Verze z 23. 1. 2019, 00:55 editovat Sabio (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 656 editací doplnění ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 3. 2019, 14:30 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 269 editací m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 31: Mimo hlavní tři tábory existovalo přibližně 40 [[pobočné tábory KL Auschwitz-Birkenau\|pobočných táborů]], z nichž se některé nacházely až desítky kilometrů od hlavních táborů, jejichž obsazenost se pohybovala od několika desítek po několik tisíc osob.<ref name="Gutman17">Gutman, Yisrael. „Auschwitz—An Overview“ in Gutman, Yisrael & Berenbaum, Michael. ''Anatomy of the Auschwitz Death Camp'', Indiana University Press, 1994; this edition 1998, p. 17.</ref> Stejně jako všechny [[Nacismus\|nacistické]] koncentrační tábory, byly i tábory komplexu Auschwitz spravovány nacistickou ozbrojenou organizací [[Schutzstaffel\|SS]]. Velitelem tábora byl do léta 1943 [[Obersturmbannführer]] SS [[Rudolf Höss]], jehož poté ve funkci nahradili [[Arthur Liebehenschel]] a [[Richard Baer]]. Höss o chodu tábora podal detailní popis během poválečných [[Norimberský proces\|norimberských procesů]] a ve své autobiografii. Byl oběšen 16. dubna 1947 naproti krematoriu v táboře Auschwitz I. Deník Rudolfa Hösse, sepsaný během zajetí po válce,<ref>Höss, R.: Velitelem v Osvětimi, Academia 2006, {{ISBN \|80-200-1471-3}}.</ref> se stal předlohou pro román ''[[Smrt je mým řemeslem]]'' [[Robert Merle\|Roberta Merleho]].<ref>Merle, R.: Smrt je mým řemeslem, Naše vojsko 2005, {{ISBN \|80-206-0768-4}}.</ref> == Auschwitz I (''Stammlager'') == Řádek 53: Většina vězňů z prvních transportů zpočátku pracovala zejména na výstavbě a rozšiřování tábora. Do března roku [[1941]] jich bylo v táboře internováno na 10 900, převážně Poláků. === Tábor v dalších letech === Auschwitz I. fungoval převážně jako mužský tábor. Od října [[1941]] do března [[1942]] v něm byl zřízen oddělený tábor pro sovětské válečné zajatce (''Russisches Kriegsgefangenen Arbeitslager''). Konkrétně šlo o 9 bloků v levé části tábora (bloky 1, 2, 3, 12, 13, 14, 22, 23, 24). [[Sovětští váleční zajatci během druhé světové války\|Sovětští zajatci]] žili v horších podmínkách než ostatní vězni a dozorci s nimi zacházeli obzvláště surově. V [[březen\|březnu]] [[1942]], kdy z původních 10 000 zajatců zůstalo naživu už jen 945, byli přestěhováni do nově vznikajícího tábora v Birkenau. Krátce po jejich odchodu byla vymezena část tábora pro ženský koncentrační tábor (''Frauenkonzetrationslager''). Tento úsek (tvořený bloky 1–10) byl od mužského tábora izolován vysokou zdí a měl i samostatný vchod. Po přestěhování žen do Birkenau (v [[srpen\|srpnu]] [[1942]]) byly bloky opět včleněny do mužského tábora. Řádek 246: == Povědomí o Auschwitzu == Studie Forsa institutu a nadace Körber Foundation z roku 2017 zjistila, že pouze 47~~ ~~ % německých studentů ve věku 14 – 16 let dokázalo správně odpovědět, co je to Auschwitz-Birkenau.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Víc než polovina německých teenagerů neví, co se stalo v Osvětimi a Březince \| periodikum = Český rozhlas \| datum_vydání = 29. září 2017 \| url = https://wave.rozhlas.cz/vic-nez-polovina-nemeckych-teenageru-nevi-co-se-stalo-v-osvetimi-a-brezince-5989264 }}</ref> Podle průzkumu, který v roce 2018 zveřejnil americký deník ''Washington Post'', 66~~ ~~ % mladých Američanů a 44~~ ~~ % dospělých nevědělo, že Auschwitz-Birkenau byl nacistický koncentrační tábor.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Šest milionů mrtvých Židů nestačilo. Američané stále nevědí, co je to Osvětim \| periodikum = Reflex

Auschwitz: Porovnání verzí