František Smolík: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →top: úprava infoboxu |
m →Stručný životopis: napřímení wikiodkazů |
||
Řádek 35:
== Stručný životopis ==
Pocházel z rodiny se třemi dětmi, otec Ladislav ([[1865]]–[[1922]]) byl vyučený krejčí, spolu se svou manželkou Marií ([[1863]]–[[1899]]) však vedli malé [[smíšené zboží|hokynářství]] s mandlem. František Smolík chodil do měšťanky a později se vyučil elektrotechnikem <ref> František Černý: ''Hraje František Smolík'', Melantrich, Praha, [[1983]], str. 8 </ref>. Od mládí miloval loutkové divadlo. S rodiči navštěvoval občas i pražská divadla (Pištěkovo divadlo, Arénu, [[Lidové divadlo Uranie|Uranii]] i Národní divadlo). Krátce navštěvoval soukromou školu [[Karel Želenský|Karla Želenského]] ([[1908]]) <ref> František Černý: ''Hraje František Smolík'', Melantrich, Praha, [[1983]], str. 16 </ref>. Sám začínal hrát již před [[první světová válka|první světovou válkou]] v různých kočovných a venkovských [[herec]]kých společnostech (Faltysova div. společnost, div. soubor Fr. Franzla-Lešanského, spol. J. E. Sedláčka, spol. Bedřicha Jeřábka, Zöllnerova společnost), kde žil dosti [[nouze|nuzným]] způsobem [[život]]a. Od roku [[1914]] působil na scéně [[smíchov]]ského Intimního (Švandova) divadla a smíchovské Arény. Po [[první světová válka|první světové válce]], kdy bojoval v řadách [[Rakousko-Uhersko|rakouské]] armády v [[Rusko|Rusku]] a v [[Itálie|Itálii]], hrál opět ve [[Švandovo divadlo na Smíchově|Švandově divadle]], v pražské [[Lidové divadlo Uranie|Uranii]] a v sezóně [[1921]]/[[1922]] v divadelním souboru [[Revoluční scéna]] [[Emil Artur Longen|E. A. Longena]], působícím v Adrii na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]].
V roce [[1921]] jej angažoval nově jmenovaný umělecký šéf [[Jaroslav Kvapil]] do činohry [[Divadlo na Vinohradech|Městského divadla na Královských Vinohradech]], kde působil až do roku [[1934]], odkud pak přešel hrát na naši první scénu do [[Národní divadlo|Národního divadla]], kde působil až do roku [[1965]]. K jeho největším úspěchům na této scéně patřilo účinkování v [[Karel Čapek|Čapkově]] [[Bílá nemoc|Bílé nemoci]] koncem 30. let. V roli dr. Galéna se znovu představil v r. 1957. Další výraznou postavou byl Argan v [[Molière|Moliérově]] hře Zdravý nemocný v r. 1960. Byl velmi známý i oblíbený především pro svoji neobyčejnou skromnost, [[charakter]], slušnost, [[noblesa|noblesu]], ohleduplnost, laskavost, zdvořilost i [[kavalír]]ství. Tyto své pozitivní osobní vlastnosti velice často přenášel i do svých četných [[divadlo|divadelních]] a [[film]]ových postav, kdy často hrál jemné, kultivované, oduševnělé a charakterní postavy. František Smolík se objevil už v němých filmech, ale zcela zásadní je jeho účinkování ve filmu zvukovém. Ve třicátých letech a za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] si zahrál hlavní nebo jedny z hlavních rolí například ve filmech Karel Havlíček Borovský (1931), Batalion (1937), Škola základ života (1938) nebo Městečko na dlani (1942). Filmování se věnoval i po válce. Snad vůbec nejznámější se stala postava středoškolského [[profesor]]a Málka z filmu ''[[Vyšší princip (film)|Vyšší princip]]'' ([[1960]]).
Řádek 43:
Od roku [[1924]] spolupracoval také s rozhlasem (např. role Galéna v [[Karel Čapek|Čapkově]] [[Bílá nemoc|Bílé nemoci]]).
Jeho manželka [[Milada Smolíková]], roz. Ortová, se kterou se oženil v roce [[1920]], byla také [[Herec|herečka]], působila v činohře Vinohradského divadla v letech [[1928]]
== Citát ==
| |||