Poděbrady: Porovnání verzí

'''Poděbrady''' jsou [[Lázně|lázeňské]] [[město]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] v [[Okres Nymburk|okrese Nymburk]]. Město se nachází v úrodné [[Polabí|polabské nížině]] na řece [[Labe|Labi]], necelých 50 km východně od [[Praha|Prahy]] u [[dálnice D11]]. Leží v nadmořské výšce 184–190 metrů. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Výměra katastru města je 33,70 km².

 

 

Zdejší [[městská památková zóna]], vyhlášená v&nbsp;roce 1992,<ref name="turi">{{Citace elektronické monografie

Někdy na přelomu 12. a 13. století vzniklo nové šlechtické sídlo Poděbrady, o kterém je první písemná zmínka z roku 1223 a je zde zmiňován Hroznata z Poděbrad.<ref name="promeny12" /> Po smrti Hroznatova syna Viléma z Poděbrad roku 1262 sídlo získal jako [[odúmrť]] český král [[Přemysl Otakar II.]] a&nbsp;v&nbsp;letech 1262–1268 nechal na opukovém návrší nad řekou postavit kamenný vodní [[hrad]] – dnešní [[Poděbrady (zámek)|Zámek Poděbrady]].<ref name="pruvodce8">Hrabětová (1999), s. 8.</ref><ref>Šmilauerová (2001) uvádí, že není jasné, jak sídlo poděbradských pánů vlastně vypadalo. Přemysl Otakar I. mohl od předchozích majitelů získat dvorec, ale možná již románský hrad, který mohl být následně pouze přestavěn.</ref> Původní osada poté postupně zanikla, protože lidé přesídlili do blízkosti hradu. V Otakarově době byl při původním vchodu do hradu na jeho východní straně vystavěn gotický [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostel Povýšení svatého Kříže]] a právě v jeho okolí vznikla nová ves, písemně poprvé jmenovaná roku 1345.<ref name="promeny17"> Šmilauerová (2001), s. 17.</ref> Přemysl Otakar II. i jeho syn [[Václav II.]] si Poděbrady oblíbili a často zde pobývali.

 

 

Za krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] panství ztratilo na svém významu a bylo několikrát zastaveno, z toho naposledy Hynku z Lichtenburka, který ho získal v [[Manská soustava|manství]]. Po jeho smrti ho získala Hynkova dcera Eliška, manželka [[Boček z Kunštátu a Poděbrad|Bočka z Kunštátu]].<ref name="pruvodce8" /> Největšího rozkvětu dosáhlo panství právě za pánů [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|z Kunštátu a Poděbrad]], kteří tu vládli v&nbsp;letech 1347–1495. Například přebudovali hrad (ten pak odolal třem obléháním v letech 1402, 1420 a&nbsp;1426) a na jeho západní straně založili nové městečko s velkým náměstím, které zůstalo centrem Poděbrad dodnes.<ref name="promeny19">Šmilauerová (2001), s. 19.</ref> Městečko s hradem chránilo nově zbudované opevnění<ref>Šmilauerová (2001: 33) uvádí, že o hradbách, jejich trase a podobě máme jen velice kusé informace. Jistým jejich dokladem je dnešní název ulice Na Valech. Předpokládá, že ho tvořil příkop, hliněné valy s dřevěnými roubenými hradbami a trojice bran (Pražská, Nymburská a Kostelní či Hradecká). V polovině 17. století už opevnění neexistovalo, brány vydržely déle. Příkop byl zasypán až po roce 1838.</ref> se třemi branami, které ale nezahrnovalo Nymburské a Kostelní předměstí – kostel se tak ocitl mimo opevnění.<ref name="promeny29">Šmilauerová (2001), s. 29.</ref> Nechali také vybudovat [[Sánský kanál]] a&nbsp;základ [[Poděbradská rybniční soustava|poděbradské rybniční soustavy]] (až do 18. století zde byla jedna z nejvýznamnějších [[Rybníkářství|rybníkářských]] oblastí). Založili také řadu vesnic a dvorů – dnešní okolní Lhoty, Zboží a Nové Vsi.<ref name="pruvodce9">Hrabětová (1999), s. 9.</ref> Z tohoto rodu pocházel i&nbsp;slavný „husitský král“ [[Jiří z Poděbrad]], jenž byl korunován v&nbsp;roce [[1458]]. Král Jiří z poděbradského panství postupně vybudoval druhé největší dominium v zemi, hned za [[Rožmberkové|Rožmberky]].<ref name="promeny23">Šmilauerová (2001), s. 23.</ref> Jiřího synové Poděbrady roku [[1472]] povýšili na město a udělili jim četná práva a&nbsp;městský znak.<ref name="pruvodce11">Hrabětová (1999), s. 11.</ref> Po smrti krále Jiřího spravoval panství jeho syn [[Hynek z Poděbrad]], který o něj byl roku 1495{{Fakt/dne|20170629204840|}} podvodně připraven ve prospěch [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]].<ref name="promeny39">Šmilauerová (2001), s. 39.</ref>

