-160 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (čeština) 
  31. Objekt H-42/37/A-120Z [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (čeština) 
  32. Objekt H-42/38/A-160 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (čeština) 
  33. Objekt H-42/39/A-180 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. (čeština) 
  34. SANDER, Rudolf. Abecední přehled dislokace československé mírové armády v letech 1918-1939. Sborník archivních prací.. 2000, roč. 50, čís. 1, s. 205-319. ISSN 0036-5246. (čeština) [Dále jen SANDER.]
  35. FIDLER, Jiří; SLUKA, Václav. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1938. 1. vyd. Praha: LIBRI, 2006. 767 s. ISBN 80-7277-256-2. S. 1 - 767. (čeština) [Dále jen FIDLER.]
  36. a b Historie opevňování Šumavy [online]. Praha: ropiky.net, 2004-03-26 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. (česky) 
  37. HŘÍDEL, s. 23.
  38. LIKOVSKÝ, Jakub; BAUER, Zdeněk. Opevnění Republiky československé 1935-1938.. 1. vyd. Praha: Železný, 1998. 116 s. S. 1 - 116. (čeština) 
  39. FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice. Obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachtice: Město Prachatice, 2012. 410. ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 106. (čeština) [Dále jen Prachatice. Obrazy z paměti města]
  40. HŘÍDEL, s. 11.
  41. SANDER, Rudolf. Abecední přehled dislokace československé mírové armády v letech 1918-1939. Sborník archivních prací.. 2000, roč. 50, čís. 1, s. 205-319. ISSN 0036-5246. (čeština) 
  42. FIDLER, Jiří; SLUKA, Václav. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1938. 1. vyd. Praha: LIBRI, 2006. 767 s. ISBN 80-7277-256-2. S. 1 - 767. (čeština) [Dále jen FIDLER.]
  43. Hraničářský prapor 4 [1938-1938] 4th Border Battalion [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. (čeština, angličtina) 
  44. 4. hraničářský prapor Vimperk - r. 1930-32 (73 fotografií) Dobové fotografie z 4. hraničářského praporu Vimperk. [online]. Cheb: Vojensko.cz [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. (čeština) 
  45. LÁŠEK, Radan. Velitelé praporů SOS. Redakce Olga Pensdorfová a Tomáš Kubeš. Praha: Codyprint, 2009. 227 s. ISBN 978-80-903892-0-5. Kapitola 10/Prapor Strakonice pplk. Jaroslav Rejžek, s. 82 - 90. (čeština) 
  46. Přehled obvodů, velitelů, početních stavů a ztrát praporů SOS [online]. Praha: Codyprint, 2017 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. (čeština) 
  47. LÁŠEK, Radan. Ztracené varty – strážci šumavské hranice 1938. 1. vyd. Praha: Codyprint, 2018. 248 s. ISBN 978-80-903892-4-3. Kapitola Velitelé šumavských praporů, s. 28. (čeština) 
  48. LÁŠEK, Radan. Jednotka určení SOS. Díl třetí. Praha: Codyprint, 2008. 335 il., mapy, portréty, faksim. s. ISBN 978-80-902964-9-7. (čeština) 
  49. HŘÍDEL, s. 23.
  50. SVITÁK, Miloslav. Krvavá hranice západních a jižních Čech na podzim 1938 : incidenty mezi čs. jednotkami a henleinovci : události od 12. září 1938 do 11. října 1938 pohledem zpravodajského oddělení I. sboru. 1. vyd. Jindřichův Hradec: Miloslav Sviták, Jindřichův Hradec, 2017. 272 ilustrace, mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-906853-0-7. S. 5 - 272. (čeština) 
  51. HŘÍDEL, s. 24.
  52. Seznam objektů úseku E-21 Čerňovice [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2011-5-12 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. (čeština) 
  53. Seznam objektů úseku E-22 Stříbro [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2009-12-22 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  54. HŘÍDEL, s. 23.
  55. JAKL, Tomáš. Před čtyřiceti lety zemřel generál Neumann, účastník tří odbojů [online]. Praha: Vojenský historický ústav [cit. 2018-11-25]. 
  56. HŘÍDEL, s. 23.
  57. HAMÁK, Bedřich; VONDROVSKÝ, Ivo. Mobilizovaná československá armáda 1938 (30. září 1938). 2., dopl. a opr.. vyd. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint Dvůr Králové nad Labem, 2011. 207 [10] složených l. barev. obr. příl. : il., mapy, portréty, plány, faksim s. ISBN 978-80-86011-44-8. S. 5 - 207. [Dále jen HAMÁK]
  58. HŘÍDEL, s. 11.
  59. Pěší pluk 11.11th Infantry Regiment [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. (čeština, angličtina) 
  60. CEJPEK, s. 243.
  61. FENCL, Pavel. Prachatice. Praha. Litomyšl. Třeboň.: Paseka.Státní oblastní archiv v Třeboni, 2007. 60 s. (Zmizelé Čechy). ISBN 978-80-7185-843-0. S. 27. [Dále jen Prachatice. Zmizelé Čechy.]
