Dějiny Ruska: Porovnání verzí

Hlavní příčinou další války bylo to, že Osmanská říše nechtěla splnit požadavky na přiznání práv řeckokatolické církvi na svatá místa v Palestině a také privilegia pravoslavným křesťanům. Boje začaly v roce [[1853]]. Rusko vedlo válku proti [[Turecko|Turecku]], [[Anglie|Anglii]], [[Francie|Francii]] a [[Sardinie|Sardinii]]. [[Rakousko-Uhersko]] v této válce bylo v pozici neutrálního státu. Západní státy ve válce podporovaly [[Turecko]], protože měly zájem o ekonomické a politické obchody na Kavkaze a Balkáně. 18. prosince 1853 na [[Černé moře|Černém moři]] porazil viceadmirál [[Pavel Nachimov]] tureckou eskadru [[Osman paša|Osmana paši]]. Na Kavkaze pokračovaly boje mezi tureckými paši a ruskou armádou (17. a 24. červenec]] 1854). V listopadu [[1855]] bylo obsazeno turecké město [[Kars]], jehož obyvatelé byli [[Arméni]] a [[Gruzínci]]. 8. dubna 1854 začala anglo-francouzská flotila bombardovat opevnění [[Oděsa|Oděsy]]. Následně 1. září [[1854]] se anglická, francouzská a turecká vojska vylodila na Krymu. Po 11 měsíců dlouhé [[Bitva o Sevastopol (1854–1855)|bitvě o Sevastopol]] se v srpnu [[1855]] ruská vojska musela města vzdát. Na kongresu v Paříži byla 18. března [[1856]] podepsána mírová smlouva, podle níž [[Ruské impérium]] ztratilo právo podporovat křesťany v [[Osmanská říše|Osmanské říši]] a muselo se vzdát všech pevností na pobřeží Černého moře a vojenské flotily v této oblasti. Krymská válka ukázala velkou technickou zaostalost Ruského impéria oproti západním zemím. Car následně v roce [[1861]] zrušil [[nevolnictví]], vývoj kapitalismu v zemi se začal zrychlovat.