 

=== V majetku královské komory ===

 

V letech [[1495]]–[[1839]] bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou (s výjimkou období, kdy bylo panství zastaveno).<ref name="pruvodce12">Hrabětová (1999), s. 12.</ref> Pro [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] se poděbradské panství stalo oblíbeným loveckým revírem a jeho přízeň mu přinesla novou prosperitu.<ref name="promeny49">Šmilauerová (2001), s. 49.</ref> Proto zde také roku 1538 založil oboru pro chov [[Daněk evropský|daňků]], bažantnici<ref name="promeny82">Šmilauerová (2001), s. 82.</ref> a&nbsp;zdejší hrad nechal přestavět za vedení italských stavitelů na [[Renesance|renesanční]] zámek (přestavba probíhala v letech 1548–1582 a byla dokončena až za Rudolfa II.).<ref name="pruvodce12" />

=== Poděbrady po objevení pramenů minerálky ===

[[Soubor:Secesni vily Podebrady.jpg|náhled|vlevo|Secesní vily ve Studentské ulici jsou ukázkou nových čtvrtí, založených po objevení pramenů minerálky]]

Objevení minerálních vod město změnilo k nepoznání. V&nbsp;roce 1907 už byly vyvrtány tři veřejné prameny (Bülowův, Hohenlohe a&nbsp;Charicléa) a&nbsp;v&nbsp;roce 1908 byly založeny [[Lázně Poděbrady|poděbradské lázně]], které měly velký vliv na další rozvoj města.<ref>Prvním lázeňským objektem v&nbsp;Poděbradech ovšem byly železité lázně na Zálabí, v blízkosti [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Poděbrady)|havířského kostelíčka]]. Byly otevřeny v&nbsp;roce 1722, ale přestože v roce 1832 zde byl vystavěn zděný lázeňský dům, lázně zůstaly malé a&nbsp;v&nbsp;roce 1938 zanikly. (Šmilauerová 2001: 193)</ref>

 

== Významné památky, prostory a stavby ==

{{Viz též|Seznam kulturních památek v Poděbradech}}

 

Dominanty Jiřího náměstí tvoří [[poděbrady (zámek)|poděbradský zámek]] a [[pomník Jiřího z Poděbrad]] od sochaře [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]], patřící k vrcholům české monumentální plastiky 19. století, před jeho branou. Na náměstí stojí také [[Mariánský sloup (Poděbrady)|Mariánský sloup]] z&nbsp;roku 1765, postavený na památku morové epidemie z&nbsp;roku 1714. Budova občanské záložny byla dokončena v&nbsp;roce 1899. Renesanční stará radnice je dnes sídlem městské knihovny, zatímco současná radnice byla vystavěna v&nbsp;roce 1906 v&nbsp;novorenesančním slohu.

| jazyk = česky

}}</ref> V&nbsp;minulosti mělo město i&nbsp;svou malou [[Židé|židovskou]] komunitu, která však zanikla během [[Holokaust|holocaustu]].