  62. HŘÍDEL, s. 27.
  63. 62. motostřelecký pluk.62nd Motor Rifle Regiment [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. (čeština, angličtina) 
  64. VULTERÝN, Ivan, et al. Vojsko v Prachaticích. 1. vyd. Praha: nákladem vlastním, 2017. 126 s. [Dále jen VULTERÝN]
  65. DUBÁNEK, Martin; LAKOSIL, Jan; MINAŘÍK, Pavel. Utajená obrana železné opony: Československé opevnění 1945–1964. Praha: Mladá fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1758-9. S. 22–24.  [Dále jen Dubánek.]
  66. Dubánek, s. 29–32.
  67. LAKOSIL, Jan. Šumava krásná i smrtící v dobových fotografiích a dokumentech : lehké opevnění, okupace, železná opona. Praha: Mladá fronta, 2014. 286 s. ISBN 978-80-204-3481-4. S. 1. 
  68. HŘÍDEL, s. 27.
  69. HŘÍDEL, s. 16 - 17.
  70. Dubánek, s. 124 – 126.
  71. VULTERÝN, s. 111
  72. LAKOSIL, Jan. H-42 snadno a rychle [online]. Praha: ropiky.net, 2005-10-18 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  73. HŘÍDEL, s. 23.
  74. DUBÁNEK, Martin; LAKOSIL, Jan; FIC, Tomáš; PILVOUSEK, Tomáš. Nové putování po československém opevnění 1935-1989. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2017. 310 s. (Tipy na výlet). ISBN 978-80-204-4393-9. S. 1 - 310. 
  75. DUBÁNEK, Martin; FIC, Tomáš; LAKOSIL, Jan. Putování po československém opevnění 1935-1989. Muzea a zajímavosti. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 258 s., [40] s. barev. obr. s. ISBN 978-80-204-2200-2. S. 1–258. 
  76. ŠMÍDA, Zdeněk. Státní hranice a pohraniční turistika [online]. Zdeněk Šmída, rev. 2017 [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  77. VLASÁK, Petr. Ve stínu [online]. Týn nad Vltavou: Petr Vlasák [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  78. Československé opevnění. Areál bývalého československého opevnění na Prachaticku. [online]. Prachatice: Areál bývalého československého opevnění na Prachaticku. [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  79. Usek H-33 Prachatice ropik c.18 [online]. IGRACEK27, 2009-4-29 [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  80. Objekt H-33/10/A-140 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-14]. 
  81. FRÖHLICHOVÁ, Leona. Bunkrů jsou desítky, lidé o nich často ani nevědí. Prachatický Deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2017-2-7 [cit. 2018-11-14]. Roč. 2017, čís. 2017-2-7. Dostupné online. ISSN ?. 
  82. FRÖHLICHOVÁ, Leona. V bunkru v lese našli mrtvého bezdomovce. Prachatický Deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2017-2-17 [cit. 2018-11-15]. Roč. 2017, čís. 2017-2-17. Dostupné online. ISSN ?. 

LiteraturaEditovat

  • ANGER, Jan. Na směru hlavního úderu. (Obrana západních a jihozápadních Čech v září 1938.).. Historie a vojenství. Časopis Historického ústavu Československé armády.. Roč. 40 (1991), čís. 6, s. 34 - 35. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. ISSN 0018-2583. 
  • CEJPEK, Stanislav. Československá armáda v roce 1938 a obrana jižních Čech. Marginalia Historica V. Roč. 2002, čís. V, s. 243. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. ISSN 1804-5367. 
  • DUBÁNEK, Martin; FIC, Tomáš; LAKOSIL, Jan. Putování po československém opevnění 1935-1989. Muzea a zajímavosti. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 258 s., [40] s. barev. obr. s. ISBN 978-80-204-2200-2. S. 1 - 258. 
  • DUBÁNEK, Martin; LAKOSIL, Jan; FIC, Tomáš; PILVOUSEK, Tomáš. Nové putování po československém opevnění 1935-1989. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2017. 310 s. (Tipy na výlet). ISBN 978-80-204-4393-9. S. 1 - 310. 
  • DUBÁNEK, Martin; LAKOSIL, Jan; MINAŘÍK, Pavel. Utajená obrana železné opony. Československé opevnění 1945-1964. Redakce David Pazdera. Praha: Mladá fronta, 2008. 216+32 stran barevných příloh s. ISBN 978-80-204-1758-9. S. 89–90. 
  • FENCL, Pavel. Prachatice. Praha. Litomyšl. Třeboň.: Paseka.Státní oblastní archiv v Třeboni, 2007. 60 s. (Zmizelé Čechy). ISBN 978-80-7185-843-0. S. 27. 
  • FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice. Obrazy z paměti města. Prachtice: Město Prachatice, 2012. 410. ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 106. 
  • FIDLER, Jiří; SLUKA, Václav. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1938. Praha: LIBRI, 2006. 767 s. ISBN 80-7277-256-2. S. 1 - 767. 
