Verze z 27. 2. 2019, 10:37 editovat Lamprus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 559 editací →‎Časování sloves: předbudoucí čas značka: editor wikitextu 2017 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 2. 2019, 10:47 editovat zrušit editaci Lamprus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 559 editací m →‎Časování sloves značka: editor wikitextu 2017 Přejít na další porovnání →
Řádek 389: Současné slovanské jazyky se liší počtem '''slovesných časů'''. Jihoslovanské jazyky (kromě slovinštiny) a lužická srbština různou zachovávají původní systém praslovanských časů, především při vyjadřování minulosti. Západoslovanské jazyky (kromě lužické srbštiny), východoslovanské jazyky a slovinština zredukovaly tento systém na čas minulý, přítomný a budoucí. ;Minulé časy Slovanské~~'''~~ minulé časy~~'''~~ jsou následující: * jednoduché – [[aorist]] a [[imperfektum]] – tvořené zvláštními osobními koncovkami; * složené – [[perfektum]] a [[Plusquamperfektum\|pluskvamperfektum]] (předpřítomný a předminulý) – tvořené tvary slovesa být a příčestím minulým. Řádek 447 ⟶ 448: V polštině se préteritum syntetizovalo. Pomocné sloveso se připojuje ve zkráceném tvaru k příčestí jako koncovka: pisałem, pisałeś, pisał; pisaliśmy, pisaliście, pisali. ;Budoucí časy Při vyjadřování ~~'''~~budoucnosti ~~'''~~se liší východoslovanské a západoslovanské jazyky na jedné straně od jihoslovanských jazyků na straně druhé. V první skupině jazyků mají zvláštní tvary '''budoucího času''' (futura) pouze nedokonavá slovesa. Tyto tvary jsou většinou analytické a tvoří se zvláštním budoucím tvarem slovesa být a infinitivem, např. slov. budem písať, budeš písať, bude písať; budeme písať, budete písať, budú písať. Některá slovesa tvoří budoucí čas přidáním [[Předpona\|předpony]] po- k přítomnému tvaru, např. čes. pojedu, půjdu, ponesu, povedu. V polštině se místo infinitivu také používá příčestí minulé: będę pisać = będę pisał/pisała – budu psát. Tímto způsobem se tvoří budoucí čas také ve slovinštině: bom pisal/pisala. Řádek 463 ⟶ 465: V srbštině se pomocné sloveso připojuje k infinitivu: писаћу/pisaću, писаћеш/pisaćeš, писаће/pisaće atd. V jihoslovanských jazycích (kromě slovinštiny) existuje též '''[[Předbudoucí čas\|předbudoucí čas]]''' (futurum II), který se tvoří budoucím časem slovesa být a příčestím minulým. Příklady: bulh. ще съм/бъда писал/писала (šte săm/băda pisal/pisala), chorv. budem pisao/pisala. == Odkazy ==

Slovanské jazyky: Porovnání verzí