František Gel: Porovnání verzí

V roce [[1919]] Gel vystudoval gymnázium v [[Prostějov]]ě. Pak absolvoval jednoroční abiturientský kurs obchodní akademie. V [[Brno|Brně]] začal, ale nedokončil, studium práv. V roce [[1924]] začal pracovat jako brněnský dopisovatel pražského časopisu Soudní síň a díky [[Rudolf Těsnohlídek|Rudolfu Těsnohlídkovi]] byl přijat do redakce [[Lidové noviny|Lidových novin]] na zástup. Gel se ihned chopil příležitosti a v průběhu svého zastupování napsal pro Lidové noviny přes sto soudniček, které zaujaly i bratry Čapkovy. Ti vyjednali mladému novináři post řádného redaktora. V letech 1924–1933 vedl v Lidových novinách rubriku "Ze soudní síně". V roce [[1933]] odešel do nakladatelství [[Melantrich]]. V únoru [[1934]] málem přišel o život ve Vídni, kde působil jako reportér, při krvavých bojích mezi Heimwehrem a sociálními demokraty. Po okupaci zbytku Československa v roce [[1939]] musel za své protinacistické články uprchnout do zahraničí. Podařilo se mu to nakonec až na třetí pokus. Do exilu odešel přes [[Maďarsko]], kde byl za nelegální překročení hranic uvězněn, a [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Po příchodu do [[Francie]] byl prezentován 26. ledna [[1940]] v čs. zahraniční armádě ve Francii jako vojín jezdectva v záloze. Po pádu Francie uprchl do Velké Británie. Zde byl pro zdravotní nezpůsobilost 2. října 1940 propuštěn do civilu. Gel se nehodlal s touto situací smířit a snažil se uplatnit jako vojenský redaktor. Sám tuto funkci formuloval a podařilo se mu prosadit na MNO její zavedení v čs. zahraniční armádě. Do této funkce byl jmenován výnosem MNO/NT č 16/42 ze dne [[1. červenec|1. července]] [[1942]].

[[Soubor:MěstoAlbrechtice-rodnýdůmGel.JPG|rightvpravo|thumbnáhled|Rodný dům - Město Albrechtice]]

[[Soubor:MěstoAlbrechtice-deskaGel.JPG|rightvpravo|thumbnáhled|Pamětní deska na rodném domu - Město Albrechtice]]

* Marek, Jindřich. Šeříkový sólokapr – Příběhy spojeneckých novinářů a vojáků z května 1945. ''Svět křídel. 2002.'' <nowiki>{{ISBN |80-85280-81-7</nowiki>}}