Galén: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 31.186.186.122 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Vojtasafr
Bez shrnutí editace
Řádek 13:
 
== Život ==
Galén se (pokouřil ho) - podle vlastního životopisu - narodil v [[Starověké Řecko|řecké]] rodině v [[Pergamon|Pergamu]] ve starobylé [[Mýsie|Mýsii]] (dnes [[Bergama]], [[Turecko]]).<ref name="EB" /> Jeho otec Aelius Nicon byl bohatý stavitel, který se zabýval také zemědělstvím, architekturou, astronomií, astrologií a filosofií. Svého syna chtěl uvést na filosofickou a politickou dráhu a od 14 let jej posílal do různých filosofických škol. Kolem roku 145 mu však ve snu bůh zdraví [[Asklépios]] přikázal, aby dal syna studovat lékařství. V 16 letech tedy nastoupil jako ''therapeutés'' (ošetřovatel) v proslulém Pergamonském Asklépiově chrámu. Po otcově smrti (asi roku 148 nebo 149) zdědil velké jmění a studoval dalších dvanáct let lékařství ve městech [[Smyrna]], [[Korint]] a [[Alexandria]]. Poté se roku [[157]] vrátil do svého rodného města jako lékař a tři až čtyři roky ošetřoval a pečoval o zraněné [[gladiátor]]y. Za dobu jeho působení zahynulo jen pět gladiátorů, kdežto za času jeho předchůdce to bylo 60. Mnoho se naučil o lidském těle a lékařských postupech, zejména o léčení úrazů a zranění, která považoval za ''okna do lidského těla''. Roku [[162]] n.l. se přestěhoval do [[Řím]]a, kde psal, přednášel a veřejně demonstroval své vědomosti z [[anatomie]]. Zvýšil si reputaci jako zkušený lékař, jeho praxe se rozšiřovala o širokou klientelu. Jeden z jeho klientů byl konzul Flavius Boethius, který ho uvedl na císařský dvůr. Zde se stal dvorním lékařem císaře [[Marcus Aurelius|Marka Aurelia]] a osobním důvěrníkem a lékařem jeho syna - budoucího krutého císaře [[Commodus|Commoda]]. Zbytek života strávil na císařském dvoře, kde experimentoval a psal. V letech 165-168 se také podílel na léčení pacientů za velké epidemie (snad neštovic), které podle moderních odhadů podlehly až 3 miliony lidí.
 
Roku [[191]] n.l. oheň v chrámu Míru zničil část jeho záznamů. Dříve se soudilo, že zemřel kolem roku [[200]] n.l., protože byzantský slovník [[Suda (slovník)|Suda]] z 11.století uvádí, že zemřel v 70 letech. V jednom spise se však Galén zmiňuje o událostech z roku 204 a v arabských pramenech se uvádí, že zemřel po 70 letech lékařské praxe. Proto většina současných badatelů klade jeho smrt do okolí roku 216.
Řádek 26:
V něčem se dle mínění moderní medicíny mýlil - třeba že lidské zdraví závisí na rovnováze čtyř tekutin: krve, [[hlen]]u, žluté a černé [[žluč]]i. Ale i přes své omyly se stal lékařem římských císařů a měl mimořádně velký ohlas. Například [[pouštění žilou]] (''phlebotomie, bloodletting''), které důrazně prosazoval, přetrvalo v medicíně až do devatenáctého století. Prováděl veřejné operace na živých zvířatech, např. svázal močovod živému zvířeti, aby ukázal, že moč se tvoří v ledvinách, nebo přerušil míchu, aby demonstroval paralyzování.
 
== Filosofie, logika, metodologie ==
[[Soubor:Galeni De curandi ratione V00212 00000008.tif|thumb|''De curandi ratione'']]
Galénovy vlastní teorie, ve shodě s [[Platón|Platonovými]] a Aristotelovými, zdůrazňovaly účelnost světa, takže křesťanští a muslimští učenci mohli akceptovat jeho práce.