  • HAMÁK, Bedřich; VONDROVSKÝ, Ivo. Mobilizovaná československá armáda 1938 (30. září 1938). 2., dopl. a opr.. vyd. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint Dvůr Králové nad Labem, 2011. 207 [10] složených l. barev. obr. příl. : il., mapy, portréty, plány, faksim s. ISBN 978-80-86011-44-8. S. 5 - 207. 
  • HŘÍDEL, Karel; LÁŠEK, Radan. Opevnění z let 1936 - 1938 na Šumavě. 1. vyd. Dvůr Králové nad Labem: FORTE, 2011. 63 s. (Pevnosti). ISBN 80-901580-9-9. S. 23. 
  • LAKOSIL, Jan. H-42 snadno a rychle [online]. Praha: ropiky.net, 2005-10-18 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  • LAKOSIL, Jan. Historie opevňování Šumavy [online]. Praha: ropiky.net, 2004-03-26 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  • LAKOSIL, Jan; SVOBODA, Tomáš. Sudety 1938.Pohledem důstojníků německé armády. Redakce Věra Vlková, David Pazdera. Praha: Mladá fronta, 2013. 244 s., [26] s. faksim. a fot. s. ISBN 978-80-204-2894-3. S. 1–243. 
  • LAKOSIL, Jan. Šumava 1938. prvé. vyd. Praha: Mladá fronta, 2018. 280 s. ISBN 978-80-204-4816-3. 
  • LAKOSIL, Jan. Šumava krásná i smrtící v dobových fotografiích a dokumentech : lehké opevnění, okupace, železná opona. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 286 s. ISBN 978-80-204-3481-4. S. 1. 
  • LAKOSIL, Jan. Utajená obrana Šumavy. Lehké opevnění jihozápadní hranice Československa od Mnichova po současnost. Redakce Věra Vlková, David Pazdera. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012 (2012 tisk). 328 + 16 stran barevné přílohy s. ISBN 978-80-204-2791-5. S. 15, 300. 
  • LAKOSIL, Jan; SVOBODA, Tomáš; ČERMÁK, Ladislav. Souboj bez vítěze. Německé přípravy na dobývání čs. lehkého opevnění v roce 1938. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 310 [16] s. barev. obr. příl. s. ISBN 978-80-204-2201-9. S. 1 - 310. 
  • LÁŠEK, Radan. Jednotka určení SOS. Díl třetí. Praha: Codyprint, 2008. 335 il., mapy, portréty, faksim. s. ISBN 978-80-902964-9-7. 
  • LÁŠEK, Radan. Velitelé praporů SOS. Redakce Olga Pensdorfová a Tomáš Kubeš. Praha: Codyprint, 2009. 227 s. ISBN 978-80-903892-0-5. Kapitola 10/Prapor Strakonice pplk. Jaroslav Rejžek, s. 82–90. 
  • LÁŠEK, Radan. Ztracené varty – strážci šumavské hranice 1938. 1. vyd. Praha: Codyprint, 2018. 248 s. ISBN 978-80-903892-4-3. Kapitola Velitelé šumavských praporů, s. 28. 
  • LIKOVSKÝ, Jakub; BAUER, Zdeněk. Opevnění Republiky československé 1935-1938.. 1. vyd. Praha: Železný, 1998. 116 s. S. 1–116. 
  • Pamětní spis o česko-slovenském stálém opevnění. Překlad Kupka, Vladimír. 1. vyd. Karlov: FORTprint, 2000. 220 s., mp., plánky s. (Pevnosti). ISBN 80-86011-10-0. S. 1 - 200. 
  • SANDER, Rudolf. Abecední přehled dislokace československé mírové armády v letech 1918-1939. Sborník archivních prací.. 2000, roč. 50, čís. 1, s. 205–319. ISSN 0036-5246. 
  • Seznam objektů úseku H-42 Prachatice [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2018-09-18 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  • SVITÁK, Miloslav. Krvavá hranice západních a jižních Čech na podzim 1938 : incidenty mezi čs. jednotkami a henleinovci : události od 12. září 1938 do 11. října 1938 pohledem zpravodajského oddělení I. sboru. 1. vyd. Jindřichův Hradec: Miloslav Sviták, Jindřichův Hradec, 2017. 272 ilustrace, mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-906853-0-7. S. 5 - 272. 
  • SVOBODA, Tomáš; LAKOSIL, Jan; ČERMÁK, Ladislav. Velká kniha o malých bunkrech. Československé lehké opevnění 1936-1938. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 335, [16] s. fot. a map s. ISBN 978-80-204-2422-8. S. 61 - 66. 
  • ŠMÍDA, Zdeněk. Státní hranice a pohraniční turistika [online]. Zdeněk Šmída, rev. 2017 [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  • VULTERÝN, Ivan, et al. Vojsko v Prachaticích. 1. vyd. Praha: nákladem vlastním, 2017. 126 s. 

Externí odkazyEditovat