Egoismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 86.49.187.191 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Matěj Suchánek značka: rychlé vrácení zpět |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 6:
Slovo egoismus vzniklo koncem 18. století a znamenalo původně tolik, co dnešní [[solipsismus]]. Rozšířilo se díky [[Immanuel Kant|Kantovi]], který rozlišil různé významy egoismu, z nich se však ujal pouze význam morální, tj. sobectví.<ref> I. Kant, ''Anthropologie in pragmatischer Hinsicht'', § 2.</ref> Centrální roli hraje egoismus ve filosofii [[Arthur Schopenhauer|A. Schopenhauera]]. Charakterizuje jej zásadou „všechno pro mne a nic pro druhé“ a zároveň tím, že nezná žádné meze. Je to podle něho hlavní motor lidského i zvířecího života, samo jádro individua, proti němuž má [[morálka]] prosazovat [[altruismus]]. Požadavek altruismu ale odmítl [[Max Stirner]], pro něhož je život ze své podstaty egoistický a nemá žádný důvod, proč by se měl omezovat. Na tento názor navázal i [[Friedrich Nietzsche|Nietzsche]], který sice ostře odmítá „pokoutní egoismus“ pokrytců, nicméně soudí, že „vznešené duše mají nárok na to, aby se jim jiní obětovali.“<ref>F. Nietzsche, ''Mimo dobro a zlo''. Aforismus 265. </ref>
Radikálním zastáncem egoismu byl britský matematik a filosof [[Herbert Spencer]], hlavní představitel [[Sociální darwinismus|sociálního darwinismu]]. Na něho pak navazuje i současná diskuse, například okolo pojmu „[[sobecký gen]]“ ([[Richard Dawkins]]): čistý altruismus není možný, anebo se ještě spíš vždy jedná o skrytý egoismus.
Tradice britského myšlení od [[David Hume|Davida Huma]] po [[Adam Smith|Adama Smithe]], ovlivněná [[Bernard Mandeville|Bernardem Mandevillem]], naopak soudila, že člověk prostě tím, že sleduje své vlastní zájmy, zároveň slouží také druhým, jak je to patrné právě v ekonomické směně.<ref>Viz A. Smith, ''Bohatství národů''.</ref> Na rozdíl od předchozích totiž přece jen chápala společenskou povahu člověka a tedy nezapomněla, že sobectví není vlastnost, nýbrž vztah, který není možné připisovat jednotlivcům. Pojmy „čistého“ egoismu i altruismu jsou tedy pouhé konstrukce, které nemají smysl. Ve skutečnosti člověk téměř nikdy nemůže přesně oddělit vlastní prospěch a prospěch druhých a sobectví pak znamená buď to, že se příliš soustřeďuje na svůj vlastní úspěch, anebo že jej druhým nepřeje.
== Odkazy ==
Řádek 28:
{{Portály|Filosofie}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Etické pojmy]]
| |||