Polsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 91.227.235.20 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Ableton značka: rychlé vrácení zpět |
doplnění, fotky |
||
Řádek 81:
[[Soubor:Europa Jagellonica.svg|náhled|Jagellonská Evropa na konci 15. století]]
[[Soubor:Biskupin - gate and wall.jpg|náhled|vlevo|Rekonstrukce usedlosti [[Lužická kultura|lužické kultury]] z [[doba bronzová|doby bronzové]], [[Biskupin]], cca 700 př. n. l.]]
Polsko jako státní útvar existovalo již v 10. století. První zprávy o něm pocházejí z roku 962/963 a týkají se knížete [[Měšek I.|Měška I.]], který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. V roce 965 Mieszko I /Měško I/ vzal si za manželku českou princeznu Doubravu a v roce 966 za prostřednictví Čechů, Polsko přijalo křesťanství. Jeho rod, [[Piastovci]], vládl v Polsku až do roku 1370, často ve sporech s českými [[Přemyslovci]]. Roku [[1025]] se [[Boleslav Chrabrý]] nechal jako první polský vládce korunovat polským králem; titul však nebyl dědičný. Roku 1241 musela polská knížectví čelit [[Mongolský vpád do Evropy|mongolskému vpádu]], po kterém došlo k zesílení [[Německá východní kolonizace|německé kolonizace]] Slezska. Roku [[1320]] nastoupil na trůn [[Vladislav I. Lokýtek]], jemuž se podařilo sjednotit v té době rozdrobený polský stát.<ref>[http://www.piastowie.kei.pl/piast2/lokietek.htm Władysław Łokietek] piastowie.kei.pl</ref>
Roku [[1385]] bylo smlouvou v [[Krevo|Krevě]] dohodnuto spojení polského království s [[Litevské velkoknížectví|litevským velkoknížectvím]]. Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu [[Jagellonci|Jagellonců]]. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské personální unie až do roku 1569, kdy byla Litva tzv. [[Lublinská unie|lublinskou unií]] těsněji spojena s polským královstvím. K velkému rozkvětu [[Polsko-litevská unie|polsko-litevského dvojstátí]] došlo v 16. století. To provázelo oslabování moci panovníka a velký růst vlivu početné [[šlechta|šlechty]]. V důsledku toho začal být tento stát nazýván ''[[Republika obou národů|Rzecz Pospolita Obojga Narodów]]'' (věc veřejná obou národů, překlad [[latina|latinského]] ''[[Republika|res publica]]''). V polovině 17. století Polskem otřáslo [[Chmelnického povstání]] na Ukrajině a následné války s Osmanskou říší, Švédskem, Ruskem a nájezdy [[Krymský chanát|krymských Tatarů]]. Posilování šlechty a vnitřní rozbroje během 17. století oslabily zemi, takže v letech [[1772]], [[1793]] a [[1795]] si [[Rusko]], [[Prusko]] a [[Rakousko]] v [[Dělení Polska|trojím dělení]] rozdělily Polsko na základě vzájemné dohody.
Řádek 122:
Po pádu režimu na konci 80. let Polsko přijalo šokovou terapii s cílem transformovat svoji ekonomiku. V roce 1999 se země stala členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO) a je jednou z 10 zemí přistoupivších k [[Evropská unie|Evropské unii]] v květnu 2004.
[[Soubor:Tratado de Lisboa 13 12 2007 (01).jpg|náhled|Polští politici [[Radosław Sikorski]], [[Donald Tusk]] a [[Lech Kaczyński]] oslavují podpis [[Lisabonská smlouva|Lisabonské smlouvy]] 13. prosince 2007]]
V roce 2005 se stal premiérem [[Jarosław Kaczyński]] a prezidentem jeho dvojče [[Lech Kaczyński]]. Již během kampaně před parlamentními a prezidentskými volbami bratři Kaczyńští a jejich strana [[Právo a spravedlnost]] (PiS) operovali termínem „čtvrtá republika“ ({{cizojazyčně|pl|''IV Rzeczpospolita''}}). Čtvrtá republika měla podle nich opravit všechno špatné třetí republiky, zejména skoncovat s korupcí, provést důslednou dekomunizaci, rozbít vazby na lidi z předešlého režimu apod. Strana vyhrála oboje volby a začala podle slov svých představitelů budovat čtvrtou republiku. Nastolila silně konzervativní, nacionalistický a [[euroskepticismus|euroskeptický]] politický kurz, který na evropské úrovni budil kontroverze.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4754079.stm Polish nationalism resurgent] BBC, 9. 5. 2006.</ref> Vítězství [[Občanská platforma|Občanské platformy]] roku [[2007]] posunulo zemi blíže k [[neoliberalismus|neoliberalismu]].