[[Soubor:Knihovna, Poděbrady (2016) 02.JPG|náhled|357x357pixelů|Rytina nad vchodem do městské knihovny postavena 1915, restaurována 2016]]

Ve městě se nachází [[Římskokatolická farnost Poděbrady]]. Poděbradské děkanství bylo&nbsp;v roce 1886 povýšeno na [[probošt]]ství (nad portály vstupních dveří kostela Povýšení sv. Kříže a&nbsp;fary jsou kamenné reliéfy se znakem proboštství, zhotovené sochařem Bohuslavem Schnirchem). Církev římskokatolickou zastupuje původně gotický [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady)|kostel Povýšení sv.&nbsp;Kříže]] ze 14.&nbsp;století, v&nbsp;16.&nbsp;století renesančně přestavěný a&nbsp;v&nbsp;19.&nbsp;století opět regotizovaný, který doplňuje raně barokní [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Poděbrady)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]]. V&nbsp;průčelí kostelíčka jsou plastiky od [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]]. Třetím kostelem je funkcionalistický kostel Husova sboru Církve československé husitské z&nbsp;roku 1937. [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Poděbradech|Českobratrská církev evangelická]] má kostel v Husově ulici č. 16. Ten byl postaven v roce 1962 namísto staršího kostela, který v Husově ulici stál od roku 1878 do roku 1962, kdy byl zbourán kvůli stavbě silnice. [[Církev bratrská]] v&nbsp;roce 2007 dokončila svou modlitebnu [[Bétel]]. Synagoga v&nbsp;Husově ulici, postavená v&nbsp;roce 1852, byla zbourána v&nbsp;roce 1958.<ref name="holocaust">{{Citace elektronické monografie

| příjmení =

 

== Školství ==

 

[[Univerzita Karlova|Univerzita Karlova v Praze]] zde provozuje Středisko jazykové a&nbsp;odborné přípravy UK ÚJOP. Ve městě se nachází šest středních škol, z&nbsp;toho dvě gymnázia ([[Gymnázium Jiřího z Poděbrad]] a&nbsp;[[Ekogymnázium]]), jedna hotelová škola ([[Hotelová škola a Vyšší odborná škola hotelnictví a turismu]]), jedna zemědělská škola ([[Střední zemědělská škola a Střední odborná škola Poděbrady|SZeŠ a SOŠ Poděbrady]]) a&nbsp;dvě střední odborná učiliště (Střední odborné učiliště společného stravování a&nbsp;Střední odborné učiliště Skláren Bohemia). Základní školy jsou dvě (ZŠ&nbsp;T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryka s&nbsp;kapacitou 930 žáků a&nbsp;ZŠ Václava Havla s&nbsp;kapacitou 1000&nbsp;žáků), [[speciální škola]] je jedna a&nbsp;1 mateřská škola s celkem 8 odloučenými pracovišti.<ref name="KIC">{{Citace elektronické monografie

 

== Průmysl a firmy ==

 

Ve středověku město prosperovalo především díky obilnářství a&nbsp;[[rybníkářství]]. [[Poděbradská rybniční soustava]], jež začala vznikat za pánů z Kunštátu, zahrnovala až 48 rybníků, z&nbsp;nichž rybník [[Blato (rybník)|Blato]] o&nbsp;rozloze 973&nbsp;ha byl ve 14.&nbsp;století největším rybníkem u&nbsp;nás. Poděbrady tehdy patřily spolu s&nbsp;Třeboňskem a&nbsp;Pardubickem, mezi největší rybníkářské oblasti v&nbsp;Čechách.

== Sport ==

{{podrobně|Seznam zájmových a volnočasových organizací a skupin Poděbrad}}

 

Vzhledem ke své poloze v&nbsp;nížinném terénu jsou Poděbrady vhodné pro cykloturistiku a&nbsp;protínají je cyklotrasy č.&nbsp;0024 (úsek Libice nad Cidlinou-Byšičky, délka 40&nbsp;km) a č.&nbsp;0019 (úsek Poděbrady-Nymburk, délka 8&nbsp;km).<ref name="Cyklomapa">{{Citace monografie