Řádek 137 ⟶ 138:
| jazyk = pl
}}</ref>
Aféra s odposlechy otřásla v roce 2014 polskou politickou scénou a přiměla premiéra [[Donald Tusk|Donalda Tuska]] podat demisi.<ref>{{Citace elektronického periodika
Následkem voleb v říjnu roku 2015, po 8 letech vlády [[Občanská platforma|Občanské platformy]], se opět dostalo k moci [[Právo a spravedlnost]]. Předsedkyní vlády se stala [[Beata Szydłová]], rozhodující slovo má však předseda strany [[Jarosław Kaczyński]]. Prezidentem se stal kandidát Práva a spravedlnosti [[Andrzej Duda]]. Dne 7. prosince 2017 ustála Beata Szydłová hlasování o nedůvěře polské vlády, avšak již následujícího dne podala jakožto předsedkyně vlády [[Demise|demisi]] do rukou polského prezidenta Dudy, který vzápětí jmenoval novým předsedou vlády jejího stranického kolegu, bývalého místopředsedu vlády a ministra financí [[Mateusz Morawiecki|Mateusze Morawieckého]].<ref>{{Citace elektronického periodika▼
| titul = Odposlechy z varšavských restaurací. Morawieckého ohrožují pět let staré nahrávky, nervózní je i opozice
| periodikum = Český rozhlas
| datum_vydání = 11. října 2018
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/polsko-odposlechy-restaurace-sova-a-pratele-premier-mateusz-morawiecki-pravo-a_1810111200_haf
▲}}</ref> Následkem voleb v říjnu roku 2015, po 8 letech vlády [[Občanská platforma|Občanské platformy]], se opět dostalo k moci [[Právo a spravedlnost]]. Předsedkyní vlády se stala [[Beata Szydłová]], rozhodující slovo má však předseda strany [[Jarosław Kaczyński]]. Prezidentem se stal kandidát Práva a spravedlnosti [[Andrzej Duda]]. Dne 7. prosince 2017 ustála Beata Szydłová hlasování o nedůvěře polské vlády, avšak již následujícího dne podala jakožto předsedkyně vlády [[Demise|demisi]] do rukou polského prezidenta Dudy, který vzápětí jmenoval novým předsedou vlády jejího stranického kolegu, bývalého místopředsedu vlády a ministra financí [[Mateusz Morawiecki|Mateusze Morawieckého]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 330 ⟶ 336:
[[Kašubové]] na pobřeží Baltského moře, [[Goralé]] v Karpatech a Slezané jsou považováni za etnické podskupiny polského národa. Část Slezanů v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] hovoří [[Slezština (lechický jazyk)|slezštinou]], která má několik nářečí. V Horním Slezsku žije také velmi početná německá menšina a stále se zde používá [[slezská němčina]].
[[Židé v Polsku]] představovali před 2. světovou válkou největší židovskou komunitu na světě čítající 3-3,3 miliony osob.
| titul = Holocaust v Polsku
| url = https://www.holocaust.cz/dejiny/holocaust-v-evropskych-zemich/holocaust-v-polsku/
| vydavatel = www.holocaust.cz
| datum_aktualizace = 26. 09. 2011
}}</ref> Během války bylo německými nacisty povražděno asi 90 % židovské populace v Polsku.
[[Češi v Polsku|Česká menšina v Polsku]] žije především v okolí [[Zelów|Zelova]] a jedná se o potomky [[Jednota bratrská|českobratrských]] exulantů.<ref>"[http://www.rozhlas.cz/krajane/clanky/_zprava/exilcz-zelow-cesta-tam--1456382 Exil.cz: Zelow – cesta tam…]". Český rozhlas. 11. prosince 2012.</ref> Před druhou světovou válkou žilo v Zelově kolem 6 000 Čechů. Česká menšina žila také na území tzv. [[Český koutek|Českého koutku]] v [[Kladsko|Kladsku]]. V roce 2002 se k menšině hlásilo 386 obyvatel.
Lehká tatarská jízda byla v minulosti součástí polsko-litevských vojsk a v Polsku stále žije starousedlá menšina [[Tataři|Tatarů]].<ref>[http://www.navychod.cz/articles.php?id=e5ce09fc-a2d5-11df-aa30-00304830bcc4 Tatarští muslimové v polsko-litevském státě]. Navýchod. 3/2008</ref>
V rámci [[Operace Visla]], která byla původně namířena proti banderovcům, bylo z jihovýchodního Polska v roce 1947 deportováno asi 140 000 Ukrajinců na území, která Polsko po válce nově získalo od Německa. Na počátku 21. století do Polska přijelo za prací více než milion Ukrajinců.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukrajinci se stěhují do Polska. Ve Wroclawi už jich dnes žije přes padesát tisíc
| periodikum = Česká televize
| datum_vydání = 29. ledna 2017
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2024796-ukrajinci-se-stehuji-do-polska-ve-wroclawi-uz-jich-dnes-zije-pres-padesat-tisic
}}</ref>
Velký pokles zaznamenala v posledních letech [[porodnost]], navzdory tomu, že se jedná o jeden z nejvíce [[Římskokatolická církev v Polsku|katolických]] států Evropy a byl zde obnoven zákaz [[potrat]]ů.
Řádek 468 ⟶ 486:
=== Sport ===
[[Soubor:Fanzone Warschau Polen-Cz DSC 1808.JPG|náhled|Polští fanoušci sledují [[mistrovství Evropy ve fotbale 2012|mistrovství Evropy ve fotbale]] konané v Polsku roku 2012]]
K nejpopulárnějším sportům v Polsku patří fotbal, volejbal, plochá dráha, tenis nebo klasické lyžování. Mezi známé fotbalové kluby patří například Legia Warszawa, Lech Poznaň nebo Wisla Kraków. Největší úspěchy dosahuje tato země především ve volejbalu a ploché dráze.
Řádek 475 ⟶ 494:
=== Kulturní dědictví UNESCO ===
[[Soubor:Wieliczka salt mine Poland 26.
{| width="70%"
| width="50%" valign="top" |
| |||